… o všem, co vás zajímá

Nemáme data o tom, jak vypadá nedostatek zdravotnického personálu v terénu, ministerstvo školství není schopné říct, zda s navrhovanou změnou vzdělávání sester souhlasí či ne, a pracovní skupina, která se k tématu od léta schází na ministerstvu zdravotnictví, zatím prakticky nedosáhla žádných výsledků. To jsou věci, které se včera dozvěděli účastníci semináře Jak dál v přípravě zákona pro nelékařská zdravotnická povolání, který se konal v poslanecké sněmovně. V podstatě všichni, kdo se akce zúčastnili, se přitom nedomnívají, že by ministerstvem prosazované řešení spočívající v navrácení vzdělávání sester na střední školy mohlo současnou personální krizi ve zdravotnictví vyřešit. Bohužel na seminář nedorazil z autorů či podporovatelů návrhu nikdo, kdo by alespoň v rámci diskuse přítomným cca 150 zdravotníkům vysvětlil, proč bylo zvoleno prosazované řešení a jak by mohlo současnou situaci zlepšit.

sestřičkySestřičky by měly mít možnost vystačit si pouze se střední školou, a to ve formátu 4+1 roku vzdělávání (tedy se studiem, které nyní absolvuje maturitní obor zdravotnický asistent prodlouženým o rok). Toto řešení zvolilo ministerstvo zdravotnictví, přičemž si od něj slibuje, že pomůže vyřešit nedostatek zdravotníků v terénu. Možnost samostatně pracovat u lůžka by totiž měli i zdravotníci, kteří nechtějí studovat vysokou. Zatím to ale čím dál víc vypadá, že nelékařští zdravotníci a jejich organizace návrhem nadšeny nejsou. Ze 72 míst, kam byl zákon v rámci připomínkového řízení rozeslán, se vrátilo celkem 1149 (často protichůdných) připomínek. Ty sice chtěl mít ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček vypořádané do konce října, aby mohl zákon co nejdříve předložit na vládu, podle včerejších slov hlavní sestry ČR Alice Strnadové ale zatím hotovo není. K zákonu, který mezi zdravotníky vyvolává silné emoce, se také o prázdninách začala scházet třináctičlenná pracovní skupina. Z toho, co podle Strnadové doposud projednávala, vyplývá, že zatím nejsou výstupy, které by stály za řeč.

„Ani naše pracovní skupina není jednotná v názorech a není zatím dohodnuta na konkrétních krocích. Výstupy z pracovní skupiny jsou taktéž nejednotné. Panuje shoda na tom, že v souvislosti s předkládaným návrhem zákona je potřeba dořešit otázky, jako je celoživotní vzdělávání, registr, kvalifikačního vzdělávání. V rámci pracovní skupiny bychom měli vydefinovat rozsah činností absolventa s maturitní zkouškou, případně zahájit realizaci kroků k úpravě vzdělávání. V souvislosti s tím čekáme na stanovisko MŠMT,“ konstatuje Alice Strnadová.

Jenže jak to tak podle včerejšího vyjádření ministerstva školství vypadá, připomíná celá věc hlavu 22. „Stanovisko MŠMT v tuto chvíli je, že pro finální rozhodnutí je nezbytně nutné vydefinovat rozsah kompetencí a znalostí, které po těchto profesích budou požadovány. Pokud požadavek nedostaneme, nejsme schopni nastavit vzdělávací systém těchto profesí tak, aby odpovídal požadavkům trhu,“ uvádí Marta Stará, vedoucí oddělení středního a vyššího odborného vzdělávání MŠMT.

Průzkum, který nic nezjistil

Bohužel ale ani požadavky trhu nejsou jasné. Na posledním zasedání pracovní skupiny si odbory vyžádaly, aby ministerstvo zdravotnictví provedlo průzkum, kolik zdravotníků vlastně v českých nemocnicích chybí, kolik nabírají absolventů a s jakým vzděláním. Výsledky, které byly představeny na včerejším semináři, ale vypovídají maximálně o tom, že potřebujeme registr zdravotnických pracovníků.

