… o všem, co vás zajímá

Povolání zdravotní sestry je velmi náročné a jsou na něj kladeny velmi specifické nároky. Úspěšný absolvent musí být ve velmi dobré fyzické i psychické kondici. Dnes bychom se podrobněji zabývali fyzickou stránkou této profese a důsledky, které z toho plynou.

Cute Female Nurse, Doctor, Medical Worker

Představíme-li si práci zdravotní sestry, zajisté si každý z nás vybaví něco jiného a naše představy se do jisté míry budou výrazně lišit od skutečnosti. Pacient vidí ve většině případů usměvavou tvář, která mu v každé těžkosti pomůže, lékař si zase vybaví pomocnou pravou ruku, na kterou je vždy spolehnutí. A jaká je skutečnost? Co tahle profese vyžaduje?

Sestra je štít mezi lékařem a pacientem. Často se jí dostane výtek ať z jedné, či z druhé strany. Musí být edukačně na vysoké úrovni, vzdělávání je jejím věčným posláním. Měla by mít pořád dobrou náladu a šířit ji kolem sebe. Měla by být pomocnou rukou jak pacientovi, tak lékaři. Práce na směny včetně sobot, nedělí a svátků je celkem samozřejmostí. Pravidelnost spánku i životní styl celkově jsou touto profesí značně ovlivňovány.

Životní styl je velmi důležitý pro každého z nás, dostatek relaxace, spánku, prospěšného pohybu, zdravá výživa a stravování, dostatečný příjem tekutin. To vše úzce souvisí s tím, abychom byli schopni dobře vykonávat své povinnosti a uspokojovat své základní životní potřeby. Pokud tomu tak není, můžeme si přivodit vážné zdravotní potíže.

V případě zdravotní sestry lítáme z práce do práce, zaskakujeme za kolegy, máme noční směny dle potřeby kliniky, nepravidelně spíme, jíme, u operačních sester je dlouhé, strnulé, několikahodinové stání celkem na denním pořádku. Dále je velmi běžná manipulace s pacientem, který v mnoha případech váží jednou tolik než sestra samotná. Nedostatek zdravotního personálu v dnešní době je velmi dobře znám, tedy pokud se zamyslíme nad tím, že by mohl být k ruce další člověk, nejlépe muž, který by sestře pomáhal. Je tedy vůbec možné v takovém případě dodržovat zdravý životní styl a prospěšný pohyb?

Nejčastější zdravotní komplikace, které sestry udávají jako negativní důsledek své profese, jsou bolesti zad, oteklé nohy a bolesti hlavy. Pojďme se blíže podívat na fyzickou náročnost povolání sestry a jejích důsledků a hledat možná řešení.

Poruchy páteře a pohybového aparátu vznikají z několika důvodů. Mezi hlavní příčiny patří manipulace s pacientem na lůžku, zvedání břemen, přenášení, polohování a mobilizace pacienta, u sester na operačním sále pak výrazně převažující dlouhé stání ve strnulé poloze, ale i další fyzicky náročné úkony. Výsledkem každodenní fyzické námahy jsou poranění zad, blokace a deformace páteře. Tedy onemocnění, která jsou dlouhodobá, obtížně léčitelná, často s trvalými následky. Vertebrogenní bolest je charakterizovaná epizodickým výskytem, v průběhu dní anebo týdnů spíše ustupuje. Příčina bolesti může být v ploténce, intervertebrálních kloubech, ve svalstvu páteře a ve vazivovém aparátu. Fyzická náročnost je závažnější také z toho důvodu, že povolání sestry vykonávají většinou ženy. Muži, kteří jsou obecně lépe fyzicky vybaveni, tvoří v sesterské profesi menšinu.

Z běžné praxe musíme také pomyslet na to, že maximální každodenní fyzická zátěž je spjatá s ještě stejně „devastující“ zátěží psychickou. Při zvýšeném psychickém napětí se automaticky zvyšuje svalové napětí a nastupuje rychleji únava. Postoj člověka v dobré fyzické i psychické kondici se podobá správnému držení těla. Stoj za psychické či fyzické únavy je charakterizován zvýšeným napětím šíjových svalů, které se při dlouho trvajících stresech zkracují. Následkem toho je hlava v záklonu, kulatá záda a vystrčené břicho. V napětí šíjového svalstva se odráží napětí psychické.

Uvedená fakta naznačují, že nejlepším opatřením by byla prevence v podobě dostatku dobře fyzicky vybaveného personálu, dostatku zdravotních pomůcek pro ulehčení práce a odpovídající odpočinek.

Paradox je, že sestra má v prevenci bolesti zad pacientovi doporučovat takzvanou „školu zad“. Cílem této školy je seznámit nemocné s pohybovou terapií ke snížení bolestí páteře, posílení zádových svalů, udržování pružnosti páteře, zlepšení držení těla, zvýšení tělesné kondice, výuka relaxačních prvků.

