… o všem, co vás zajímá

 

studenti zdravkyVýchodiska: Problematika životního stylu je v současné době stále řešenou. Známým faktem je to, že dodržení zásad zdravého životního stylu se ve velké míře podílí na zdraví jedince. Z hlediska náročnosti studia nelékařských zdravotnických oborů je vhodné se poukázat právě na studenty, protože jejich životní styl je ovlivňován řadou faktorů, počínaje samotným studiem, ale i náročnosti budoucí profese.

Cíl: Zjistit faktory, které se nejvíce podílejí na ovlivnění životního stylu studentů oboru Všeobecná sestra a navrhnout postupy, jak danou situaci zlepšit.

Metody: V souladu s cílem práce byl proveden kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Na základě hodnocení pěti tematických oblastí dotazníku byly zjištěny faktory, ovlivňující životní styl studentů uvedeného oboru.

Výsledky: Výsledky průzkumu poukazují na zajímavá zjištění. Každá tematická oblast dotazníku odhalila problematické faktory, které ovlivňují životní styl budoucích všeobecných sester. Jako dominantní faktor se projevil pobyt studentů, přivýdělek respondentů, stresová zátěž během studia, nedostatečná pohybová aktivita a neznalost základních hodnot jako je krevní tlak, hladina glykémie a cholesterolu.

Závěr: Výsledky průzkumu poukazují na nedostatky v oblasti dodržení zásad zdravého životního stylu a zároveň nabádají k možnostem, jak situaci zlepšit.

Klíčová slova: životní styl, student, všeobecná sestra.

LIFESTYLE ISSUES OF STUDENTS IN BACHELORS DEGREE NURSING PROGRAMME

Background: The issue of lifestyle is currently still solved. Known fact is that compliance with the principles of a healthy lifestyle is extensively involved in the health of individuals. In terms of difficulty degree of non-medical fields, it is appropriate to refer just to students, and their lifestyle is influenced by many factors, ranging from the study, but also the future demands of the profession.

Aim: Identify factors that have the most influence on the lifestyle of students majoring in General Nursing and suggest ways to improve this situation.

Methods: In line with the objective of the work was carried out quantitative research by questionnaire. Based on the evaluation of the five topic areas of the questionnaire were identified factors influencing the lifestyle of students that field.

Results: The survey results point to interesting findings. Each thematic area of the questionnaire revealed problematic factors that affect the lifestyle of future nurses. As the dominant factor was reflected residence of students, extra income respondents stress load during the study, insufficient physical activity, and ignorance of basic values such as blood pressure, blood glucose and cholesterol levels.

Conclusions: The survey results point to shortcomings in compliance with the principles of a healthy lifestyle and at the same time encourage the possibilities to improve the situation.

Key words: lifestyle, student, general nurse.

ÚVOD

Jsme mladí a ambiciózní. Jsme vysokoškoláci, ale náš životní styl je odlišný od našich vrstevníků. Pociťujeme, že nemáme takové množství volného času. Do reality nás uvádí praktická výuka, kterou absolvujeme již od prvních dnů. Vstáváme brzy ráno. Poznáváme osudy lidí kolem nás, našich pacientů, a uvědomujeme si, jak je svět malicherný a doba tak uspěchaná. Setkáváme se s darem života, ale i se smrtí. Některé zážitky nám utkví v paměti. Vyskytujeme se v různém prostředí, ovlivňuje nás řada faktorů. Neřešíme maličkosti. Poznáváme reálný život a utvrzujeme se v tom, že jsme zvolili správně a můžeme hrdě nést oslovení „sestřičko“.

V současné době je životní styl velmi rozsáhlou a diskutovanou problematikou. Existuje řada definic životního stylu. Duffková jej definuje jako způsob, jakým lidé žijí – tedy jak bydlí, stravují se, vzdělávají se, chovají se v různých situacích, baví se, pracují, spotřebovávají, vzájemně komunikují, jednají, rozhodují se, cestují, vyznávají a dodržují určité hodnoty, starají se o děti, pěstují potraviny, vyrábějí atd. (1).

S životním stylem se úzce pojí pojem životní úroveň, která je podle Krämera chápána jako materiální blahobyt (2). V životním stylu studenta hrají významnou roli i životní podmínky a kvalita života, které však bývají ovlivněny řadou okolních faktorů. Například výkum Munduchové u studentů pedagogické fakulty poukazuje na to, že většinou je kvalita života vnímána jako dobrá a velmi dobrá, pouze malé procento ji hodnotí jako špatnou (3).

