… o všem, co vás zajímá

Jedná se o jedno z nejtvrdších zaměstnání, které je stále nedoceněné a divím se zástupům mladých slečen, tlačících se do tohoto oboru, který nebude nikdy prací, ale posláním.

sestra s injekcí

Sestra z pohledu sdělovacích prostředků:

O sestrách se objeví zmínka pouze v souvislosti s nějakou senzací. ,,Sestra byla pobodána, sestra vraždila, sestry si pacienta nevšimnou bez úplatku, sestra prodávala drogy….,, Nějak mi schází ,,senzace,, každodenní práce. ,,Sestra vážící 60kg musela převléci pacienta, kterého do nemocnice dopravilo 8 zdatných hasičů. Sestra svlékla a vykoupala bezdomovce, který byl znečištěný a zapáchal tak, že se od něj všichni odvraceli. Sestra musela zvládnout agresivního opilce, kterého přivezla policejní hlídka…, Moderní sdělovací prostředek, internet, nezůstává pozadu. Pod pojmem ,,zdravotní sestra,, se najde více porno stránek než např. pod heslem úřednice.

Z pohledu tvůrců seriálů:

Slepice bez vlastního názoru. Hloupě se pohuhňává, pošilhává po lékařích, pije kávu, intrikuje, zaplétá se, dělá problémy, něco tak pitomého, aby člověk pohledal. Pak tom svěř péči o své blízké. Díky tvůrcům všem seriálů „ze života“.

Z pohledu vedení:

Sestra je majetkem zdravotnického zařízení. Musí být k dispozici, kdykoliv někdo vypadne ze služby. Osobní život nemá u tohoto druhu pracovníků co dělat. Její povinností je číst a brát na vědomí veškerá nařízení a nediskutovat o nich. Mít pacienty v naprostém pořádku a zároveň ušetřit pomůcky. Ochotně spolupracovat při zavádění nových ošetřovatelských postupů do praxe i při polovičním počtu personálu. Musí si umět poradit bez lékaře, bez uklízečky, bez sanitářky, bez ošetřovatelky. Musí zvládnout v nutném případě práci všech uvedených profesí a k tomu nezameškat svou práci. A stále být příjemná a milá. Prostě musí.

Z pohledu ministerstva zdravotnictví:

Sestra není nikdo. Nikde o nich není zmínka. Je to armáda nikoho. Zdravotnictví tvoří lékaři a záchranáři. Sestry jsou pouhý doplněk, který čerpá zbytečně moc peněz z definitivního rozpočtu. Kdosi zapomněl na to , že se jedná o nejpočetnější skupinu zaměstnanců tohoto resortu? Pravděpodobně na to zapomněly samy sestry, jinak by si to opomenutí nenechaly líbit!

Z pohledu mladých hloupých lékařů:

Z fakulty vím všechno a nějaká sestra se svými zkušenostmi mi nemůže konkurovat. Je pro mě služka a bude skákat, jak já si umanu. Titul MUDr. mi dává právo udílet rozkazy. Kdo jí dal právo mi říkat, že je pacientovi zle a měl bych mu něco předepsat. Já určuji, komu může být špatně a kdy. Ne nějaká „nána“. Co je to za otázku, jestli jsem se neupsal u ordinace? Upsal! Ale snad po mě nechce, abych ji byl vděčný za to že přemýšlí. Každou otázku považuji za útok proti mé osobě a mé inteligenci. Někdy si sice nevím rady, ale nedám o před ní najevo. Nepotřebuji pomoc. Ono je nikdo a já jsem lékař. Tak tedy žádné odmlouvání! (ne vždy, ale stává se).

