Kožní rána je ztráta či porušení kožního krytu v důsledku fyzikálního, mechanického nebo termického poškození či v důsledku patofyziologických poruch nebo jakékoli poškození anatomických nebo fyziologických funkcí tkáně.

Jednoduché kožní rány zasahují do pokožky, škáry a podkožního tuku. Komplikované rány naproti tomu pronikají hlouběji a poškozují důležité nervově-cévní svazky a orgány. Pokud rána proniká do tělní dutiny, označujeme ji jako penetrující, v opačném případě jako nepenetrující. Rány mohou vznikat působením vnějších, ale i vnitřních příčin nebo jejich kombinací:

Vnější – řezná, sečná, tržná, kousnutím, bodná, střelná, zhmožděná, popálenina, omrzlina, poleptání, rána z ozáření.

Vnitřní – cévní vředy dolních končetin (z postižení žil, tepen nebo obou typů cév), neuropatické vředy, proleženiny, rány při nádorových onemocněních, rány při infekčních chorobách (syfilis, tuberkulóza apod.), rána při imunitních poruchách (autoimunitní záněty cév).

Obecně lze příčiny vzniku chronických ran shrnout do tří základních oblastí:
– lokální poruchy výživy kůže
–  lokálního působení tlaku, cévního poškození
– systémového onemocnění (infekčního, nádorového, krevního apod.).

Ke zhodnocení rány se používá několik základních ukazatelů: příčina vzniku a stáří rány, lokalizace, velikost, okraje, hloubka, vzhled spodiny, množství sekrece, bolestivost, přítomnost infekce, zápach, okolí rány, současná či minulá lokální terapie. Tyto informace mají význam kromě jiného i pro sledování procesu hojení a volbu optimálního způsobu léčby. Na našem pracovišti se používá vnitřní formulář pro hodnocení chronické rány, který obsahuje všechny tyto údaje.

Faktory ovlivňující hojení ran

Faktory, které mohou mít nezávisle na sobě negativní vliv na hojení, je možné rozdělit do dvou základních skupin: Lokální- porucha krevního zásobení, stáří rány, hloubka, velikost, lokalizace a spodina rány, stav okolních tkání (otok, trauma, macerace), působení tlaku, přítomnost infekce, nevhodné šicí materiály a technika šití, pohyb v ráně (aktivní a pasivní), cizí tělesa, teplota a pH. Celkové- stáří a celkový zdravotní stav (přidružená onemocnění), stav imunitního systému, anemie, ztráta krve, hromadění dusíkatých látek v organismu při poruše funkce ledvin, podvýživa a nedostatek bílkovin, dehydratace, nedostatek vitaminů a minerálních látek (Zn, Cu, Ca, Mn, Fe), vliv léků (kortikosteroidy), imobilita, psychický stav, spánek.

Fáze hojení akutních ran

1. Fáze exsudativní- první fáze začíná již v okamžiku vzniku poranění (tedy řezem skalpelu). Organismus na poranění reaguje odstartováním kaskády krevní srážlivosti. Zátky z krevních destiček a fibrin staví krvácení z drobných cév. Aktivované destičky zároveň uvolňují tkáňové působky (cytokiny) způsobující prvotní stažení cév. Další působení zánětu způsobí naopak rozšíření cév a změnu průchodnosti jejich stěny. Do poraněné tkáně putují imunitní buňky připravené čistit ránu od zbytků tkáně, případných bakterií a cizorodého materiálu.

2. Fáze proliferační- po několika málo dnech přechází rána v případě nekomplikovaného hojení do další fáze. Působky uvolněné z krevních destiček, bílých krvinek a dalších imunitních buněk stimulují poraněnou tkáň k hojení. V ráně se množí buňky produkující kolagen, který zajišťuje pevnější spojení okrajů rány. Tvoří se nové cévy, zajišťující průtok krve ránou.

3. Fáze diferenciační- konečná fáze hojení nastupuje přibližně 7. až 8. den. Povrch rány zarůstá kůží (epitelizuje se) a vyvíjí se jizva. Postupná přestavba a dozrávání jizvy probíhají ještě po dobu dalších 12 až 18 měsíců. Při správném přiblížení okrajů rány a nekomplikovaném hojení probíhá exsudativní i proliferační fáze nepozorovaně.

Základní zásady při ošetřování akutních ran:
– vyšetření rány s ohledem na způsob jejího vzniku, její lokalizaci, trvání, stav, s ohledem na možná průvodní zranění a s přihlédnutím k celkovému stavu organismu, hlubší rány vyžadují vždy chirurgickou revizi a ošetření,
– odstranění nekrotické tkáně, eliminace osídlení rány choroboplodnými zárodky,
– uzavření rány primárním nebo sekundárním stehem.

Fáze hojení chronických ran

V případě chronických ran probíhá hojení odlišně. Rány se zacelují výstavbou nové tkáně. Doba jejich hojení je dlouhá a ovlivněná rozsahem poškozené tkáně.

1. Fáze čištění- v první fázi hojení je třeba zajistit odloučení poškozených a odumřelých tkání v ráně. Léčba směřuje k podpoře samočisticích procesů v ráně v kombinaci s chirurgickým ošetřováním.

2. Fáze granulace- po vyčištění rány jsou vytvořeny podmínky pro růst a dělení nových buněk. Vzniká tzv. granulační tkáň.

3. Fáze epitelizace- v konečné fázi hojení rány dochází k dělení a pohybu kožních buněk. Z okrajů rány (nebo do defektu uměle aplikovaných ostrůvků kůže) přerůstá epitel a pokrývá granulační tkáň novotvořenou kůží.

