… o všem, co vás zajímá
slza na tváři Přečtěte si! ! .. Vrátil jsem se domů , moje manželka právě prostírala stůl k večeři , chytil jsem ji za ruku a řekl jsem jí : – Musíme si promluvit . – Sedla si a začala klidně jíst . Uviděl jsem bolest v jejích očích . Spěchal jsem se a nevěděl jsem , co říct . No musel jsem jí sdělit , o čem jsem už dlouho přemýšlel .

 – Chci se rozvést , – začal jsem klidně . Zdálo se mi , že moje slova ji nerozčúlili , místo toho se mě měkce zeptala : – Proč ? Vykroutil jsem se a neodpověděl jí, co ji rozzlobilo . Mé srdce teď patřilo Džejn . Nemiloval jsem víc svou ženu . Pouze jsem ji litoval ! Následující den jsem se vrátil domů velmi pozdě a viděl jsem ji , jak něco píše za stolem . Nevečeřel jsem , jen jsem si lehl do postele a hned jsem i usnul , protože jsem byl unavený po bohatém dny s Džejn . Ráno mi oznámila své podmínky rozvodu. Nic ode mě nechtěla , pouze mě prosila o jeden měsíc odkladu našeho rozvodu. Prosila mě , abychom se za tento jeden měsíc snažili ze všech sil žít maximálně normálním životem . Uvedla velmi jednoduché příčiny. Náš syn měl o měsíc zkoušky a ona nechtěla narušit jeho přípravu naším rozvodovým procesem. Mně to vyhovovalo. No měla ještě jednu prosbu . Prosila mě , abych si vzpomněl na začátek našeho rodinného soužití , jak jsem ji nesl na rukou do pokoje jako v den naší svatby . Prosila mě , abych ji každé ráno během tohoto měsíce nosil na rukou z naší ložnice k vchodovým dveřím . Pomyslel jsem si , že se zbláznila . Jen proto , abych udělal naše poslední společné dny obhajitelném , přijal jsem její zvláštní požadavek . Mezi námi nebylo blízkosti a intimnosti , což ještě více zdůrazňovalo moje rozhodnutí rozvést se . Proto , když jsem ji nesl v první den , vypadaly jsme velmi nešikovně . Náš syn se smíchem tleskal : – Tati nese mámu na rukou . Jeho slova mě píchli . Z ložnice do obýváku , pak ke dveřím , jel jsem více než deset metrů držíc ženu na rukou . Zavřela oči a řekla měkce : – Nemluv našemu synovi o rozvodu . Přikývl jsem a cítil jsem , jak se mě to na chvíli dotklo. Pustil jsem ji u dveří a ona vyšla ven směrem na autobusovou zastávku , aby odešla do práce . Já jsem odešel do kanceláře . Vešel náš syn a řekl , že je čas vynést mámu . Moment , kdy otec vynáší na rukou jeho matku , se stal základní součástí jeho života . Moje manželka kývla rukou na syna , aby popošel blíž a silně ho objala . Otočil jsem se . Bál jsem se , že si to rozmyslím v tuto poslední minutu. Pak jsem ji vzal na ruce , když jsem šel z ložnice přes obývák do předsíně . Její ruka zavinula mou šíji měkce a přirozeně . Držel jsem její tělo pevně a blízko , stejně tak jako v den naší svatby . Ale její mnohem menší váha mě znepokojila . V poslední den , kdy jsem ji držel na rukou , ztuhl jsem . Syn odešel do školy . A já ji stále silně držel . Řekl jsem jí , že jsem si nevšímal , že v našem vztahu prostě chyběla blízkost . Odešel jsem do kanceláře , a tak rychle jsem vyskočil z auta , že jsem ani nezavřel dveře. Bál jsem se , že cokoliv, co mě zdrží , donutí mě rozmyslet si to , co jsem právě chtěl udělat . Vyšel jsem po schodech . Džejn otevřela dveře a já jsem jí řekl : – Promiň , Džejn , nechci se rozvádět . Džejn se jakoby najednou probudila ze snu . Dala mi facku , pak zabouchla dveře a rozplakala se . Sešel jsem dolů a odešel autem pryč . V květinářství , po cestě domů , jsem objednal kytici květin pro mou ženu . Prodavačka se mě zeptala , co má napsat na kartičku . Usmál jsem se a řekl jí: – Budu Tě vynášet na rukou každé ráno , dokud nás smrt nerozdělí ! ! ! V ten večer jsem odešel domů s květinami v rukou as úsměvem na mé tváři , vyletěl jsem po schodech a našel jsem svou manželku v posteli – mrtvou . Moje manželka bojovala během mnoha měsíců s rakovinou , ale já jsem byl tak zaujatý Džejn , že jsem si to ani jen nevšiml . Věděla , že skoro umře a chtěla mě uchránit od negativní reakce našeho syna v případě , že bychom se rozvedli . Alespoň v očích našeho syna jsem – já – milující manžel . Drobnosti v našich rodinných vztazích – to je to , co má skutečně význam , nejsou to milenky,není to dům , ani auto , ani peníze v bance . Proto si najděte čas na svou polovičku a dělejte ty drobnosti jeden pro druhého , ty , které vytvářejí blízkost a rodinné vztahy . Abyste měli opravdu šťastnou rodinu a opravdouvou lásku se vším co k ní patří!

 

Zdroj: koluje na fcb

I tak vypadá láska!
5 (100%) 5 votes

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Říj 2017 >>
PÚSČPSN
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...