… o všem, co vás zajímá

Reálný život zdravotníka

Reálný život zdravotníka

Novinky – fakta – události!

sestricka.com Sestřička se hodně často objevuje na televizní obrazovce. Nejčastěji v nějakém „stupidním“ seriálu a má jedinou myšlenku- jak ulovit nějakého doktora. Po celou službu pak ještě řeší své osobní problémy, pohybuje se mezi ambulancí, oddělením, jednotkou intenzivní péče, operačním sálem a ještě k tomu slouží 24 hodinové služby. Takto se zlehčuje práce zdravotních sester. Skutečnost je ale jiná. Přesto většina sester je stále profesionální, milá, vstřícná a za všech situací usměvavá.

Obrať tvář k slunci a všechny stíny padnou za tebe.“ (E. Hemingway)

Povolání zdravotní sestry bylo, je a vždy bude nejen fyzicky náročné, ale především se sebou přináší velkou psychickou zátěž.

Sestry tvoří v českém zdravotnictví velkou skupinu zdravotnických odborníků s nezastupitelnou rolí v oblasti zdravotní péče. Stále častěji se ocitají v popředí pozornosti jako klíčový zdroj zajištění kvalitní ošetřovatelské péče. Jejich vzdělávání je nezbytné, aby se mohly uplatnit v oblasti podpory zdraví a prevence onemocnění, aby se mohly podílet na práci v multidisciplinárních týmech, na přiblížení zdravotnických služeb místu, kde lidé žijí a pracují, na rovnosti přístupu k péči a na rozvoji společnosti.

Zdravotní sestry, které si zvolily své povolání, mívají velmi podobnou motivaci a tou je pomáhat druhým lidem. Do své profese vstupují sestry s nadšením a s mnoha ideály. Postupem času však zjišťují, jak velkému výkonovému i emočnímu nasazení jsou vystaveny. Poměr mezi tím, co sestra vloží do své práce a ziskem z ní se může stát nerovným. Sestra pak více ze sebe více vydává, než dostává a emoční či osobní zisk z práce pak nemusí být tak velký, jak sestra očekávala.

Zátěž, která plyne z intenzivního zabývání se lidmi, kteří sami jsou ve stresu, klade vysoké nároky na osobnost sestry. Od sestry se očekává, že kromě odborné náplně práce bude také schopná pomáhat nemocnému zvládat jeho těžkou situaci. V konfrontaci s často tragickými lidskými osudy se sestry mohou cítit bezmocné. Sestra se setkává při své práci více s těžkými chvílemi života, než s chvílemi radostnými. I přes veškerou psychickou i fyzickou zátěž je toto povolání stále přitažlivé a mnoho sester ho považuje za své poslání, ve kterém vidí smysl a setrvává v něm i přes jeho náročnost a nedostatečné platové ocenění.

S čím sestra nejčastěji pracuje?

Nejpoužívanějšími pracovními prostředky jsou injekční stříkačky, dlahy, teploměry, tlakoměry a další měřicí a diagnostické přístroje, pomůcky pro odběr krve, pro výtěry a pro další druhy vyšetření, obvazová technika, dezinfekční prostředky, šikovné ruce a vlídné slovo.

Jaké stresové faktory ovlivňují sestry v jejich práci?

Určitě jedním z faktorů je, s jakými lidmi sestra pracuje. Jak se k ní chovají kolegyně, staniční sestra, lékaři a jakým způsobem mezi sebou komunikují. Velkou psychickou zátěž pro sestry představuje umírání a smrt. Občas sestra může mít pocit selhání ve spojení s bezmocností. Je vůbec možné, aby se tyto prožitky neodrazily v partnerském a rodinném životě sestry? Je možné, aby sestra přišla domů, zapomněla na pohnuté osudy svých nemocných a stala se z ní „pouze“ manželka, maminka, přítelkyně? Často přichází situace, kdy má sestra pocit, že pokud se chce plně věnovat své profesi, odbývá tím svou rodinu a nemůže být dobrou matkou a manželkou. Tento konflikt rolí může vést k frustraci a pocitům vlastní neschopnosti. Pocit marnosti může vést až k syndromu vyhoření.

 

Věřím, že si každá sestra umí najít to své slunce, ke kterému by se mohla obrátit, a které by ji zbavilo stínů, které ji tíží.

 

Mezinárodní den ošetřovatelstvím který slavíme 12. května, je připomínkou narození její zakladatelky Florence Nightingale (12. května 1820 – 13. srpna 1910).

„Ti, jimž je dopřáno svobodně a zcela osobně sloužit, měli by toto štěstí přijmout jako lidé, kteří tím získávají pokoru. Vždy by měli být pamětlivi toho, že mnozí by chtěli a dovedli jednat jako oni, ale nemohou. Proto každý, kdo má to štěstí a smí přinášet pomoc a dobro, měl by pochopit, že se mu tím dostává velké milosti.“                    Florence Nightingale

Florence s lampou-sestricka.com

Florence Nightingale byla známá jako „Dáma s lucernou,“ a dodnes je jednou z nejznámějších zdravotních sester na světě. Anglická ošetřovatelka, spisovatelka a průkopnice srovnávací lékařské statistiky byla legendou své doby. Krymská válka, která ji proslavila, byla jen dvouletou epizodou v jejích devadesáti letech života. Narodila se v Itálii 12. května 1820 ve Florencii, po které dostala i své jméno.

