… o všem, co vás zajímá

O kritické personální situaci v nemocnicích budou 18. listopadu jednat odboráři, sestry, lékaři a další zaměstnanci z nemocnic s předními vládními politiky. Odborový svaz v čele s Dagmar Žitníkovou vytrvale usiluje o nápravu kritické personální situace. Zásadním požadavkem pro všechna další jednání je doplnit počty zdravotníků v nemocnicích.

sestry1Jak konkrétně pocítí nedostatek sester pacient?

V těch „nejlepších“ případech narazí na zamračené, neochotné a přepracované sestry, bude déle čekat na ambulantní ošetření či na plánovaný zákrok. V horší variantě zjistí, že o něj nebo jeho příbuzné zdravotnický personál nezvládá pečovat. V těch nejmarkantnějších situacích ho kvůli nedostatku sester pošlou na jiné oddělení nebo do jiné nemocnice. Nedostatek sester a dalšího personálu trápí stejně jako pacienty i samotné sestry. Stále častěji se v poslední době setkávám se sestrami, které ze zdravotnictví odcházejí, nebo zvažují odchod z práce, kterou mají rády a kterou dělaly s láskou a pečlivostí. Ale špatné pracovní podmínky a nemožnost starat se o pacienty tak, jak by měly a chtěly, české sestry ze zdravotnictví vyhánějí.

Kolik jich chybí a v jakých oborech je situace nejhorší?

Centrální statistika se nevede a náš svaz vychází z informací svých odborových organizací, kdy nás kolegové informují, že z jejich oddělení odešla sestra a nová není, že se na jejich oddělení dlouhodobě maluje – čímž se ale velmi často zakrývá, že není personál, že se zavírá oddělení. Na problém objektivizace chybějícího personálu jsme však nerezignovali. Na posledním jednání pracovní skupiny pro úpravu personální vyhlášky na ministerstvu zdravotnictví jsme požádali, aby ministerstvo oslovilo všechny nemocnice se žádostí o sdělení, kolik sester v dané nemocnici chybí a také kolik nových sester – absolventek nemocnice přijaly. Problém totiž není jen v tom, že ze zdravotnictví sestry odcházejí. Problém je i v tom, že nové sestry nastupují velmi omezeně, nebo skoro vůbec.

A proč nejsou?

Protože podle právních předpisů je „normální“, aby jedna sestra v noci pečovala až o 40 bezmocných pacientů. A vzhledem k nedostatku peněz ve zdravotnictví je tato situace stále více v nemocnicích standardem. Sestry neodcházejí dobrovolně, odcházejí, protože nemohou nápor práce dlouhodobě zvládnout.

Jaký systém vzdělávání sester je podle vás nejlepší?

O změně systému vzdělávání se začalo hovořit především v souvislosti s nedostatkem sester. Primárním problémem ovšem není systém vzdělávání, ale jejich pracovní podmínky, nadměrná fyzická a psychická zátěž, zvyšující se administrativa a nízké platy a mzdy. V žádném podniku nikdo nenutí jednoho zaměstnance – ženu, aby zvedala například 100 kg. Ve zdravotnictví to tak je. Jedna sestra na noční směně, pokud chce plnit své povinnosti, sama polohuje pacienty vážící i 100 kg. V žádném odvětví se neporušují právní předpisy tak markantně jako ve zdravotnictví.

Jaký je v praxi rozdíl mezi sestrami vzdělanými na školách vysokých a vyšších odborných?

Rozdíl není žádný, mají stejné kompetence, mohou vykonávat stejné činnosti. Dvoukolejný systém byl způsoben především nedostatkem škol a obecně lze dokonce říci, že z VOŠ jsou sestry pro praxi lépe vybavené. Na praxi se o ně „starají učitelky“ a ne sestry školitelky. Nutno podotknout, že chyba není ve školitelkách, ale v systému práce, kdy školitelka při nedostatku personálu, mimo péči o studentku, musí zvládat též starost o pacienty.

Kompetence sester, zdravotních asistentů či sanitářů se často směšují.

Všichni zdravotníci mají své kompetence stanoveny vyhláškou, která určuje, co může dělat sestra, co zdravotnický asistent a co ošetřovatelka nebo sanitář. Zásadní problém je v nedostatku personálu a z těchto důvodů protizákonně vykonávají zvláště zdravotničtí asistenti činnosti nad rámec vyhlášky. Tragédií je, že téměř nikdo si v danou chvíli neuvědomuje, že se dostává na velmi tenký led, kdy v případě poškození pacienta za výkon, který nesměl provést, nese trestně právní odpovědnost. Situaci lze řešit jediným způsobem – zvýšit počet sester, zdravotnických asistentů, sanitářů a dalších zdravotníků. To však musí někdo zafinancovat a i to je jeden ze zásadních problémů, který chceme řešit.

V čem se lišíme od Evropy, kam řada sester a lékařů odchází?

Za Evropou zaostáváme ve dvou rovinách. Pracovní podmínky a počet personálu je v evropských nemocnicích vyšší, a tím je nižší míra fyzické a psychické zátěže a stresu. Ošetřovatelský proces – péče o pacienta je diferencovaná, ošetřovatelek a sanitářů je v nemocnicích v Německu, Rakousku, Velké Británii daleko více. V Evropě jistě nenajdete nemocnici, kde může v noci sloužit jen jeden sanitář. Samostatnou kapitolou jsou samozřejmě platy. Vyšší odměna za práci, které je méně, je v zahraničí pravidlem.

 

Autor Regionální deník

Rate this post

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Pro 2017 >>
PÚSČPSN
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...