… o všem, co vás zajímá

Zdravím Vás všechny milí zdravotníci :-) 

Dneska jsem si ráno přečetla, o probíhající soutěži nejlepší článek na téma: Krize ve zdravotnictví, a rozhodla jsem se, že se s Vámi podělím o moji zkušenost. Poslední dobou se v oboru zdravotnictví pořád mluví, že je nedostatek Zdravotních sester. Zavírají se oddělení, nemocnice slibují různé benefity aby získaly Zdravotní sestry.

asistentCo si budeme nalhávat! Za to, že je v Česku taková krize, může jen pouze naše zdravotnictví, které dopustilo, aby se na Středních zdravotnických školách vyučil pouze Zdravotnický asistent a pak následně na Vysoké škole Zdravotní sestra. Je to tak nespravedlivé, řekněte sami, čeho tím chtěli dosáhnout??? Vylepšit zdravotnictví??? Vidíte to sami, jak to dopadlo. Já jsem se od malička nemocnic bála jako každý druhý a obloukem vyhýbala. Ovšem pokaždé to nešlo.

Pak přišel čas na Základní škole, kde jsme si měli vybrat budoucí povolaní, a já si řekla, že půjdu na Střední zdravotnickou školu a překonám můj strach z nemocnic. Když jsem se ještě hlásila na Střední zdravotnickou školu, byla škola prestižní, i když už v této době byl obor Zdravotnický asistent. Dělali jsme přijímací zkoušky, od kterých se poté upustilo, což byla velká chyba. Pak se na školu mohl dostat kdokoliv.

Na škole se mi velmi líbilo, snažila jsem se mnoho věcí naučit a vyzkoušet. Praxe byla úžasná, strašně mě zdravotnictví nadchlo. Učení bylo těžké, ale zvládla jsem to a odmaturovala. Bohužel jsem si nemohla dovolit studovat Vysokou školu a musela jsem nastoupit do zaměstnání. Nebyl problém, bavil mě interní obor a dostala jsem šanci pracovat na neurologii, která mě velmi bavila. Byla jsem velmi pracovitá a svědomitá, zapálená do práce. Tehdy jsem nikdy nikoho neodmítla, když porosil o výměnu služby či jít na přesčas. A co si budeme nalhávat, trávila jsem tak skoro veškerý svůj čas….. Ale za jakou cenu???

Po celé tři roky mé práce jsem dostávala méně peněz jako sestry, přitom jsem vykonávala stejnou práci!!! Odměny většinou „dostávaly sestry, ne asistenti“, popřípadě méně. V tuhle dobu jsem už začínala být nešťastná, a uvědomovala jsem si, jak je tahle pozice nevýhodná. Přitom jsem ve škole dřela úplně stejně, co dříve Zdravotní sestry. Pořád se zdůrazňovalo, že jsem jen asistent. Když bylo málo ošetřovatelek, přece nemůže jít na zástup Zdravotní sestra, ale Zdravotní asistent, což jsem byla já. Pokaždé, když se něco stalo, se poukazovalo na mne, jestli jsem to nezavinila já. Když jsem pochopila, jak to doopravdy je, měla jsem velký zájem studovat Vysokou školu dálkově. Bohužel tři roky jsem čekala, ale marně! Jelikož naše vedoucí sestra dala přednost kolegyním, které už Zdravotní sestry byly a chtěly mít titul. Já mohla jen čekat.

Čím šel čas dál, tím jsem si říkala, že není možné, abych byla v takové pozici. Pracovala jsem na plné obrátky, brala spoustu přesčasů, abych se alespoň platem vyrovnala Zdravotním sestře. Byla jsem strašně unavená, na noční jsem byla sama sestra na 30 pacientů. A vedení???

Pro ně to je finanční úleva, zaplatí minimálně Zdravotního asistenta než Zdravotní sestru. Věděla jsem, že tahle cesta nikam nevede. I když jsem tuhle práci milovala, věděla jsem, že tohle dál nejde. Ale potom všem jsem měla veliké štěstí, jelikož jednoho dne jsem si přečetla inzerát. Praktická lékařka hledala zdravotní sestru, neváhala jsem a poslala jsem životopis. I když jsem nedoufala, že mne vybere, jelikož jsem byla mladá, bezdětná. Netrpělivě jsem čekala na odpověď.

Přišla mi zpráva, že se tam hlásí 50 Zdravotních sester, bude výběrové řízení, což mi bylo jasné, že já jako asistent nemám šanci. Přestala jsem doufat!

Najednou se stal zázrak, lékařka mě „pozvala“ na pohovor byla se mnou velmi spokojená a velmi nadšená. Nemohla jsem tomu uvěřit. I hned jsem podala výpověď a měsíc na to, jsem v ordinaci, nastoupila. Pracuji zde tři roky, kde jsem velmi spokojená. Dalo by se říct, že v pozici zdravotní sestry jsem svým pánem. Jak se říká: „Tak jak si to udělám, tak to mám.“ Nemusím za nikoho dělat práci, kterou nemám ohodnocenou. A hlavně nikdo se nade mnou nepovyšuje. Peněžně jsem také spokojená. Jsem šťastná. Pacienty mám velmi ráda.

Děkuji bohu za takovou nabídku, budu za ní vděčná dokonce života. Sice se mi občas zasteskne po nemocnici, ale to hned přejde, jelikož se mám dobře.

Takže vidíte sami, jaké podmínky mají Zdravotní asistenti. Chtělo by se někomu v tomhle pracovat? Plno asistentů jde do Zahraničí, pro lepší finanční podmínky, anebo jde úplně mimo obor. Málokdo si v této době totiž může dovolit studovat. Zcela jiná situace by byla, kdyby se už konečně někdo nad tím pozastavil a pozměnil podmínky. Možnost ročního kurzu pro asistenty, aby opravdu byly jako Zdravotní sestry, vždyť máme vědomosti stejné, proč bychom za to měly pykat??? Pak se nemáme divit, že se o pacienty nemá kdo starat.

Přeji všem, aby měli lepší zkušenosti jako já. Přeji všem mnoho úspěchu ve zdravotnictví, což je celoživotní vzdělávání a radost někomu pomáhat. Jelikož tuhle práci nemůže dělat každý, jen ten kdo má dobré srdce.

Na závěr: „Chovej se k pacientům tak, aby až budeš v roli pacienta sám, byl by si náramně spokojený!“

Mějte se krásně A.

Soutěž o nejlepší článek na téma- Zdravotní sestra (zdravotník) a krize ve zdravotnictví.

Více ZDE.

 

Ilustrační foto- zdroj: www.nuov.cz

Pohled na současné zdravotnictví očima ZA
5 (100%) 4 votes

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Říj 2017 >>
PÚSČPSN
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...