… o všem, co vás zajímá

Vysokoškolské studium zdravotních sester nerušíme. Pokud někdo chce, může studovat vysokou školu, získat titul a uplatnit se v praxi, v České republice i v zahraničí. Roli zdravotních asistentů české nemocnice pochopily. Kdyby se dali efektivně v nemocnici využít, neřešili bychom je teď jako problém. Schizofrenie v českých nemocnicích opravdu panuje, ale kvůli tomu, že je sester málo, slouží přesčasy a řešení je v nedohlednu. Podmiňovací způsob, který je hojně používán v článku, nám nepomůže. Realita je jiná a zdá se, že na to ministerstvo zdravotnictví konečně začíná reagovat. Vzdělávání v tzv. 4+1 formě (4 roky na střední škole a jeden na vyšší odborné škole) je v aktuální nepříznivé situaci logickým krokem.

Vyjádření k článku „Zdravotní sestra není uklízečka“, který vyšel 15. března 2016 v Lidových novinách

108462-pastuchova_clanekJiž je to 12 let od doby, kdy Ministerstvo zdravotnictví ČR přišlo s novým systémem vzdělávání nelékařských zdravotnických profesí. Od roku 2005 musí zdravotní sestra studovat dlouhých sedm let, čtyři roky tráví na střední škole a minimálně další tři na vyšší odborné či vysoké škole. Změna se projevila už v roce 2006, zdravotních sester byl v nemocnicích rázem nedostatek. Tehdejší prezidentka České asociace sester Dana Jurásková očekávala, že ke zlepšení situace dojde v roce 2010. Nestalo se tak. Ministerstvo zdravotnictví proto v červnu 2010 zřídilo Pracovní komisi k transformaci nelékařských zdravotnických povolání. Jejím úkolem bylo připravit reformní kroky, které by vedly k vytvoření nové koncepce ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů a ke změně zákona č. 96/2004 o nelékařských zdravotnických povoláních.

Na základě této rekapitulace se musím ptát, co tato skupina vytvořila? Proč nechala situaci dojít tak daleko, že v roce 2016 jsme teprve ve fázi přípravy zákona a nelékařský personál v českých nemocnicích dramaticky chybí? Jakou roli v této komisi měla paní Zdeňka Mikšová, která nyní kroky ministerstva kritizuje? A co Česká asociace sester? Co od roku 2010, kdy už se vědělo, že je vše špatně, udělala, aby dosáhla alespoň nějakých pozitivních změn? Z různých diskuzí se sestrami mám bohužel pocit, že práce asociace není hodnocena zrovna pozitivně. U koho však vidím dlouhodobou snahu sestrám pomoci, jsou zdravotnické odbory. Kritiku ze strany přednostky Ústavu ošetřovatelství olomoucké univerzity Zdeňky Mikšové a prezidentky České asociace sester a náměstkyně IKEM Martiny Šochmanové proto považuji za velmi nešťastnou.

V současné době na ministerstvu zdravotnictví funguje nová pracovní skupina, které jsem členkou. Jak je v článku správně uvedeno, i já sama jsem původní profesí zdravotní sestra. A ano, dodělala jsem si vysokoškolské vzdělání. Vše ale při práci, po deseti letech praxe, kdy už jsem si své znalosti pouze prohlubovala a věděla jsem, jakým směrem se chci v oboru ubírat. Tehdy mě ještě nenapadlo, že bych mohla „skončit“ v poslanecké sněmovně. Jsem za to ale ráda, alespoň mohu být u toho, kdy se konečně dávají do pohybu potřebné změny v oblasti nelékařského zdravotnického personálu, které české zdravotnictví tolik potřebuje.

Na závěr si dovolím doporučit všem kritikům, aby na chvilku zapomněli na Prahu a fakultní nemocnice a zajeli se podívat do nemocnic krajských a okresních a promluvili si s jejich řediteli. Přestože chápu, že současná nepříznivá situace není pouze o vzdělávání sester, ale samozřejmě také o finančním ohodnocením a kompetencích. V neposlední řadě je ale také o tom, jaké je postavení zdravotní sestry v české společnosti. Dříve, a nebojím se říci před rokem 2004, to byla uznávaná profese. Dnes je bohužel tím „děvčetem pro všechno“, tak s tím pojďme něco konečně udělat.