Jednou z nejdůležitějších povinností studenta je samotné studium, které může být doplněno prací a dalšími činnostmi. Většina studijních podmínek je obvykle zabezpečována rodinou a blízkými, zejména bydlení, strava nebo finance, a to často bez nutnosti vlastního přičinění studenta, což může vést k pocitu volnosti a vysoké kvality života. Naopak například neúspěchy ve studiu nebo nutnost sebe zaopatření mohou tuto kvalitu znatelně snížit. Významným faktorem je rovněž rodinné, partnerské a sociální zázemí. Kvalita života také může být pojata z hlediska fakultního zabezpečení, a to například využívání stravovacího zařízení, možností ubytování nebo volnočasové akce.

Důležitým faktorem je i hodnotová orientace, která hraje významnou roli v životě člověka. Důležitost daných hodnot není stejná, má různou intenzitu i význam. Tyto hodnoty si každý z nás tvoří podle svých priorit a řadí je do určitého pořadí (1). Znázornění příbuzných hodnot objasňuje tzv. kruhová struktura podle Schwartze, kde hodnoty, které jsou si v kruhu blízké, mají obdobnou motivaci, kdežto vzdálenější hodnoty mají motivaci protichůdnou (4).

Z pohledu samotného studenta se může jevit problematická i volnočasová aktivita. Možnost organizace a využití volného času je obecně velmi důležitá. Čas slouží k odpočinku, odreagování, ke kontaktu s rodinou a přáteli a v neposlední řadě k přípravě ke studiu. Skloubit tyto faktory může být často velmi náročné.

Dalším faktorem jsou stravovací návyky studenta, které hrají pro organizmus zásadní roli. Lidský organismus pro zajištění svého chodu potřebuje kvalitní přísun energie, která je získávána potravou. Příjem energie by měl odpovídat i jejímu výdeji. Strava by měla být vyvážená a rozmanitá, měl by být zajištěn optimální přísun živin, vitaminů a minerálů, velmi podstatný je i přísun tekutin. Nadměrný příjem potravin způsobuje nadváhu, nedostatečný zase podvýživu (5).

Problematika správné životosprávy studentů často bývá negativně ovlivněna shonem a stresem, což má jen krůček k případným nepravidelnostem životního stylu a možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví. Studenti obvykle na výuku přejíždí z jednoho místa na druhé, časový prostor mezi těmito dvěma předměty mnohdy stačí sotva na přejezd. Může se jednat například o přesun z nemocniční praxe na fakultu, kdy nemocnice je zcela v jiné části města.

V době oběda jsou místní jídelny a menzy přeplněny, čekací doba je dlouhá a kapacita míst omezená. Pokrm je obvykle nutné sníst co nejrychleji a ve shonu pokračovat dále v denním harmonogramu nebo pokrm konzumovat po cestě. Student tedy snadno upřednostní pokrm, který si může vzít s sebou. Roli ve výběru stravy s určitostí hraje i ekonomická složka, kdy může docházet k preferenci levných jídel a polotovarů.

Životní styl vysokoškoláka je ovlivňován i pohybovou aktivitou a spánkem. Pohyb je jedním z nejpřirozenějších a nezbytných podkladů k upevnění a zachování stabilních fyzikálních funkcí je pohyb, ale také slouží pro vyjádření pocitů i nálady. Bývá považován za základním výrazovým prostředkem lidské komunikace (5).

Spánek je také velmi důležitý pro celkový odpočinek a regeneraci organismu. Každý z nás má jinou kvalitu spánku, někomu stačí jen pár hodin, někdo naopak prospí celý den. Spánek by měl být nerušený a po opětovném vstávání bychom se měli cítit odpočatě. Trojan definuje spánek jako nehomogenní (heterogenní) funkční stav organismu, pro který jsou typické rytmické cykly různých stádií a přechodů, z nichž každé je charakterizováno specifickými formami chování, změnami elektrofyziologickými, vegetativními a endokrinními (6).