„Na konci října jsme posílali dotazníky s žádostí o vyplnění všem lůžkovým zařízením v republice. Ptali jsme se na aktuální stavy nelékařských pracovníků, na systemizaci v jednotlivých zařízeních, na jejich finanční možnosti, na věkovou strukturu a na přijaté absolventy. Z celkového počtu 276 poskytovatelů se nám vrátilo 139 odpovědí, čili pouhých 50 procent. Šetření tedy, co se týče sběru dat, neproběhlo dobře. V Pardubickém a Karlovarském kraji nám dokonce z nemocnic nepředali žádná data,“ říká Markéta Bartůňková z ÚZIS s tím, že sběr dat se povedl v zařízeních, kde pracovalo zhruba 43 procent všech zdravotníků.

Data, která se ÚZIS podařilo získat, jsou navíc zavádějící. „Co se týče systemizace, některé nemocnice buď nechtěly, nebo z nějakého jiného důvodu systemizaci neuvedly. Někde nám zase uváděli čísla nižší, než byla realita. Podle čísel v zařízeních, kde byla systemizace vyšší než skutečnost, to vypadá, že by tam chybělo 2225 nelékařů. Kdybychom ale započítali i ty, kdo neuvedli nic nebo kde byla systemizace nižší, tak bych vám tady sdělila, že máme nelékařů dokonce víc, než potřebujeme. Neumíme tedy pomoci odpovědět na otázku, jestli máme dostatek nelékařů nebo ne. Co se týče věku, tak některé nemocnice vyplnily, že mají všeobecné sestry i fyzioterapeuty do 19 let (fyzioterapeut musí stejně jako sestra podstoupit minimálně tři roky studia na VŠ nebo VOŠ, nejmladším absolventům tak je 22 let, pozn. red.). Pokud tedy chceme vědět, jak to se zdravotníky je, je řešením registr zdravotnických pracovníků, který je v tuto chvíli v návrhu novely zákona o zdravotních službách,“ dodává Bartůňková.

„Já se nedivím, že některé kraje neposlaly své statistické údaje. Kdyby tak udělal například Karlovarský kraj, vyplynulo by z toho, že jejich personální problémy jsou tak velké, že jsou schopni v určité době zajistit fungování pouze jednoho interního oddělení v rámci kraje. Nedivím se, že neposlaly údaje Semily a další nemocnice, které už dnes dlouhodobě malují a oddělení v podstatě zavírají. Hlavní jsou ekonomické důvody – do zdravotnictví jde málo prostředků, zvlášť na personál. Současná personální krize není krizí systému vzdělávání. Že sestry absolvují vysoké a vyšší odborné školy, je normální. Je to vývoj v celé společnosti. Dnes už můžete mít i na prodavačku vysokoškolské vzdělání jako manažerka prodeje. Říkat ale, že krizi vyřešíme tím, že sestry vrátíme na střední školy nebo systémem 4+1, není pravda. Hlavním důvodem nedostatku personálu je jeho přetěžování a nízké finanční ohodnocení. V nemocnicích, které fungují jako obchodní společnosti, mají sestry 19 tisíc hrubého,“ zdůrazňuje předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Nabídka středních zdravotnických škol převyšuje poptávku

Kritici návrhu přitom zdůrazňují, že dnes už je sesterská práce někde jinde, než byla před dvaceti či třiceti lety. Vedle toho, že medicínských poznatků přibývá a sestřičky přebraly některé úkoly, které dříve vykonávali lékaři, jde také odlišný přístup k pacientovi.

„Všude se teď vzpomínají sestry, které studovaly čtyři roky. Byli to ale uchazeči, kteří přicházeli s jiným prospěchem. Já jako absolventka této školy také musím říci, že jsem byla vedena k pasivní péči a vykonávání zadaných úkolů – aktivní péče byla mimo. Vše bylo zaměřeno na výkon, ne na pacienta ani na holistický přístup,“ poukazuje docentka Dagmar Kalátová, zástupkyně ředitele na SŠ a VOŠ Zdravotnická Příbram.