Z pohledu mladých chytrých lékařů:

Co s tím teď? S koncem studia nemám vůbec pocit, že umím léčit a komunikovat s různými lidmi. Pochopit systém oddělení kam jsem nastoupil je nad lidský úkol. Kde mám objednat vyšetření? Kde seženu RTG snímky? Kde? Nevím! Tak se zeptám sestry, ta poradí. Než se naději mám před sebou snímky o kterých jsem jen přemýšlel. Než se rozkoukám, mám objednané vše co jsem chtěl. Sestry jsou moje dobré víly, pracují s přehledem, jsou zlaté. Sestra mi podstrčí papír, když nevím kam jsem ho dal, připomene mi zapomenutou ordinaci. Bez ní bych se v tom plácal jak kapr na suchu. Nepotopí mě pře šéfem, mám v ní zastání a oporu.
Z pohledu starších hloupých lékařů:
Za každou mou chybu může jen a jen ona. Operace se mi nedaří, protože mi podává špatné nástroje. Není schopná pochopit, že když říkám skalpel myslím tím logicky háky. To by pochopil každý, jen já se tu musím rozčilovat s takovou husou! Špatně mi podala injekci, proto jsem se hald to žíly netrefil. Mám špatnou náladu? Seřvu sestru. Vždyť je tady od toho. Kdybych ji neukázal kdo je tady pánem, tak by byla nakonec ještě drzá. Já jí k práci nepotřebuji, ona musí být vděčná, že se jí dostalo té cti  být mé blízkosti. Já jsem lékař = Bůh. (A člověk by řekl, že čím starší, tím moudřejší. Bohužel není to zlaté pravidlo).
Z pohledu starších chytrých lékařů:
Sestra je pro mne spolupracovník, bez kterého by to prostě nešlo. Spoléhám na ni. Ona je v neustálém kontaktu s pacientem na oddělení. Ví o nich všechno a já čerpám z jejich poznatků informace k celkovému pohledu na nemocného. K čemu by byla veškerá moje léčba, kdyby nebyl pacient čisťounký, nejedený, spokojený. K čemu budou antibiotika, když bude pacient trpět žízní. Já bych její práci nezvládl. Bez sestry si chod oddělení nelze představit.

Z pohledu pacientů:

Jsou různé pohledy. Nelze zevšeobecňovat. Záleží na mentalitě, inteligenci, výchově, potřebnosti, slušnosti a onemocnění pacienta. A na druhé straně záleží na mentalitě, inteligenci, výchově a slušnosti sestry. Jsou pacienti, kteří považují sestru za služku a druhým je nutné péči vnucovat, protože nechtějí obtěžovat. Jsou pacienti, pro které je sestra nicka a pro druhé světice. Tady by byl opravdu velký prostor pro vyjmenování různých pohledů. Každá má své osobní zkušenosti, které jsou příjemné, nepříjemné, poučné, odstrašující či nezapomenutelné. To je podstata jejich práce s nemocnými lidmi.

Z pohledu příbuzných pacientů:

Zde platí do puntíku totéž jako v předcházejícím odstavci. Pouze pojem onemocnění nahradíme pojmem strach o svého blízkého. Opět je to původní princip práce s lidmi, kteří se ocitli v tíživé životní situaci.

Z pohledu těch, kteří je opravdu potřebují:

Anděl. Anděl, který přichází ve dne i v noci. Pohladí mě po ruce, dá mi napít, obrátí mě na druhý bok, převleče mě do čistého, namaže mi záda bolavá  od dlouhého ležení, pomůže od bolesti. Když se k tomu i usměje, rozzáří se den a noc není tak nekonečně dlouhá. Čekám na každý takový okamžik, je to pro mě pohlazení na duši. Najednou si nepřipadám, jako zbytečná troska, která je všem na obtíž. Každý kdo nadává na život, by si měl projít pocity bezmoci, které jsem zažil já. Pochopil by jak jsou potřební andělé, o kterých nikdo neví, že existují.
Autorka: Jana Březinová, email: strouhalova.j@seznam.cz
Několik pohledů na sestru
4.75 (95.01%) 345 votes

1 komentář u Několik pohledů na sestru

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Zář 2017 >>
PÚSČPSN
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...