Studentský život se úzce pojí i se stresovou zátěží a konzumací návykových látek. Bartůňková stresovou reakci objasňuje jako fylogeneticky zakódovaná neurohumorální a metabolicko-funkční přípravu organismu na boj nebo útěk. Jedná se o výraznější odchylku od normálu, při které dochází k narušení integrity organismu. Mobilizují se silnější obranné nebo kompenzační mechanismy než při poruchách homeostázy (7). Vyvolávající faktory stresové zátěže u studentů mohou být různé. Průzkum Lažové u studentů sociální pedagogiky dokazuje, že nejčastějším stresorem je škola a rodina/partner. Další pozice zaujímají zdraví a finance (8).

Konzumace návykových látek je snadno dostupným prostředkem, jak zmírnit studentské napětí.  Není překvapením, že se jedná o látky dobře finančně dostupné, které však mohou vyvolat závislost a nabádat k opakovanému užívání

            Velmi podstatnou součástí životního stylu je prevence a podpora zdraví. Hlavním cílem prevence je předcházení nemocem. Provádí se na úrovni jednice nebo celé společnosti. Primární prevence je zaměřena na období, kdy nemoc ještě nevznikla. Cílem sekundární prevence je včasná diagnostika a léčba nemoci, prevence terciální zabránění komplikací. Podpora zdraví je zaměřena na aktivitu zejména pro zdraví, nikoliv na aktivitu proti nemocem. Primárně se zaměřuje na obecné příčiny nemoci. Zahrnuje tvorbu celkově příznivého prostředí, skupinové aktivity, zdravotní výchovu i samotnou prevenci (5).

Již od počátku samotného studia se studenti setkávají i s negativními faktory profese všeobecné sestry a tou je fyzická a psychická zátěž. Vysoká odpovědnost je podmínkou. Sestra ví, že každá její způsobená chyba může ohrozit život pacienta. Směnný provoz je často náročný. Většinou se jedná o osmi nebo dvanáctihodinovou pracovní dobu. Stupeň zátěže záleží na nutnosti manipulace s nepohyblivým pacientem v rámci léčebné a ošetřovatelské péče. Charakter oddělení, na kterém se pacient nachází, má také velký vliv na fyzickou zátěž. Kromě celkového fyzického zatížení jsou zatíženy i určité části lokomočního systému, zejména páteř. Často bývá postižen kardiovaskulární a nervový systém, mohou se ale projevit i gynekologické obtíže (9)

CÍL PRÁCE

Hlavním cílem práce bylo zjistit a poukázat na faktory, které se nejvíce podílejí na ovlivnění životního stylu studentů oboru Všeobecná sestra a nalézt možnosti, jak těmto faktorům čelit a situaci zlepšit.
METODIKA

Jako metodika byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat, anonymní dotazník vlastní tvorby. Dotazník se skládal z třiceti otázek pěti tematických oblastí – vybraných demografických údajů, volnočasových aktivit, rizikových faktorů v době studia, dodržení zásad zdravého životního stylu a dodržení preventivních opatření. Jeho distribuce se uskutečnila metodou „sněhové koule“, kdy byl určitý počet dotazníků předán jedné ze studentek, která jej předala svým spolužačkám k vyplnění. Stejným způsobem byly dotazníky i navráceny. Respondenti odpovídali ve svém volném čase.

Průzkum probíhal u studentů bakalářského oboru Všeobecná sestra v prezenční formě studia. Tato skutečnost se stala zároveň i podmínkou k zařazení respondentů do šetření. Distribuce dotazníků proběhla na Masarykově univerzitě (40 dotazníků), Univerzitě Tomáše Bati (60 dotazníků) a Univerzitě Palackého (50 dotazníků), v období prosince 2014 až února 2015.

Během uvedeného období bylo distribuováno celkem 150 (100 %) dotazníků. Návratnost byla 116 dotazníků (77, 3 %), z čehož bylo 6 dotazníků z důvodu nedostatečného vyplnění vyloučeno. Celkový počet dotazníků, které byly zahrnuty do výzkumu, bylo 110 (100 %). Při zpracování nebylo přihlíženo k místu studia vysoké školy.

Pro zpracování dosažených dat byly využity programy Microsoft Word 2013 a Microsoft Excel 2013. Získaná data byla vložena do tabulek v absolutní a relativní četnosti. Výsledná data byla zaokrouhlena na jedno desetinné místo.