Sestřičky pak poukazují na to, že kvalita studentů zdravotnických škol bývá často nevalná. „Dnes střední zdravotnické školy nejsou školami výběrovými – vstupují na ně studenti, kteří by často jinde neuspěli. Navyšování kompetencí zdravotnických asistentů s ohledem na kvalitu jednotlivých studentů přijímaných v současné době na zdravotní školy a na jejich přístup ke vzdělávání je diskutabilní. Další otázkou je, jestli k navýšení kompetencí stačí rok navíc,“ podotýká Zuzana Netolická, vrchní sestra onkologického stacionáře oblastní nemocnice Rychnov nad Kněžnou.

Jenže vybírat si mezi uchazeči střední zdravotnické školy příliš nemohou. „V současné době je větší nabídka než poptávka. Už to není výběr, jako to bylo v minulosti, ale nábor. Rádi bychom přijímali kvalitní uchazeče, kteří jsou premianti na základních školách. Je to ale bohužel jinak – přijímáme ty průměrné, a kdybychom je nepřijali, tak nemáme na školách nikoho. Co se týče modelu 4+1, všechny střední školy máme čtyřleté. Děláme nábor, tudíž vůbec není problém, aby si uchazeč vybral školu čtyřletou, která mu dává další možnosti v cestě dále. Rodiče se nás neptají, co bude dělat po maturitě, ale jaké má pak další možnosti. Všichni maturanti mají hlavně zájem o vysoké školy. Ti neúspěšní se ucházejí o VOŠ, jen minimum absolventů odchází do zaměstnání – to dělají jen ti, kteří musí jít vydělávat nebo se chtějí osamostatnit, při té příležitosti ale hledají další možnosti. Maturita je v současné době startovací můstek, tedy ne jít do práce, ale dále studovat. To je celospolečenský fenomén. Proč tedy ne 4+1? Přineslo by nám to pokles zájmu o střední zdravotnické školy,“ říká Dagmar Kalátová s tím, že většina studentů vysokých pochází právě ze středních zdravotnických škol.

Zkušenosti z nemocnic slova docentky Kalátové potvrzují. „V Chrudimské nemocnici jsme od roku 2006 přijali 41 zdravotnických asistentů. Pět až šest let jich u nás přečkalo osm, 13 jich odešlo do půl roku. Se všemi zdravotníky, kteří nás opouštějí, děláme zhruba posledních pět let rozhovor, proč se tak rozhodli. U zdravotnických asistentů je důvodem jednoznačně finanční situace a to, že nevidí žádný smysl, jak by mohli pracovně růst. Věřím tomu, že spousta jich odejde buď úplně mimo, nebo na vysoké školy,“ konstatuje Martina Vacková, manažerka kvality v Chrudimské nemocnici.

Evropa jde opačným směrem

Další bod, na který odpůrci návrhu poukazují, jsou odlišné požadavky EU. Podle Tomáše Válka z Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků tvořily do roku 1997 odborné předměty a praxe na střeních školách 2662 hodin. Směrnice EU z roku 2013 hovoří o tom, že sestra musí mít minimálně 4600 hodin této přípravy. Dnes k tomuto limitu schází zdravotnickému asistentovi dokonce 2220 hodin přípravy. Obvykle mívají budoucí zdravotničtí asistenti celkem 32 hodin týdně, přičemž většinu tvoří všeobecně-vzdělávací předměty – s povinnou státní maturitou by jinak většina školu nedokončila.

„Dohánět to za jeden rok je nelogické a nesystémové. Studenti by během přidaného roku museli zvládnout 51 vyučovacích hodin týdně, a to nepočítáme svátky, jako jsou Vánoce. Studovali by minimálně deset hodin denně. Zákon o vzdělávání na středních odborných školách hovoří o tom, že mohou mít týdně včetně praxe pouze 40 hodin. Nedovedu si představit, který rodič by toto akceptoval,“ domnívá se předseda POUZP.

Trend v Evropě jde také opačným směrem. Ve 22 státech EU sestra ukončuje všeobecné vzdělání po 12 letech, ve třech po deseti letech. Co se týče kvalifikačního studia, má 16 států bakalářský program, pět bakalářský i VOŠ, dvě pouze VOŠ a dvě mají střední a vysoké školy (nemají VOŠ). „Jedinou výjimku tvoří Německo, kde mají stále středoškolský model a snaží se o přechod na vysokou školu,“ dodává Válek.