Jana Pastuchová, poslankyně Parlamentu ČR a zdravotní sestra

Kdo nečetl článek, na který Jana Pastuchová reaguje, přikládáme:

Zdravotní sestra není uklízečka

Médium: Lidové noviny, Datum 15.03.2016,   Autor: MARCELA ALFÖLDI ŠPERKEROVÁ
Rubrika/Pořad: Ekonomika, Strana/Zpráva: 12, Skupina:
Hodnocení: Neutrální,   Prodejní náklad: , Čtenost:

Zdravotní sestra není uklízečka České zdravotnictví nedokáže využít vyššího vzdělání všeobecných sester. Je to přitom trend z vyspělých zemí. PRAHA Zvyšování kompetencí sester a dalších zdravotnických profesionálů se v tuzemsku nenosí. „V mnoha zemích přitom vede k vyšší efektivitě ve zdravotnictví,“ zdůrazňuje odborník na zdravotnické systémy Pavel Hroboň. Namísto abychom na sestry postupně převáděly některé rutinní činnosti lékařů, konzervujeme nefunkční stav. Profesní asociace i sestry nikde neorganizované proto s nelibostí nesou avizovanou změnu vzdělávání, která je vrací z vysokých na střední školy.

Podle mnohých sester, které napsaly Lidovým novinám, nikoliv délka vzdělávání, ale neutěšená situace, chaos v kompetencích a stres vedou k tomu, že přetížené a špatně placené sestřičky utíkají z nemocnic a ambulancí. „Z našeho výzkumu vyplývá, že sestry vykonávají činnosti, které má provádět méně kvalifikovaný ošetřovatelský personál, což je neefektivní a neekonomické,“ potvrzuje přednostka Ústavu ošetřovatelství olomoucké univerzity Zdeňka Mikšová. Děvečky pro všechno V mnoha nemocnicích sestřičky setrvávají v tradičním modelu sestry Iny ze seriálu Nemocnice na kraji města, kdy jim práci diktují lékaři, jsou děvečkami pro všechno, a přestože mnohé vystudovaly vysokou školu, stále stelou postele, uklízejí, krmí pacienty a starají se o jejich hygienu (na standardním oddělení). To je ale jednoznačným plýtváním jejich schopností.

Návrat pomalu až do dob RakouskaUherska potvrzuje i navrhovaná změna ve vzdělávání, již právě ministerstvo zdravotnictví vpouští do legislativního procesu. Upouští totiž od vysokoškolské výuky. Absolventům středních zdravotnických škol, z nichž nyní vycházejí zdravotničtí asistenti s nižšími kompetencemi, totiž nabízí možnost doplnit si kvalifikaci na všeobecnou sestru rokem studia na vyšší odborné škole. Novému prvku se ve zkratce říká 4+1.

Vedle resortu patří k nejaktivnějším zastáncům návratu sestřiček ke středoškolské přípravě i poslankyně Jana Pastuchová (ANO), původní profesí sestra. Tvrdí, že naslouchá hlasu svých kolegyň z praxe.

„Nebojím se osvědčené věci z minulosti přenášet do současnosti. Dnešní systém absolventky středních zdravotnických škol nutí studovat vysokou školu. Podle mě to nutné není. Musíme přestat dělat experimenty a vrátit se k tomu, co je osvědčené,“ argumentuje. Sama si přitom původní klasickou „zdrávku“ doplnila studiemvysoké školy.

