… o všem, co vás zajímá

Tracheální intubace

  • je zavedení tracheální rourky do průdušnice za účelem zajištění průchodnosti dýchacích cest
  • výhodou je zajištění průchodnosti DC, zabraňuje aspiraci, zmenší anatomicky mrtvý prostor, umožňuje odsávání z DDC, přesná kontrola dechového objemu, umožňuje UPV

 

Indikace:

  • obstrukce HDC, akutní stenozující záněty, respirační insuficience vyžadující podpůrnou ventilaci, UPV, odsávání dolních DC při retenci sekretu
  • prevence aspirace, známky aspirace krve a žaludečního obsahu
  • závažná porucha vědomí, kraniocerebrální poranění, poranění krku, laryngu, trachey, těžké poranění hrudníku, polytrauma
  • operační výkony, celková anestézie s nutností řízené ventilace, zajištění kvalitní ventilace
  • mezi kontraindikace patří neznalost této metody

 

Pomůcky k intubaci:

  • obličejová maska, ruční dýchací přístroj + rezervoár, laryngoskopy různých lžic a velikostí, několik velikostí ETR, zavaděč
  • Magillovy kleště, manometr (měření tlaku v obturační manžetě), 10 ml stříkačka, ústní vzduchovod či jiná protiskusová vložka, Xylocain gel nebo sprej, fonendoskop
  • pomůcky k fixaci rourky, odsávačka a odsávací cévky, rukavice, rouška, bužie (měkký zavaděč), emitní miska, tamponáda (v indikovaných případech pro tamponádu vchodu do hrtanu zvlhčenou longetou pomocí magillových kleští)
  • léky a připravený ventilátor
  • laryngoskopy – se skládají z rukojeti, lžíce a optiky, jsou různých materiálů (kov, plast) a velikostí lžic, lžíce může být buď rovná Miller (u novorozenců a kojenců), zahnutá Macintosh (u dospělých) a zahnutá s polohovatelnou špičkou Mc Coy (u obtížné intubace)

 

    • nasotracheální intubace – intubace nosem
    • orotracheální intubace – intubace ústy
    • fibroskopická intubace – intubace pod kontrolou fibroskopu, indikací jsou anatomické malformace hlavy a krku, tumory nebo traumatická poškození obličeje, krku, DC, velká

 

struma, omezení hybnosti čelistního kloubu, zlomeniny spodiny lební, nepohyblivost krční páteře, akromegalie, již dříve marná intubace, nemožnost polohy na zádech

    • pod kontrolou zraku – v přímé laryngoskopii nebo fibroskopicky
    • naslepo – výjimečně v urgentní situaci
    • blesková intubace, crush intubace – při urgentní intubaci u pacienta s plným žaludkem = riziko aspirace, zavedení NSG sondy, odsát, antitrendelenburgova poloha, podání anestetik (Thiopental, SCHJ, Propofol), Sellickův hmat v okamžiku ztráty vědomí do nafouknutí ETR (odsátý pacient, po uspání stlačení jícnu, zavedení ETR, nafouknutí manžety a pak puštění krku = není 100%, ale zabrání aspiraci)

 

Úkoly sestry:

  • příprava pacienta (vysvětlení výkonu, pokud to jde), poloha, vyjmutí zubní protézy
  • příprava pomůcek a sterilního stolku
  • zajištění žilního vstupu, podání krystaloidů, sedativ, anestetik a svalových relaxancií
  • v případě potřeby odsátí DC, podání ručního dýchacího přístroje na prodechnutí pacienta
  • podá rozsvícený laryngoskop lékaři do levé ruky, dle potřeby provede Sellickův hmat, do pravé ruky podá ETR vhodné velikosti postříkanou Xylocainem (předem vyzkoušenou těsnost obturační manžety), po zavedení nafoukne obturační manžetu napojí na ambuvak a podá lékaři fonendoskop ke kontrole poslechu, poté fixuje ETR v definitivní poloze
  • dále sestra sleduje celkový stav pacienta, základní vitální funkce, známky hypoxie, dýchací pohyby hrudníku, soulad pacienta s ventilátorem, zvlhčování a ohřívání vdechované směsi
  • koncentraci kyslíku, polohování ETR, zabezpečit ETR proti skousnutí, odsávání, hygiena dutiny ústní
  • komplexní ošetřovatelská péče s dodržením aseptických postupů
  • kontrola ventilátoru, plnění ordinace lékaře