V praxi to znamená úpravu správného postoje, nácvik vhodného vykonávání denních činností, cvičení na uvolnění páteře a posílení zádového svalstva, dále eliminaci nesprávných pohybových návyků, například zvedání břemen včetně pacientů. Je velmi důležité zvedat břemena s narovnanou páteří a koleny mírně od sebe, aby nedocházelo k tzv. neekonomickému pohybu. Patří sem také poučení o vhodném výběru lůžka na spaní, úpravě výšky židle u pracovního stolu atd. Pravdou ale je, že po několika odpracovaných letech by sama zdravotní sestra tuto školu potřebovala.

Rozhodující význam pro prevenci a léčbu bolesti zad má úprava životního stylu v tom nejširším slova smyslu. Každý musí začít sám u sebe a vytrvat. To nejlepší, co pro svoje zdraví můžeme udělat, je to, že začneme fyzicky i psychicky relaxovat, začneme dodržovat zdravou, pestrou a přiměřenou výživu a v neposlední řadě pohybovou aktivitu. Pohyb je základním projevem života. Druh a množství našeho pohybu jsou rozhodujícím činitelem, na kterém závisí náš zdravotní stav. Pomocí pohybu se dá rozvíjet mnoho orgánů a funkčních okruhů těla a uchovávat je aktivními na dlouhou dobu.

Je potřebné hledat takové druhy pohybu, které jsou příjemné, nenásilné, nezabírající mnoho času, vysoce účinné a vedoucí k dostatku motivujících podnětů. Je to např. jóga. Je důležité kombinovat aerobní trénink jako běh, plavání, veslování apod. a anaerobní trénink typu hathajógy nebo posilovacích cvičení. Důležité a ideální je vyvarovat se jednostrannosti.

Správné dýchání je velmi důležité                                                         

Omezený přísun kyslíku se projevuje poklesem výkonnosti, únavou, neschopností se soustředit a vyčerpáním. Správné dýchání je důležité jako zdravá strava nebo pravidelný fyzický pohyb. Dýchání vám pomůže lépe vnímat své tělo. Můžeme si uvědomit části našeho těla a rozdíl mezi zatnutými a uvolněnými svaly. Při dýchání by měla pracovat bránice jakožto hlavní nádechový sval. Je to svalová přepážka mezi hrudní a břišní dutinou. Pokud budeme správně dýchat a naučíme se zapojovat nejen bránici, ale i pánevní dno a hluboké břišní svaly, budeme lépe udržovat naši páteř ve správném postavení, ovlivníme postavení pánve, možná uvolníme zablokovaná záda, masírujeme neustále vnitřní orgány, čímž ovlivníme i jejich činnost. Dýcháním můžeme do jisté míry ovlivnit také stres. Nedostatečné dýchání a tím způsobené nedostatečné prokrvení pánevní oblasti může mít na svědomí potíže jako bolesti beder a kyčlí, otoky nohou, gyno-urinální záněty, poruchy menstruačního cyklu, hemoroidy, ochablost svalů pánevního dna, oboustrannou neplodnost, či problémy na úrovni psychiky.

Správné dýchání spočívá v tom, že s každým nádechem vyklenujeme břicho, pak se rozšiřuje hrudník a nakonec se zvedá oblast u klíčních kostí. Vydechujeme vzduch v opačném pořadí. Pomalý, uvědomělý, hluboký nádech nabere až osmkrát více vzduchu než normální mělký nádech. Když budeme

zhluboka dýchat do břicha, zmizí stres z pracovního dne, či nadcházejícího obávaného úkolu.

Jak bychom měli správně dýchat do břicha a pánevního dna?

  1. Lehněte si na zem a zvedněte nohy. Položte je na míč, či na židli. Hlavu vytáhněte co možná nejvíce do dálky, ramena stáhněte dolů a bedra mějte přitisknutá k podložce. Prsty si položte ze stran na břicho. Provedeme nádech zhluboka nosem a vydechneme do břicha tak, abychom prsty vytlačili směrem ven. Tento cvik opakujte dvakrát nebo třikrát. Soustředíme se na oblast břicha, kam směřuje dýchání, a také na to, abychom při nádechu zamezili zvedání ramen, vyklenutí dolních žeber a prohýbání zad mezi bedry a hrudníkem. Uvedený nácvik musí probíhat v klidu.
  2. U druhého cviku při dýchání do pánevního dna zůstaneme ve výchozí poloze, vleže na zádech, pouze si chodidla opřeme o zem a mírně rozkročíme na úroveň ramen. Důležité je uvědomit si svaly pánevního dna. Provedeme nádech a při výdechu zatneme svaly pánevního dna. Bedra přitiskneme co nejvíce k podložce. Ostatní svaly na celém těle se pokusíme uvolnit, což je jednodušší při výdechu. Několikrát opakujeme. Dýchejte pomalu a uvolněně. Pokuste se vnímat, co se ve vašem těle od pasu dolů děje, zdali nejsou při stahování svalů pánevního dna zatnuté ještě i jiné svaly. Pokud tomu tak je, pokuste se je při dalším opakování uvolňovat. Chceme-li uvolnit zablokovaná záda, je důležité ovládat dech a směřovat ho do míst, kde je problém. Dechová vlna je výborná na protažení ztuhlých svalů mezi lopatkami, dýchání do zad je účinné v oblasti beder v poloze na boku se skrčenýma nohama, rukama a hlavou v mírném předklonu, takzvaná poloha dítěte.