Před 11 lety se ale Česko vydalo po vzoru vyspělých zemí cestou studia kompetentních sester v terciárním stupni. Medicína se rychle mění, žádá si kvalifikovanější a erudovanější členy zdravotnického týmu. Navíc výzkumy potvrzují, že délka studia sester má přímý vliv na bezpečnost pacientů. Studie zveřejněná v časopise Lancet v roce 2014 prokázala, že čím více sester v nemocnici má bakalářský titul, tím více se snižuje úmrtnost pacientů. Ani jedna z profesních organizací sester včetně odborů proto návrat nepodporuje. „Spíš než vnášet do současného vzdělávání další způsob vzdělání bychom měli řešit kompetence jednotlivých profesí v ošetřovatelském týmu. A na nejvzdělanější sestry přenášet některé další činnosti,“ zdůrazňuje prezidentka České asociace sester a náměstkyně IKEM Martina Šochmanová.             Navrhované vzdělávání 4+1 je především levné a rychlé řešení, jak v nemocničních odděleních zaplnit chybějící personál a udržet ho v zemi. Výchova takových sester bude levnější a v platových tabulkách dosáhnou jen na nižší příčky. „Pomaturitní jednoleté vzdělání na vyšší škole navíc omezí konkurenceschopnost sester vEvropě i ostatních zemích světa,“ upozorňuje Mikšová.             Předevšímčeské nemocnice nepochopily roli zdravotních asistentů. Takže je buď nechtějí do týmu vůbec, anebo na ně nakládají práci sester. „Z výzkumu také vyplynulo, že méně kvalifikovaný ošetřovatelský personál vykonává činnosti, k nimž není kompetentní, a to je nebezpečné,“ popisuje Mikšová. V českých nemocnicích tak panuje schizofrenie: někde musí sestry vykonávat práci i za nižší personál, protože na odděleních prostě není, a jinde zase šetří ještě více, najímají především zdravotnické asistenty a nutí je pak i k výkonům, k nimž nejsou kompetentní.

„V nemocnicích se má využívat vícestupňová ošetřovatelská péče, zajištěná sanitáři, ošetřovateli, zdravotními asistentkami, všeobecnými sestrami, specialistkami a staničními. Naše zdravotnictví s takovým týmem ale pracovat neumí, chce sestru, která bude za vše zodpovědná a nebude stát moc peněz,“ popisuje Ilona Antoníčková, jež pracuje jako sestra na novorozeneckém oddělení ve Fakultní nemocnici Olomouc. Přitom i zdravotnický asistent, jenž se má novelou změnit v praktickou sestru, má dostatek kompetencí v základní ošetřovatelské péči. „Je však třeba novelou zákona odstranit odborný dohled,“ vysvětluje Šochmanová. Obsazení týmu závisí na specializaci jednotlivých oddělení. Na řadě pracovišť typu léčeben dlouhodobě nemocných pak bohatě stačí právě zdravotničtí asistenti.

Sestry s magisterským titulem by pak mohly v hierarchii kompetencí postupovat výše a postupně ulevovat lékařům. „Například se opakovaně prokázalo, že vzdělávání diabetika lékařem je neefektivní. Jednak je čas lékaře drahý a má ho málo a jednak téměř vždy používá jazyk, jemuž pacient nerozumí. A představa, že ho poučí o cukrovce během deseti či patnácti minut, je čirá utopie. Pacient potřebuje, aby s ním někdo mluvil opakovaně. Potřebuje pomoci se svou specifickou situací, ne jen slyšet obecné poučky. A k tomu se podobně jako k řadě dalších činností výborně hodí právě zdravotní sestry,“ vysvětluje Hroboň.             Vyškolené sestry by měly samostatně plánovat a řídit veškerou ošetřovatelskou péči. Vedle edukace k různým chronickým onemocněním by se měly starat i o prevenci a vychovávat pacienty ke zdravému životnímu stylu. Mohly by také samostatně podávat základní léky na bolest či teplotu a ošetřovat rány, řídit home care péči včetně předepisování zdravotních pomůcek.

V některých zemích, například v USA či Británii, sestry i samostatně aplikují očkovací látky či předepisují některé léky. Na takový posun si ale v českých podmínkách budeme muset zjevně počkat ještě hodně dlouho. *** Pomaturitní jednoleté vzdělání na vyšší škole omezí konkurenceschopnost sester v Evropě i ostatních zemích světa Sestry v Česku 133 000 nelékařských zdravotníků pracuje ve zdravotnictví (sester, zdravotnických asistentů, ošetřovatelů, sanitářů, laborantů, porodních asistentek atd.) z toho 40 700 v nemocnicích 32 000 v ambulancích zhruba tři pětiny z nich jsou sestry 28 706 Kč dosahuje průměrný plat sestry 19 281 Kč je průměrný plat zdravotníků pod odborným dohledem.

Zdroj: ÚZIS Foto autor| FOTO: MAFRA-SLAVOMÍR KUBEŠ // KOLÁŽ ŠIMON / LN

Rate this post

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Říj 2017 >>
PÚSČPSN
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...