VYBRANÉ VÝSLEDKY

Ve zkoumaném souboru byly zjišťovány faktory, které ovlivňují životní styl budoucích všeobecných sester. Každá z pěti tematických oblastí dotazníku odhalila problematický faktor.

Demografické údaje

Z vybraných demografických údajů se jednalo o pobyt respondentů. Z tabulky 1 vyplývá, že většina respondentů upřednostňuje pobyt ve městě studia. Z celkového počtu 110 (100 %) respondentů bylo zastoupeno „doma“ 34 (30,9 %), „na koleji“ 20 (18,2 %), „na privátě“ 45 (40,9 %) a „do místa studia denně dojíždím“ 11 (10 %). Autorky se domnívají, že tato skutečnost je ovlivněna řadou faktorů, například vzdáleností do místa studia, finanční stránkou, ale i pohodlí jedince. Na základně těchto okolností je student ovlivněn brzkým vstáváním, stresem, osamostatněním od rodičům, popř. nutností přivýdělku, sebe péče a podobně.

Tabulka 1 Pobyt respondentů během studia

Doležalová_Tabulka1

Volnočasové aktivity            

Z volnočasových aktivit se projevil problematický zejména přivýdělek respondentů. Zajímavým zjištěním bylo, jak dokazuje tabulka 2, že více než polovina respondentů uvedla nedostatek času k případnému přivýdělku. Autorky se domnívají, že je tato skutečnost ovlivněna náročností studia a to i z hlediska časové stránky. Z celkového počtu 110 (100 %) respondentů bylo zastoupeno „brigádně“ 45 (40,9 %), „jsem zaměstnaný/á na hlavní pracovní poměr“ 4 (3,6 %), „nechci pracovat“ 0 (0 %), „nemám na to čas“ 60 (54,5 %) a „nepotřebuji“ 1 (0,9 %).

Z respondentů, kteří uvedli přivýdělek, jich nejvíce pracuje v oboru „gastronomie“ 15 (30,6 %), nejčastějším důvodem přivýdělku byla „finanční stránka“ 36 (73,5 %).

Tabulka 2 Přivýdělek respondentů

Doležalová_Tabulka2

Rizikové faktory během studia            

Z oblasti rizikových faktorů během studia se jako problematická projevila stresová zátěž, jak dokládá tabulka 3. Z nabídnutých odpovědí mohli respondenti vybrat více možností. Z celkového počtu 144 (100 %) odpovědí bylo nejčastěji zastoupeno „studium“ 88 (61,1 %), „nedostatek času“ 32 (22,2 %) a „rodina“ 13 (9,0 %). Většina respondentů řeší stres pouze při zátěžové situaci, což uvedlo 61 (55,5 %) respondentů.

Tabulka 3 Příčina stresové zátěže

Doležalová_Tabulka3

Zdravý životní styl

Z oblasti dodržení zásad zdravého životního stylu se projevila problematická nedostatečná pohybová aktivita studentů. Nejčastěji studenti sportují rekreačně, jak dokládá tabulka 4. Z celkového počtu 110 (100 %) respondentů bylo zastoupeno „každý den“ 7 (6,4 %), „2 – 5x týdně“ 30 (27,3 %), „1x týdně“ 30 (27,3 %), „rekreačně“ 34 (30,9 %) a neodpovědělo 9 (8,2 %). Zajímavým zjištěním byl fakt, že 62 (57,4 %) respondentů uvedlo každodenní užívání internetu v intervalu „2 – 3 hodiny“, což můžeme považovat za pasivní způsob trávení volného času.

Tabulka 4 Frekvence sportovních aktivit

Doležalová_Tabulka4

Preventivní opatření

Z oblasti dodržení preventivního opatření se projevila jako problematická neznalost základních hodnot, jako je krevní tlak, hladina glykémie a cholesterolu. Z tabulky 5 vyplývá, že z celkového počtu 110 (100 %) respondentů zná svoji hodnotu „krevního tlaku“ 64 (58,2 %), „glykémie“ 32 (29,1 %) a „cholesterolu“ pouze 22 (20,0 %) respondentů.