 

Komplikace při intubaci:

  • vznik komplikací ovlivňuje věk pacienta, doba intubace, tlak v těsnící manžetě
  • komplikace mohou nastat při zavádění nebo po dobu intubace
  • intubace do jícnu, intubace do bronchu
  • poranění hrtanu, perforace jícnu, ruptura trachey
  • poškození zubů, poranění rohovky, krvácení z nosu, obstrukce kanyly
  • laryngospasmus a aspirace
  • bolesti v krku, otok, poškození hlasivkových vazů
  • infekce, ulcerace, stenózy, dekubity

 

Tracheostomie

 

  • chirurgický výkon, kdy je průdušnice uměle vyústěna na kůži povrchu těla
  • incize mezi 2. a 3. nebo 3. a 4. prstencem trachey, pod nebo nad isthmem štítné žlázy

 

Rozdělení: chirurgická tracheostomie – méně šetrná

dilatační perkutánní tracheostomie

 

Indikace: Obstrukce HDC – alergie, poranění hlavy, krku, aspirace, tumory.

Po chirurgických výkonech – ORL.

Potřeba dlouhodobé UPV.

Usnadnění ventilace u spontánně dýchajících – po CMP,polytrauma,onkologická on.,…

 

Výhody tracheostomie:menší mrtvý prostor

snadnější toaleta DÚ + DC

menší riziko otlaků, dekubitů v DC

vždy při dlouhodobém zajištění DC

trvalá po operaci tumorů

 

Předoperační příprava: Informování nemocného, souhlas s operací, laboratoř, EKG, někdy RTG S +P, ARO konzilium, příprava kůže – u mužů oholení, premedikace, invazivní vstupy.

 

Výkon se provádí na operačním sále ( ORL-tým )

 

Asistence sestry: Přidržení pacienta ve správné poloze. Podávání potřebných pomůcek. V případě potřeby asistence u anestezie.

 

Poloha pacienta: Na zádech ve vodorovné poloze, vypodložen napříč pod lopatkami.

 

Péče po výkonu:Kontrola vitálních funkcí,podání O2 ,FiO2 dle ordinace, monitorace EKG, kontrola dýchání a průchodnosti kanyly – pohyby hrudníku, barva kůže. Hodnoty SaO2, pa O2, pa CO2.

Pokud pacient sám odkašlává, zbytečně jej neodsáváme. Jinak odsávání dle potřeby.

Sledujeme tlak v těsnící manžetě a případným odpouštěním balonku jej udržujeme – norma 20 až 25 mmHg.

Podle potřeby výměna mulového čtverce pod kanylou.

 

Dlouhodobá tracheostomie má proti endotracheální int. méně komplikací.

 

Výměna tracheostomické kanyly po zavedení 5. až 7. den, než se vytvoří tracheostomický kanál.

Další výměna TSK á 3 dny (dle potřeby, zvyklosti odd.)

 

Komplikace:Ucpání TSK – posadit do Fowlerovy polohy, nutit odkašlat. Odsát, výměna kanyly – lékař.

Macerace okolí – Menalind pasta

Teplota, zarudnutí,otok v chir. ráně a tracheostomatu, infekce. Vše řeší lékař.

 

Punkční dilatační tracheostomie

 

  • Punkce trachey s následným zavedením kovového vodiče a dilatací trachey do patřičné šířky.
  • Výkon se provádí v CA, u pacientů v bezvědomí v lokální anestezii.
  • Výkon by měl být prováděn za bronchoskopické kontroly.
  • Za přísně aseptických podmínek na JIP, ARO..

 

Výhody oproti chirurgické tracheostomii:

  • kratší operační čas
  • menší výskyt pooperačních infekcí
  • lepší uzavírání stomatu po dekanylaci
  • nižší výskyt tracheálních stenóz

 

Pomůcky: 2 sterilní stolky – pro tracheostomii, bronchoskopii

Sterilní roušky, rukavice, tampony, čtverce, dezinfekce musí být povidon jodid

( Betadine), stříkačka, odsávačka,set k PDTS.

 

Péče po výkonu a komplikace stejné jako u chirurgické tracheostomie.

