… o všem, co vás zajímá

sestra

Zdravotnictví a téměř všechny nemocnice se dnes potýkají s nedostatkem zdravotníků, a to jak lékařů, sester, tak i pomocného personálu. Stále dokola slyšíme z médií, kde všude chybí sestry. Kde se stala chyba? Proč začínají omezovat svůj provoz nejen běžná oddělení, ale i specializovaná prestižní pracoviště? Sestry prostě nejsou.

Osobně si myslím, že sester je ale dostatek, jen nějak ztratili trpělivost a chuť v tom našem zdravotnictví ještě pracovat. Pořád jen samé sliby a výsledky nikde. A slova flustrace, rezignace, vyhoření, apatie jsou realitou dnešního zdravotníka.

Všichni chceme, aby zdravotnictví fungovalo, bylo kvalitní a dostupné všem, ale nemůže to být stále na úkor nás, zdravotníků. Je zkrátka načase, abychom se nějak vyrovnali s tím, že sestra už není a nechce být „děvečkou pro všechno“. Že stlaní postelí, krmení pacientů, zvedání telefonů, úklid a hygienu pacienta (na standardním oddělení) je vyloženým plýtváním jejích schopností.

Jistěže se tato práce sama neudělá, ale není rozumné a výhledově do budoucna udržitelné, abychom tuto neodbornou (neodborná neznamená nedůležitá!) práci vyžadovali po kvalifikované sestře, která má ve většině případů vyšší vzdělání než maturitu (VOŠ, VŠ, atestaci ve specializačním vzdělání).

Na moje místo, už žádné sestry nestojí

Pacienti mají stále představu o poslání, o tom, že sestry jsou vlastně jejich služky. Ani se jim z nemocnice nechce domů. Jistě, tam je nikdo na zazvonění zvonku obsluhovat nebude. A dobře to vědí. Naše problémy jsou jim ukradené. A média vykreslují zdravotníka jako pleticháře sedícího u kávy. Pak mají lidé zcela zkreslenou představu ze seriálu jako je Růžovka apod. Pacient si přeje zdravotníka jak otroka, který přiběhne, když pískne, udělá, co se mu poručí a zadarmo.

Klidně po sestře chtějí práci uklízečky, instalatéra, technika TV a mobilů, opravu netěsnosti oken, výtahu na chodbě, nákupčího a nevím co ještě.

Věta: „Snad jste tady od toho!“ Každé sestře zvedne nejen krevní tak, ale ještě si položí otázku, mám tohle zapotřebí? Odpověď je jednoduchá- NEMÁ.

Najde si jinou práci, zjistí výhody lepšího platu, za méně „dřiny“, volna o víkendu a svátcích, žádné noční směny. Proč by se tedy měla dřít, nervovat a nechat psychicky týrat v nemocnici? Za mizerný peníz, bez trochy úcty.

Slova typu „Svoji práci dělám, protože mě baví a naplňuje“, dnes slýcháme jen zřídka.

Ano, také, jsem tato slova hlásala, a i když mi nemocnice- myslím, péče o pacienty, chybí- vím, že se tam již nikdy nevrátím. Zvykla jsme si na „normální život.“ Život bez plánování dovolené rok dopředu, bez strachu, kdy zazvoní telefon, a já poběžím do práce místo kolegyně, bez nemožnosti jet o víkendu s dětmi na výlet. Bylo to těžké rozhodnutí, ale jsme za něj ráda.

Jen zákon a plat nepomůže

Práce v nemocnicích neubude, ale sester (těch odborných a vzdělaných pracovníků s jasnými kompetencemi) bude (a je) málo. Méně odborné a neodborné věci převezme pomocný personál, který je pro nemocnice levnější. Naopak odbornější výkony může po lékařích převzít sestra (opět levnější!).

Nemyslím si, že je správné, aby sestry byly veřejností viděny jako služky, měly takové chabé finanční ohodnocení, jaké mají, a už vůbec si nemyslím, že jejich stávající počty na specifických odděleních jsou v pořádku. Ačkoli se nároky neustále zvyšují, řádné počty personálu k jejich plnění a jeho finanční ohodnocení se jaksi nedostavují.

Pak už věty typu „Nejdůležitější je pacient/klient a jeho spokojenost“ dávno neplatí. Nejdůležitější je mít vše správně zapsáno, zaškrtnuto, odškrtnuto, přepsáno, vybarveno a podtrženo, a to nejlépe na třech různých místech. Pokud tomu tak není, nemá sestra splněnou náplň práce a nikoho nezajímá, že to třeba u pacienta ve vážném zdravotním stavu nestihla. Pokud to nemá hotové, musí zůstat po pracovní době a vše dohnat.

Ale sestra tu není od toho, aby se pořád dřela až do vyčerpání za pár korun k přežití do další výplaty.

V současnosti se můžeme jen dohadovat, zda a jak- jestli vůbec, se podaří vylepšit postavení sester a dalších nelékařských pracovníků ve společnosti. Nicméně jen zákon nedostatek sester nevyřeší. Sestry bez adekvátního finančního ohodnocení a motivačních pracovních podmínek zkrátka nebudou. Pokud nedojde ke zvýšení platů- zvýšení platu mám na mysli- razantně přidat! Přidáním pětistovky, kterou sestře ještě strhnou z osobního ohodnocení, je směšné a z a takových podmínek se prostě pracovat a poskytovat dobrá péče nedá! Myslím si, že každý zdravotník, co má co dělat s denní realitou, přesně ví, o čem píšu.

Nechť tedy změna vzejde od zdravotníků. Smysluplných podnětů je na stole nespočet, jen se jaksi špitají. Co je důvodem? Strach? Lhostejnost? Rezignace?

Myslím, že strach vede. Mnohé by mohlo a mělo fungovat jinak, lépe. Jak tedy? Komu to jen říci? Přímému nadřízenému? Řediteli nemocnice? Odborné společnosti? Odborům? Ministrovi? Novinám? Jistěže váháme. Není divu. Nejistoty nikdo nevyhledáváme. Zvládneme tedy svůj strach?

Jana Gryc, ředitelka portálu Sestřička.om

Zdravotní sestra, jako ohrožený druh
4.33 (86.67%) 48 votes

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Říj 2017 >>
PÚSČPSN
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...