Tabulka 5 Znalost svých hodnot

Doležalová_Tabulka5

 

DISKUZE

Studenti oboru Všeobecná sestra během studia prochází různým prostředím, na které je potřeba se adaptovat a současně se vyrovnat s působením vnitřních i okolních faktorů. Celý tento proces se podílí na ovlivnění životního stylu studenta. Problematika životního stylu je v současné době stále řešenou, proto hlavním cílem průzkumu bylo zjistit právě faktory, které jej ovlivňují. Šetření bylo kategorizováno do pěti tematických oblastí. Z každé z nich byl vybrán jeden faktor, který se nejvíce podílel na ovlivnění životního stylu studentů uvedeného oboru.

Z vybraných demografických údajů se jednalo o pobyt respondentů. Z průzkumu vyplývá, že většina respondentů upřednostňuje bydlení přímo ve „městě studia“, pouze 10 % respondentů do místa studia denně „dojíždí“. Způsob bydlení nebo dojíždění studentů se může podílet na ovlivnění životního stylu. Zejména je nutno zdůraznit vzdálenost z místa dojíždění, brzké vstávání, riziko zpoždění z důvodu dopravní situace nebo počasí, případně přestupy. Student na základě těchto faktorů může být unavený a vyčerpaný, jeho školní i volnočasové výkony mohou být ovlivněny a sníženy. Dojíždění také zabere čas, někdy i několik hodin. Tento čas by mohl být využit k jiným účelům, například k odpočinku. Tuto domněnku potvrzuje i Valjenta, jehož záznam z rozhovorů se studenty vede k závěru, že mnozí studenti, kteří dojíždějí denně z okolních měst do Prahy za studiem, často hledají bydlení přímo v Praze. Čas, který dojížděním ušetří, mohou využít k jiným účelům, například ke studiu nebo přivýdělku (10).

Druhou oblastí zkoumání byly volnočasové aktivity. Z průzkumu vyplývá, že více než polovina oslovených respondentů uvedla, že na přivýdělek „nemá čas“. „Brigádně“ si přivydělává více než 40 % respondentů a pouze jeden respondent uvedl, že přivýdělek „nepotřebuje“. Zajímavostí je, že nejčetněji zastoupeným oborem přivýdělku nebylo „zdravotnictví“, ale „gastronomie“ a to v 30,6 %. Nejčastějším důvodem přivýdělku byla „finanční stránka“. Lažová ve svém výzkumu dospěla k vyšší četnosti zastoupení brigád u studentů oboru Sociální pedagogika, a to v 65 % (8). Tento fakt může být ovlivněn různými faktory, například vyšší časovou vytížeností studentů nelékařského oboru z důvodu časově náročné odborné praxe ve srovnání se studenty jiného oboru, například sociální pedagogiky.

Třetí oblastí zkoumání byly rizikové faktory během studia. Jako problematická se projevila stresová zátěž. Více než 60 % respondentů uvedlo, že nejčastější příčnou stresu je samotné „studium“, přičemž mezi nejčastější projevy byla zařazena „nervozita“ a „podrážděnost“. Podle výzkumu Lažové patří mezi nejčastější stresové faktory studentů škola a rodina/partner, což se shoduje s dosaženými výsledky průzkumu u všeobecných sester (8). Problematikou stresu se zabývala také Chamoutová, která dále poukazuje na to, že stres vysokoškoláka počíná již osamostatněním od rodičů, následně vyrovnáváním se s vrstevníky nebo nutností přivýdělku. Nejčastěji je stres studenty odplavován formou sportu, alkoholem, přáteli a rodinou (11).

Čtvrtou oblastí byl zdravý životní styl. Jako problematická se projevila pohybová aktivita. Z průzkumu vyplývá, že nejčastěji respondenti sportují „rekreačně“, a to v 30,9 %. Sportovní aktivity jsou tedy nejspíše provozovány o víkendech nebo dnech, když mají studenti více volna. Z průzkumu však také vyplývá, že téměř 60 % respondentů tráví na internetu každý den „2 – 3 hodiny“, což lze považovat za pasivní způsob trávení volného času. Nedostatek pohybové aktivity je v současné době stálým trendem.

Poslední oblastí dotazníkového šetření bylo dodržení zásad preventivního opatření. Jako alarmující se projevila neznalost základních hodnot, jako je krevní tlak, hladina glykémie a cholesterolu. Svoji hodnotu „krevního tlaku“, jakožto budoucích zdravotníků, zná pouze 58,2 % respondentů, hladinu „glykémie“ pouze 29,1 % respondentů a „cholesterolu“ pouze 20 %. Se studiem nelékařského oboru lze předpokládat, že respondenti budou více orientováni na své zdraví a věnovat více úsilí v péči o své zdraví a udržením či zvýšením jeho kvality. Dodržení preventivního opatření je velmi důležitým faktorem. Právě budoucí zdravotníci a zaměstnanci nemocnic a fakult by měli být příkladem.