 

Ošetřovatelská péče o DC u endotracheální intubace a tracheostomie

 

Péče o endotracheální kanylu

– prevence zalomení a skousnutí ETK/protiskusová vložka/

– kontrola tlaku v obturační manžetě 2x denně pomocí manometru/doporučené hodnoty

20-35 torru/

  • při odsávání je třeba kanylu fixovat rukou, aby nedošlo k její dislokaci
  • výměnu fixační náplasti je nutné provádět 2x denně nebo dlp.
  • pozor při polohování nebo RHB pacienta, snadno muže dojít k dislokaci nebo extubaci
  • polohování ETK po 12 hodinách z koutku do koutku/prstem stisknu kořen jazyk a posunu a přifixuji u druhého koutku-poslechnu plíce, zkontroluji tlak v obturační manžetě/

 

Péče o tracheostomickou kanylu

      • kontrola tlaku v obturační manžetě/20-35 torru/
      • velkou pozornost je třeba věnovat kožnímu krytu v oblasti tracheostomatu-kanylu je nutné sterilně převazovat 2x denně nebo dlp. Nejprve je třeba pac. odsát pak odstranit původní podložení. Dále kontrola a očista stomatu dle standardu oddělení, následuje aplikace léčebných přípravku nebo ochranných past proti maceraci je-li to potřeba. Nakonec materiál na podložení/sterilní střižený mulový čtverec nebo textilie s hliníkovou vrstvou/
      • kanylu je možné fixovat obinadlem nebo spec. fixační páskou. Fixace musí být přiměřená tak aby nedošlo k dislokaci kanyly a nebyla porušena kůže/fixaci můžeme podkládat mulovými čtverci po celém obvodu upevnění/
      • kanyla se mění dle standardu odd. za 5 až 7 dní.
      • Zvýšená péče o DÚ,výhodné používání TSK se spec. kanálkem, který umožňuje odsátí sekretu nad obturační manžetou.

 

Zajištění toalety DC-odsávání

  • frekvenci odsávání je třeba přizpůsobit potřebám pacienta
  • vždy je třeba odsát před i po nebulizaci
  • před odsáváním preoxygenace
  • odsávání se provádí krákodobým přerušovaným pod tlakem
  • sterilní cévka se bez sání zavádí až k místu pevného odporu, povytáhne se o 1 cm a pak je možno za stálého vytahování přerušovaně odsávat.
  • odsávání je velmi nepříjemný výkon, proto je třeba odsávat co nejméně traumaticky a co nejrychleji.
  • u kriticky nemocných pacientů sledujeme monitor EKG, odsávání muže vyvolat bradykardii
  • je-li pacient při vědomí, je dobré ho vyzvat, aby při odsávání odkašlal

 

Odsávání otevřeným způsobem

    • sterilní cévky na jedno použití, u kterých je velikost barevně rozlišena
    • k manipulaci s odsávací cévkou používáme sterilní pinzetu nebo ster.rukavice
    • musíme rozpojit dýchací okruh riziko infekce

 

Odsávání uzavřeným způsobem

        • uzavřené systémy TRACH-CARE
        • doba použití se liší v závislosti na doporučení výrobce/24-96 hod./
        • výhody-systém není třeba rozpojovat -nedochází k úniku aerosolu a sputa do prostoru, snižuje se riziko přenosu infekce,ošetřující personál je lépe chráněn a nedochází k poklesu hodnot MV, Vt, FiO2 a PEEP.
        • odsávací katétr zůstává sterilní, což vede ke snížení infekčních komplikací
        • nejčastější chyby-šikmé vytahování katétru při odsávání, což snižuje jeho průchodnost a nedostatečné vytažení katétru zpět, což je příčinou obturace DC
        • musíme mít připraveny stříkačky a FR na proplach

 

 

Komplikace tracheálního odsávání

  • poškození tracheální sliznice
  • zanesení infekce do DC
  • hypoxémie
  • hypertenze
  • zvýšení nitrolebního tlaku
  • vyvolání arytmií

 

Bronchoskopické odsávání

  • zavedení bronchoskopu nosem, přes ETK nebo TSK
  • indikací je přímé prohlédnutí vnitřku DC a odebrání biolog. materiálu
  • provádí lékař, sestra asistuje