Zdravotnické asistenty praxe nutí překračovat kompetence

Přestože mají dnes zdravotničtí asistenti v Česku pracovat pouze pod dohledem sestry, realita je často úplně jiná. Problém je, že skutečné kompetence asistenta zdravotnické školy studentům často zastírají a nemocnice je vůbec neznají. O zmatku v pravomocích zdravotnického personálu jsme více psali zde.

„Objevují se zdravotnická zařízení, kde o pacienty pečuje pouze zdravotnický asistent. Chtěla bych upozornit na to, že se tak asistenti mohou dostat do velkého průšvihu, protože legislativně za činnosti zodpovídá ten, kdo je vykonává, a je velice těžké pak tyto situace řešit,“ varuje Dagmar Žitníková.

Bohužel jsou v praxi asistenti často nuceni provádět úkony, které v kompetencích nemají. „Pokud si chci udržet svoje místo v práci, nemůžu se chovat podle zákonů. Buď budu porušovat kompetence, nebo budu odejit. Zdravotničtí asistenti dnes na řadě standardních oddělení pracují na nočních směnách sami. V nemocnicích je to vysvětlováno tak, že dohled je na jiném oddělení, mnohdy přes celý areál,“ popisuje realitu David Svoboda, zástupce zdravotnických asistentů v ČR.

Celý obor, který velká část zdravotnických škol stále prezentuje jako praktickou sestru, je tak ve velmi nešťastném postavení. „Když jsem mluvil s vrchními sestrami, řekly mi, že pokud budou mít dostatek sester, tak asistenta nezaměstnají. Vychováváme si tu tedy mnohatisícovou skupinu v budoucnu možná nezaměstnaných lidí. Když přestaneme porušovat kompetence a nemocnice to po nás nebudou chtít, což je dost nereálné, máme tu rázem dva tisíce lidí na pracáku. Zdravotnický asistent tak byl dle našeho názoru trochu krok vedle. Mějme vysokoškolsky nebo na vyšší odborné škole vzdělané sestry, ale zastavme chrlení nových asistentů do systému. Nechme asistenty dodělat si VOŠ nebo kurzy, aby se vyrovnali středoškolskému vzdělání sestry před zavedením zdravotnického asistenta. Jinak ti lidé budou nezaměstnaní,“ varuje David Svoboda.

Alfou a omegou jsou platy a stavy

Účastníci včerejší konference se přitom shodli na tom, že změny skutečně jsou potřeba – ovšem jinak, než je navrhlo ministerstvo. „Jádro pudla je v tom, že dodnes nejsou řádně stanoveny kompetence. Rozdíl mezi sestrou bakalářkou, magistrou, registrovanou sestrou a zdravotnickým asistentem je v praxi mizivý,“ konstatuje Martina Vacková. Zároveň dodává, že i v chrudimské nemocnici „dotují“ nedostatek sester zdravotnickými asistenty, dodržují při tom však dané kompetence. „Ale sestry nám pak nadávají, proč mají dohlížet na svéprávného pracovníka, který má maturitu a ukončené vzdělání, případně za něj dodělávat práci, kterou on nemůže udělat,“ doplňuje Vacková s tím, že alfou a omegou je finanční stránka a počet zdravotníků v nemocnicích.

„Vracení vzdělávání sester na střední stupeň je z hlediska politiků pochopitelná snaha vyřešit co nejrychleji problém týkající se počtu všeobecných sester. Je to ale krok do minulosti. Všeobecná sestra bez vysokoškolského vzdělání bude mít menší možnost na trhu práce, zmenší se jí alternativy a bude se jí hůře opouštět zdravotnictví, když bude nespokojená. Možná je to vedlejší efekt, možná i záměr zákonodárců. Pokud ale budou podmínky práce dlouhodobě špatné, opustí zdravotnictví i tak. Nechme vzdělávání tak, jak je nyní nastaveno, a věnujme se zlepšení jejich pracovních podmínek,“ apeluje Petr Bouzek, předseda Společnosti lékařů a zdravotníků v sociálních službách ČLS JEP.

Zdroj: Právo, Michaela Koubová

Ilustrační foto- zdroj: tn.nova.cz

Rate this post

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Pro 2017 >>
PÚSČPSN
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...