 ZÁVĚR

Dotazníkové šetření u studentů oboru Všeobecná sestra poukázalo na rizikové faktory, které se podílejí na ovlivnění životního stylu studentů. Tyto faktory nabádají k možnostem, jak danou situaci zlepšit.

Jako problematické se projevil způsob bydlení, který úzce souvisí s finanční stránkou studentů a současně s nedostatkem volného času k možnému přivýdělku. Studenti, zejména ze slabších sociálních skupin, mohou upřednostnit dojíždění, i před větší vzdálenosti a problematikou brzkého vstávání či aktuální dopravní situací. Vhodná by tedy byla větší finanční pomoc studentům, zejména ze zmíněných slabších sociálních skupin.

Dalším nápomocným prostředkem by byla edukace studentů, zejména v oblasti organizace volného času, tzv. time management. Přínosem by byla i edukace, jak se vypořádat se stresem. Studenti se během svého studia se stresem setkají běžně, a to i po teoretické stránce, avšak přes tuto teoretickou znalost mnohdy neví, jak nastalou situaci řešit, pokud se týká právě jich. Pokud student pocítí pocit napětí a stres, bylo navrženo následující schéma postupu (obrázek 1).

Obrázek 1 Doporučený postup při stresové zátěži, autor H. Doležalová, 2015

Doležalová_Obrázek1

Problematiku pohybové aktivity by bylo vhodné zlepšit zavedením více semestrální povinné tělesné výchovy. Většinou si studenti mohou vybrat z preferovaných sportovních aktivit. Mnohdy se bohužel jedná o jejich jediný zdroj pohybu. Tento fakt je obecně známým nedostatkem a to jak v zahraničních státech, tak i u nás, v různých sektorech.

Studentský život je spojen s mladistvým věkem. Studenti si nepřipouští možnost postižení nemocí, a to i přes jejich teoretické a praktické znalosti. Budoucí zdravotníci by měli být příkladem, mít přehled o svém zdraví, dodržovat preventivní opatření a znát alespoň své základní hodnoty, jako je krevní tlak, hladina glykémie a cholesterolu. Zdraví je jednou z nejcennějších věcí, které člověk má, proto by nemělo být vnímáno jako samozřejmost.

 

Autorka: Bc. Hana Doležalová

Spoluatorka: Mgr. hana Pinkavová

Ilustrační foto- zdroj: www.zdravka-plzen.cz

 

REFERENČNÍ SEZNAM

  1. Duffková J, et al. Sociologie životního stylu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008
  2. Krämer Statistika do vesty. Praha: Baronet, 2005
  3. Munduchová P. Kvalita života u studentů prezenční formy oboru Výchova ke zdraví [bakalářská práce]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Katedra Výchovy ke zdraví; 2013
  4. Schwartz, S. Universals in the content and structure of values: Theory and empirical tests in 20 countries [Internet]. New York: Academic Press, 1992, [cited 2015 Feb 8]. Available at: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.220.3674&rep=rep1&type=pdf
  5. Machová J, Kubátová D. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009.
  6. Trojan S, et al. Lékařská fyziologie. Praha: Grada Publishing, 2003
  7. Bartůňková S. Stres a jeho mechanismy. Praha: Karolinum, 2010
  8. Lažová M. Životní styl studentů na vysoké škole [bakalářská práce]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií. Ústav pedagogických věd; 2010
  9. Haškovcová H, Pavlicová J. Ošetřovatelství: ideály a realita v ambulantní péči. Praha: Galén, 2013
  10. Valjenta Z. Aktivní životní styl vysokoškoláka [dizertační práce]. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra základů kinatropologie a humanitních věd; 2010
  11. Chamoutová H. K problematice stresu prožívaného studenty během vysokoškolského vzdělání. [Internet]. [cit. 27. února 2015]. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/61/139341/cham.pdf

 

 

 

 

Rate this post

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Říj 2017 >>
PÚSČPSN
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...