 

 

Endobrachiální laváže

  • při zaschlých krvavých krustách
  • při aspiraci kyselého žaludečního obsahu
  • při značně hustém a vazkém sekretu
  • při mukoviscidóze
  • po stěně ETK nebo TSK se stříkačku aplikuje ordinovaná směs/Mistabron/ s následným cíleným odsátím

 

Ambuing = prodýchání ručním křísícím vakem

    • slouží k prevenci atelektáz
    • do ETK nebo TSK se aplikuje ordinovaná směs a pacient se několikrát prodýchne pomocí ambuvaku, poté se pacient musí odsát. Lze provádět i bez aplikace léku.

 

Endobrachiální podávání léku

  • spray, ihalace, ambuing
  • sekretolytika, mukolytika /Mistabron, Bromhexin, Ambrobene, Mukosolvan, Brocholysin/
  • antibiotika/Beclomet, Intal, Ditac/
  • brochodilatancia /Ventolin, Atrovent/

 

Zvlhčování a ohřívání vdechované směsi

HCD zajišťují za fyziologických podmínek dostatečné zvlhčení a ohřátí vzduchu. U pacienta na UPV je tato schopnost zcela vyřazena a proto jí musíme nahradit. Při nedostatečném zvlhčování dochází ke zvyšování viskozity sputa, k atelektázám, retenci sekretu, ke zpomalení nebo zástavě mukociliárního transportu, což vede k rozvoji infekce DDC. Minimální teplota u každé vdechované směsi plynu je 30°C a vlhkost 70-100%

aktivní zvlhčováni

– zvlhčovače – obohacují vdechovaný plyn vodními parami, nutné vyhřívání

okruhu.

– aqua, kondenzační nádobka, na zvlhčovači je nastavitelná teplota

pasivní zvlhčování –filtry

-tzv.výměníky tepla a vlhkosti

– včleněn mezi DC a okruh ventilátoru

– zadržují teplo a vlhkost

– umělý nos-užívá se u spontánně ventilujících pacientu na krátkou dobu

-HME – kombinace aktivního a pasivního zvlhčování

 

Aerosolová léčba

nebulizace– lék je do DC aplikován ve formě aerosolu vytvářeného tryskovým nebo

ultrazvukovým nebulizátorem.

Mikronebulizátor vřazujeme se do okruhu vždy na vdechovou hadici a používá

se přerušovaně na rozdíl od zvlhčovačů /nebulizator/

– nevýhodou nebulizace je vyšší riziko vzniku infekce DDC při častém

rozpojování okruhu.

– k inhalaci se používají bronchodilatancia, mukotytika, ATB, kortikoidy

– nutné odsát pacienta před a po nebulizaci

ultrazvukové nebulizátory-vytvářejí aerosol vysokofrekvenčním vlněním, které se přenáší

na hladinu roztoku léčiva,z něhož se uvolňují jemné částečky.

tryskové nebulizátory-vytvářejí aerosol prouděním stlačeného vzduchu přes trysku.

 

Polohování pacientu

  • zlepšení provzdušení části plic/do sedu, na boky/
  • u ARDS je vhodná pronační poloha s ventilací na břiše na 6 až 12 hod dle lékaře
  • změnou polohy se mění poměr ventilace a perfuze v jednotlivých plícních zónách
  • vibrační a poklepové masáže hrudní stěny/provádí se od spodu nahoru/
  • nácvik dýchání, odkašlávání

 

Komunikace pacienta na UPV-tzv. pasivní komunikace

Pokud je schopen tak píše jinak podle domluvených signálů/pokyny hlavy, stiskem ruky, pomrknutím, ukazováním na abecedě, pomocí obrázku, mluvící kanyla

 

Ošetřovatelský plán

– průchodnost DC zhoršená z důvodu zánětlivé exsudace nemoci (CHOPN, astma, infekce)

  • výměna plynů porušená z důvodů nerovnováhy ventilace a perfuze
  • DÚ postižená z důvodů mechanické příčiny při nedostatečné profesionální péči
  • komunikace verbální porušená pro mechanickou překážku ( ETK, TSK)

 

Vysoce spec. oše. péče o dospělého pacienta se zajištěnými DC
5 (100%) 1 vote

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Pro 2017 >>
PÚSČPSN
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...