Základní zásady při ošetřování chronických ran:
– zlepšení prokrvení poškozených tkání
– sanace spodiny rány
– podpora granulací
– uzavření rány – epitelizace

Léčba chronických ran

Léčba chronické rány se neomezuje pouze na vlastní defekt, ale vyžaduje komplexní přístup. Je třeba pečovat o celého člověka (holistický přístup), zaujmout profesionální přístup k hojení, respektovat fázi hojení rány, zajistit vlhké hojení rány, dbát na udržení/dosažení nejvyšší možné kvality života ošetřovaného, a to ve všech složkách, zvolit ekonomicky efektivní léčbu. Při převazech ran je nezbytné dodržovat zásady asepse, nepoškodit granulační či epitelizační tkáň, volit terapeutické obvazy podle stadia rány, obvazy pečlivě fixovat, ošetřování a léčbu dokumentovat. Ke zlepšení mikrocirkulace se v poslední době v rámci komplexní léčby o chronickou ránu stále více používá podpůrná léčba léky systémové enzymoterapie (Wobenzym). Při redukci chronických otoků se uplatňuje i jejich příznivý vliv na lymfatickou cirkulaci. Pokud jsou tyto přípravky podávány současně s ATB, mohou zlepšit jejich průnik do tkání (efekt vehikula).

Vlhká terapeutická krytí pracují na principu udržení rány v optimálně vlhkém prostředí. Díky tomu podporují granulaci a epitelizaci rány, udržují konstantní teplotu, odvádějí exsudát a netraumatizují ránu při převazech. Většina produktů vlhkého krytí chrání ránu před sekundární infekcí, eliminuje riziko macerace, zlepšuje stav spodiny rány a snižuje tím ekonomické náklady na léčbu těchto ran.

Po mnoho let neléčené bércové vředy a jiné kožní defekty, vnímané jako přirozená součást stáří, to je jeden ze znaků malé vyspělosti země. Naše republika se ale snaží zařadit spíše mezi ty vyspělejší země. Zdálo by se, že v dnešní době, kdy jsou známy a vyzkoušeny takové druhy hojení problematických a chronických ran, jako je vlhká terapie, již lékaři a ošetřovatelé tzv. tradiční způsob hojení gázou nepoužívají. Přiložením suché gázy na ránu a při její výměně, která je prováděna mnohem častěji než u prostředků vlhké terapie, jsou totiž vždy znovu strženy nové ostrůvky kůže. Tím se léčba vrací o krok zpět a prodlužuje se.

Bohužel, tradiční léčba se doposud používá. V České republice existuje stále obrovské množství lékařů používajících zastaralou a prokazatelně méně funkční suchou terapii, ať již z důvodů nedostatečné informovanosti o vlhké metodě hojení nebo proto, že jsou i přes existenci velkého množství vypracovaných mezinárodních studií o ekonomičnosti vlhké terapie přesvědčeni, že vlhké hojení ran je drahé. Současné hojení ran zná mnoho typů vlhkého krytí. Všechny tyto druhy vlhké terapie, ačkoliv se mezi sebou liší v mechanismu účinku i kvalitě provedení, mají jedno společné – zpravidla ránu úspěšně vyléčí.

Společnost BATIST Medical a. s., poskytuje unikátní biokeramický prostředek k ošetření špatně se hojících chronických a akutních ran– WoundEx®.

Jediný prostředek k vlhkému hojení ran na bázi zeolit–jodového komplexu na trhu – biokeramické polštářky s nepřilnavým povrchem.

Již v šedesátých letech 20. století bylo prokázáno, že rána, která se hojí ve vlhkém prostředí, má až o 40 % kratší dobu hojení ve srovnání s krytím suchým obvazem. Tekutina, kterou rána vylučuje, obsahuje řadu růstových faktorů a výživných látek, které přispívají k úspěšnému hojení.

WoundEx®…pomáhá léčit

• bércové vředy • dekubity • kožní defekty u diabetiků a onkologických pacientů • popáleniny • rány povleklé, exudující, infikované • pooperační rány • chirurgické rány • traumatické rány • odřeniny • kousnutí • apod.

Navzdory tomu, že má u nás každý plátce zdravotního pojištění ze zákona nárok také na prostředky pro hojení vlhkou terapií (poukaz schvaluje revizní lékař), je zarážející, že drtivá většina chronických ran je „léčena“ zastaralou a ve vyspělých státech již zavrhovanou suchou metodou s použitím gázy v kombinaci s nejrůznějšími mastmi a chemickými prostředky. Výjimkou nejsou ani případy, kdy je pacient několik let bezúspěšně léčen suchou, bolestivou terapií a po výměně za vlhkou terapii u něj dojde k uzdravení během několika málo týdnů nebo měsíců. Velkým nedostatkem v našich zeměpisných šířkách je také fakt, že se mnohdy lidé trpící nějakým kožním defektem ani nedostaví k lékaři, neboť mají pocit, že jejich zdravotní stav je neřešitelný. Nemusí tomu tak být. Je třeba pouze zvyšovat celkové povědomí a vzdělání o vlhkém hojení ran na straně lékařů a ochotu řešit svůj zdravotní stav na straně pacientů. Nespokojte se s nižší kvalitou života, kterou s sebou chronická rána nese. Informujte se o možnostech léčby ran a vyberte si pro Vás to nejlepší řešení.

www.woundex.cz