… o všem, co vás zajímá
deprese_201305052159226 S vyhlídkami na chladné zimní počasí a krátké dny bez slunce má pomyšlení na „depku“ spousta lidí, i těch, kteří takovými myšlenkami během roku netrpí. Kde ale hledat hranici mezi depresí, špatnou náladou, smutkem, úzkostí, strachem nebo obavou? Co se ještě dá považovat za přirozenou reakci na bolestné životní situace a kdy už je třeba vyhledat pomoc odborníků?

Již staří Řekové vnímali melancholii jako nemoc, kterou je potřeba léčit. Deprese je definována jako hluboký smutek, který se objevuje většinou bez zjevné příčiny, trvá déle než tři týdny a omezuje každodenní život pacienta. Deprese je smrtelně vážná nemoc, není to lenost nebo nedostatek vůle. Touto nemocí ročně onemocní asi pět lidí ze sta, zhruba dvakrát častěji jsou to ženy, častý je výskyt ve stáří, mnohdy doprovází i jiná onemocnění (například diabetici jí trpí až pětkrát častěji než zbytek populace). Také po životním traumatu, jakým je například ztráta blízké osoby, může smutek přejít v depresi.

„Na to, co je spouštěčem deprese, neexistuje jednoznačná odpověď. Do jisté míry je deprese dědičná, velký vliv má vnější prostředí, výchova, stres, tíživá životní situace, hormonální změny například po porodu nebo v klimakteriu, často začíná na podzim a v zimě, kdy ubývá slunečního světla. Všechny tyto okolnosti mohou být spouštěčem deprese,“ říká lékárnice Hana Pužejová z Alphega lékárny v Netolicích a dodává: „Když se asi před 25 lety objevil průlomový lék na depresi, Prozac, převážila mezi odborníky teorie, že depresi způsobuje nízká hladina některých látek v mozku (tzv. neurotransmitery), které se podílejí na přenosu nervových vzruchů. Dnes jsou vědci opatrnější, protože podobně jako vysoká hladina cukru v krvi není příčinou, ale příznakem cukrovky, tak i nízké hladiny transmiterů nejsou zřejmě tou primární příčinou depresí.“

Přes veškerou dostupnost informací a dlouhodobou osvětu patří deprese spolu s dalšími psychiatrickými onemocněními k nemocem, za které se pacienti stydí. Spolu s faktem, že u první depresivní fáze pacient neví, co se děje, a počáteční příznaky si neuvědomuje, je stud příčinou toho, že se často se správnou léčbou začíná příliš pozdě.

Člověk v depresi ztrácí zájem o vše, co ho dřív bavilo    

Mezi hlavní příznaky deprese patří neschopnost se radovat, výrazná únava, obavy, strach, úzkost, plačtivost, poruchy spánku, změny chuti k jídlu. Depresivní člověk se přestává věnovat svým koníčkům, vyhýbá se přátelům, ztrácí zájem o sex, trpí neopodstatněnými výčitkami svědomí, nevěří si, hůře se soustředí, nemá chuť k jídlu, nebo se naopak přejídá. S tím, jak se neléčená deprese prohlubuje, přestává být pacient schopen pracovat, později už nezvládá ani běžné činnosti, hygienu a zůstává celý den v posteli. Mohou se dokonce objevovat i myšlenky na sebevraždu. Mechanismus prohlubování deprese výstižně popisuje bludný kruh.