Kromě dechových cvičení jsou důležité také:

• cviky, které uvolňují, rozvíjejí a posilují páteř: „škola zad“

• aerobní cvičení: například chůze, běh, plavání

U protahování je výdech až 5x delší než nádech z důvodu maximálního uvolnění svalu. Napětí nahromaděné ve svalech má tak daleko větší možnost uvolnění.

Obecné pokyny pro cvičení:

• cvičení má být přirozené a uvolněné

• důležité je zachovávat správnou výchozí polohu těla se vzpřímenou páteří

• sjednotíme naši mysl s dýcháním

• cvičíme přiměřeně, nepřemáháme výdrže ani opakování

• účinné je pravidelné opakování

• cvičíme s chutí a pozitivně naladěni

• nepokoušíme se překonávat bolest

• zásadně necvičíme, pokud trpíme náhlým infekčním onemocněním

Typy cvičení:

Dechová cvičení

Dýchání se účastní jak prostor hrudníku, břicha, tak malé pánve. Dechová cvičení napomáhají normálnímu fungování vnitřních orgánů a psychickému i tělesnému uvolnění. Díky nim dochází ke snížení tepové frekvence. Mají dobrý vliv na usínání a spánek. Dýchání nesmí namáhat, má být plynulé, rytmické a přizpůsobené zátěži.

Uvolňovací cvičení

Uvolňovací cvičení umožňuje udržet pružnost vazů, uvolnění svalů a větší rozsah kloubů. Slouží jako příprava na jiná cvičení, pomáhá uvolnit se, aktivuje tělo i psychiku a zbavuje únavy. Existují různé sestavy, které slouží k protažení a uvolnění. Zahrnují např. kroužení hlavou, paží, trupem, různá kmitání, předklony a úklony.

Vytrvalostní pohyb

Vytrvalostní pohyb zlepšuje tělesnou i duševní vytrvalost. Dochází k okysličení tepenné krve, zlepšení srdečního oběhu, cévního systému a napětí kosterního svalstva. Kyslík je v orgánech lépe vstřebáván, zvyšuje se i tvorba enzymů. Nejlepší formou vytrvalostního pohybu je běh, plavání, chůze, běh na lyžích, jízda na kole nebo kolečkových bruslích apod.

Kondiční posilování

Kondiční posilování slouží k posílení ochablých svalů. Je nutné pro nejkritičtější oblast – tj. týl, ramena a záda, aby nedocházelo k nerovnoměrnému držení těla a později k potížím s páteří. Oslabení týlních svalů bývá i příčinou bolesti hlavy. Oslabení břišních svalů má nepříjemný vliv na funkci bránice a dýchání a zároveň na držení těla a později potíže s páteří.

Hathajóga

Cvičení spojené s tělem a lidskou psychikou. Cvičení reguluje dýchání, vede k masáži vnitřních orgánů, posiluje látkovou výměnu žláz s vnitřní sekrecí a uvolňuje klouby a páteř. Hathajóga představuje pomalé, plynulé pohyby a výdrž v pozicích. Je protipólem dynamických cvičení aerobních, jakými jsou běh, gymnastika a sportovní hry. Její vliv je preventivně protistresový a s aerobním cvičením tvoří vyváženou zátěž.

Při volbě cvičení a sportovních aktivit je nutné dbát na jejich pestrost, pravidelnost a hlavně přiměřenost vzhledem k věku, kondici a zdravotnímu stavu. Pro lidi trpící bolestmi zad jsou vhodné především cviky protahující a relaxující zádové svaly: např. kalanetika, jógová cvičení, plavání, rekreační běh na lyžích apod. Nevhodné jsou naopak aktivity, které mohou zádové partie nepřiměřeně přetěžovat, spojené s velkými nárazy, zvedání břemen či náhlými změnami směru jako např. tenis, squash, aerobik apod.

Nejpodstatnější však je, aby pohybová aktivita přinášela pocit psychické a fyzické relaxace, aby byl pohyb provozován správně a pro radost a ne pro výkon, jedině tak je provozovaný sport přirozeným lidským pohybem. Ve vztahu s profesí zdravotní sestry je důležité uvolnit se, protáhnout zkrácené svaly, vštěpovat si nácvik správného postoje při přenášení břemen a relaxace. Je nutné začít sám u sebe, jelikož pomocnou ruku najdeme nejčastěji na konci svého ramene! Zásadní ovlivnění bolesti je nejčastěji v našich silách a nikoli v síle či množství prášků a tabletek proti bolestem. I když po mnohých medikamentech bolest dočasně pomine, špatné zatěžování a chybné pohybové návyky se tím neodstraní. A bolest přichází znovu.

Autorka: Jana Valdmanová

Povolání……Zdravotní sestra
4.33 (86.67%) 3 votes

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Říj 2017 >>
PÚSČPSN
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...