… o všem, co vás zajímá
slunce

Evropský den Slunce se rozšiřuje každým rokem do více Evropských zemí, kde si lidé připomínají význam Slunce pro naši planetu. Slunce je pro nás velice důležité, nejen že ohřívá naší planetu, ale díky němu žijeme.

Z původního Dne Slunce se vyvinuly Evropské dny Slunce, které probíhají v první polovině května již v 19 státech včetně České republiky.

Lidský organismus a slunce

Od nepaměti člověk tuší, a poslední dobou dokonce zná rizika i výhody působení slunečního záření na organismus. V různých údobích dějin buď lidé uctívali Slunce jako užitečného a dobro konajícího „boha, nebo se naopak extrémně bránili jeho vlivu (nošení závojů apod.). Ve dvacátých letech minulého století se začala slunění věnovat velká část obyvatel a dobře opálený člověk byl symbolem zdraví, blahobytu a krásy. S přibývajícími roky dvacátého století se ale zhoršovaly podmínky v přírodě působením rychle se rozvíjející technické vybavenosti obyvatel a životní prostředí bylo stále více zamořováno. Nyní se mění i kvalita ovzduší vlivem zjednodušení života, používání mnoha z jedné strany užitečných, ale z druhé strany škodlivých chemikálií a zejména plynů i změn prostupu slunečních paprsků atmosférou. Tento stav se týká i kvality ozonové vrstvy (obr. 1), která se působením chemicky netečných plynů, freonů, povážlivě tenčí a vznikají v ní místa s minimální možností pohlcování škodlivých paprsků. Takto se do terestriálního záření dostávají paprsky o nežádoucí vlnové délce, které mohou poškozovat živé organismy, včetně lidských buněk, zejména kůže a očí.

Slunce jako lékař

Již staří Řekové si byli vědomi velkého významu světla pro lidské zdraví, a proto budovali lázně, využívající blahodárné účinky slunečních paprsků. Už spoustu generací se traduje velmi výstižné rčení – Kam nechodí slunce, tam chodí lékař.

Vitamin D, takzvaný sluneční vitamín, který je nezbytný pro zdraví člověka, nedokážeme přijímat pouze v potravě, proto je tak důležité vstřebávat ho ze slunečního světla.

Světelná terapie

Terapie světlem je pro svoji jedinečnou schopnost přirozeně aktivovat samoléčebný potenciál lidského organismu již dnes všeobecně uznávanou léčebnou metodou. Řada odborných prací prokázala, že včasná a správná aplikace léčebného polarizovaného světla dokáže snížit celkovou spotřebu léků (které navíc působí jen krátkodobě) u mnoha akutně i chronicky nemocných pacientů, a zmírnit tak nežádoucí vedlejší účinky chemických preparátů, případně nebezpečí návyku na jejich užívání. Světelná terapie snižuje zátěž organismu a posiluje celý imunitní systém.

Laser a biolampa

Slovo laser představuje zkratku anglického termínu Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation (Zesilování světla stimulovanou emisí záření). Lasery, které patří k nejvýznamnějším objevům 20. století, rozdělujeme v medicíně podle výkonu světelného paprsku na neinvazivní (biostimulační) a invazivní (chirurgické).

Mezníkem při rozšiřování světelné terapie i mimo lékařské ordinace byly výsledky řady laboratorních pokusů s biostimulačním laserovým paprskem. Ty prokázaly, že na léčebné schopnosti světla má zásadní vliv především míra jeho polarizace, která však sama o sobě nepředstavuje pro uživatele žádné zdravotní riziko.

Výsledkem byl jednodušší, levnější a přitom terapeuticky stále ještě účinný zdroj polarizovaného světla, komerčně označovaný jako biolampa.

Dodává se do kosmetických salónů a dá se používat i v domácím prostředí. Má  celobarevné spektrum světla, vydává polychromatické světlo, tj. světlo o více barvách (bez ultrafialové složky). Léčivé účinky má biolampa díky polarizaci světla přes polarizační zrcadla. Zdrojem tohoto světla je halogenová žárovka. Využívá se hlavně v zimních měsících pro zlepšení nálady, léčbu deprese atd.

Sluneční spektrum a vliv záření jednotlivých vlnových pásem na kůži

Slunce ovlivňuje různé fyziologické procesy v kůži i v organismu. Ve spektru slunečního záření dopadajícího na zemský povrch (tzv. terestriální záření) se vyskytují UVB paprsky, UVA, viditelné záření a infračervené.

UVC záření by mělo být filtrováno ve stratosféře ozonovou vrstvou. Riziko růstu jeho obsahu v terestriálním záření se ztenčováním ozonové vrstvy zvyšuje. Terestriální záření obsahuje (viz graf na obr. 2) 5 % UV paprsků, z toho je 95 % UVA a 5 % UVB. Proto je třeba varovat osoby pouze občas se vystavující vlivu slunečních paprsků, ale zejména osoby pracující mimo budovy před jejich negativním účinkem. Čím více, resp. déle je kůže vystavena jejich působení, tím více roste riziko jejího poškození slunečním zářením. Poškození může být okamžité, může však být pozorováno až po mnoha letech opakovaného dlouhodobého vystavování se účinku paprsků. Jde zejména o obličej, hřbetní strany rukou, předloktí a u žen nosících krátké sukně i dolní končetiny, obzvláště místa pod koleny. Záření v jednotlivých vlnových pásmech vyvolává určité pochody v kůži či podkoží. Účinky působení částí spektra slunečního záření závisejí na schopnosti záření těchto jednotlivých vlnových délek pronikat do kůže.

Nositel Nobelovy ceny Albert Szent- Gyorgyi, objevitel vitaminu C tvrdí, že světlo, které dopadá na lidské tělo, může podstatným způsobem měnit základní biologické funkce, které jsou součástí metabolizmu. Sluneční světlo ve skutečnosti funguje jako katalyzátor pro vstřebání a využití živin v našem těle. Ke srovnatelným závěrům došli i Martinek a Berezin v roce 1979. Zjistili totiž, že světlo a barvy mohou výrazně ovlivňovat efektivnost, s níž enzymy regulují biologickou aktivitu v těle.

Důsledky dlouhodobého nedostatku slunečního světla

– Zvyšuje stres, agresivitu a zhoršuje schopnost soustředění.

– Snižuje obranyschopnost, zvyšuje hladinu cholesterolu.

– Snižuje tvorbu vitaminů A a D, což má za následek zhoršení zrakových funkcí, respektive sníženou absorpci vápníku v kostech a zubech.

– Mnohé výzkumy naznačují, že může vést ke vzniku zhoubných nádorů, poruch plodnosti a urychluje celkové stárnutí organismu.

– Podporuje vznik SAD (sezónní afektivní poruchy-poruchy duševního zdraví z nedostatku slunečního světla), která se projevuje náhlými výkyvy nálad, úbytkem energie a depresemi.

– U žen zhoršuje průběh premenstruačního syndromu.

– U dětí i nedostatek tvorby růstového hormonu

 

 

Rate this post

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Zář 2017 >>
PÚSČPSN
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...