Co s tím můžete dělat? Představte si, že se v tomto bludném kruhu ocitnete vy sami. Buď víte, že můžete být depresí ohroženi (můžete být nositelem dědičné dispozice, případně máte zkušenost s dřívější depresivní fází), anebo žádné nebezpečí nečekáte. Ať už je to tak, či onak, vždy přijdou ke slovu zásady zdravého životního stylu a zdravého rozumu. Aneb jak praví přísloví: zachovej řád a řád zachová tebe. Dodržování pravidelného denního režimu, pokud možno aktivní trávení volného času, pohyb, péče o vztahy s partnerem, dětmi a přáteli je jednak formou prevence a posilování psychické odolnosti, jednak dobrou diagnostickou pomůckou. Často vás může svést snaha vyřešit nějaký příznak. Nemůžete spát? Vezmete si prášek na spaní. Máte úzkost, bojíte se, že nezvládnete pracovní tempo? Vezmete si prášek na uklidnění. Ale tudy cesta nevede, na tohle už sami zkrátka nestačíte. Je třeba si připustit, že potřebujete odbornou pomoc. Nemusí to být hned psychiatr, účinné a moderní léky proti depresi mohou předepisovat i praktičtí lékaři a u více než třetiny pacientů účinkuje už první zvolené antidepresivum. Díky lékům se zmírní příznaky a vy se můžete zvolna vracet do starého řádu.

Objevují se u někoho ve vašem okolí příznaky deprese? S depresivním člověkem není jednoduché komunikovat, ale může mu to zachránit život. Více než 90 % depresivních pacientů, kteří se pokusili o sebevraždu, o tomto úmyslu s někým mluvilo. Pokud to jde, pomozte postiženému depresí dodržovat denní režim, pomozte mu pochopit, že prášky na spaní ani na uklidnění problém nevyřeší. Snažte se mu vysvětlit, že nemoc přesáhla jeho síly a že je potřeba vyhledat lékaře, jděte s ním do ordinace, pokud bude chtít.

„Pacientovi s depresí může pomoci i lékárník. Problém však je, že podobně jako lékaři, pacienti a jejich příbuzní, i my se v lékárnách potýkáme s pověrami spojenými s depresí,“ říká Hana Pužejová z netolické Alphega lékárny.

  • „Léky na depresi vedou k závislosti.“

    Opak je pravdou, k závislosti vedou léky zmírňující jen některé příznaky, tedy léky na uklidnění a na spaní, po těch by měl pacient sahat, až když je to nezbytné. Správně zvolené antidepresivum upraví i spánek a úzkost.

  • „Když budu brát prášky na nervy, budu mít pocit, že jsem blázen.“

    Jen blázen nechce užívat lék, který ho může zbavit jeho trápení.

  • „Léky proti depresi mají ještě více nežádoucích účinků než jiné.“

    Moderní antidepresiva mají nežádoucí účinky velmi malé a většinou brzy odezní, neléčená deprese ohrožuje váš život mnohem více.

  • „Lidé se na mě budou koukat skrz prsty, že beru prášky na nervy.“

    Všichni zdravotníci, i v lékárně, dodržují profesní mlčenlivost, komu se nesvěříte vy, nebude vědět, co užíváte.

  • „Když budu brát léky na depresi, nebudu to už já.“

    Mění vás nemoc, léky vám pomáhají vrátit se do života.

  • „Tablety už beru týden a nepomáhá to, nemá cenu je brát.“

    Plný účinek antidepresiv se rozvíjí až tři týdny, nejprve se mírně zvýší aktivita, upraví spánek, teprve později se projasní nálada, ale pravidelné užívání podle doporučeného dávkování je nutné.

  • „Léky bude stačit brát tak měsíc.“

    Léčba deprese je běh na dlouhou trať, v případě prvního výskytu deprese bude trvat minimálně půl roku, u někoho pomůže až změna nebo kombinace několika léků, v případě opakování depresí nebo střídání s mániemi bývá léčba celoživotní (ale to je u vysokého krevního tlaku také).

  • „Teď se tedy vyléčím a příště už se mi to nestane.“

    Nemoc je mimo vaši vůli. Ani angínu nezaženete svým rozhodnutím neonemocnět.

    V životě všech lidí se běžně střídají těžká období s těmi šťastnými, být smutný je zkrátka normální součást našeho bytí. V těchto chvílích je však důležité vzájemně se podpořit vlídným slovem, tichým respektem a pochopením. I tak můžeme zabránit tomu, aby smutek přerostl v něco horšího a nestala se z něj deprese.

PR

Ilustrační foto- zdroj:www.i60.cz
Rate this post

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Zář 2017 >>
PÚSČPSN
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...