Největším úspěchem Florence Nightingale bylo povznesení ošetřovatelství na respektované povolání, zvláště u žen. V roce 1860 na základě příspěvků z fondu Nightingale založila školu pro ošetřovatelky u nemocnice St Thomas. Paní Sarah Wardroperová, vedoucí ošetřovatelek této nemocnice, se stala ředitelkou nové školy. Začínající sestry navštěvovaly roční školení, které zahrnovalo teoretické kurzy, ale převážně se zakládalo na tvrdé práci pod dohledem zkušené sestry. „Slečna Nightingaleová“, jak jí říkaly sestry, podrobně zkoumala zápisky a zprávy školicích sester.

Florence se zajímala o sociální otázky, navštěvovala nemocné v místních vesnicích, prohlížela si nemocnice a kladla otázky o ošetřovatelství. Její rodiče jí však zabránili stát se ošetřovatelkou. Tato profese se v polovině 19. století se nepokládala za vhodnou pro vzdělanou ženu. Zatímco rodinný konflikt o její budoucnosti zůstal nerozřešen, rozhodlo se, že pojede na okružní cestu po Evropě s několika rodinnými přáteli, Charlesem a Selinou Bracebridgeovými. Všichni tři cestovali do Itálie, Egypta a Řecka. Zpět se vraceli Německem, kde navštívili nemocnici a školu pro jáhenky pastora Theodora Fliednera v Kaiserswerthu blízko Düsseldorfu. Hned následující ro kse Florence Nightingale vrátila do Kaiserswerthu a absolvovala tříměsíční ošetřovatelský kurz. To jí umožnila nastoupit roku 1853 na prázdné místo ředitelky zařízení pro nemocné dámy v Harley Streetč. 1 v Londýně.

Od roku 1872 se Florence Nightingale více věnovala organizaci školy a téměř ročně po dalších třicet let psala otevřené dopisy ošetřovatelkám a nováčkům, aby jim poradila a vzbudila jejich zájem o toto povolání.. Po ukončení kurzu dávala sestrám knihy a zvala je na čaj. Vyškolené sestry byly rozesílány do nemocnic po celé Británii i v zahraničí, kde pracovaly jako ošetřovatelky a současně zakládaly školy po londýnském vzoru.

V roce 1860 byla pak publikována kniha Poznámky o ošetřovatelství, jedno z nejlepších děl slečny Nightingale. Předkládá principy ošetřovatelství- svědomité pozorování a vnímavost k pacientovým potřebám. Poznámky byly přeloženy do jedenácti jazyků a vycházejí dodnes.

Florence Nightingaleová a její publikace o nemocničním plánování a organizaci měly hluboký vliv v Anglii i ve světě. Podobně jako její přítel, zdravotní reformátor Edwin Chadwick, byla přesvědčena, že infekce vzniká spontánně ve špinavých a špatně větraných objektech. Tento omyl přesto vedl ke zlepšení hygienických poměrů a dospělo se k zdravějším podmínkám v bydlení i práci.

Florence_Nightingale- sestricka.com Ačkoliv byla Florence Nightingale po mnoho let upoutaná na lůžko, neúnavně vedla kampaně za zlepšení veřejné zdraví. Celkem publikovala 200 knih, zpráv a brožur. V roce 1883 obdržela řád, jako uznání své činnosti od královny Viktorie. Ve stáří pak byla vyznamenána mnoha cenami včetně řádu za zásluhy (1907), a stala se tak jeho první nositelkou. Zemřela doma ve věku devadesáti let 13. srpna 1910 a podle svého přání byla pohřbena v kostele svaté Markéty v Embley.

Její prozíravé reformy ovlivnily podstatu moderní zdravotní péče a její spisy doposud slouží jako zdroje informací pro zdravotní sestry, manažery i úředníky.

Mezinárodní den sester je oslavován na celém světě vždy 12. května u příležitosti výročí narozenin Florence Nightingale.

Sestřička.com přeje hezký svátek všem sestrám, ale nejen jim! Nesmíme zapomínat i na další pracovníky ošetřovatelského týmu: zdravotnické asistenty a asisentky, sanitáře a sanitárky a ošetřovatelky, bez nich by to nešlo…..všichni si zaslouží ocenění za jejich náročnou práci!

sestřička.com

„Vždy a za všech okolností je oddaná, poslušná, vzdělaná a věrná lékařům a pacientům. Sestra však není kůň, sluha ani obecní policista,“ slova Florence Nightingale.

Mezinárodní den sester a ošetřovatelství, který slavíme 12. května, je připomínkou velikého díla zakladatelky ošetřovatelství Florence Nightingale.

Původně pracovala v nemocnici jako dobrovolnice. Organizovala ošetřování britských vojáků. Kladla důraz na světlo, teplo, čistý vzduch, čistotu a klid. Nevěřila v existenci mikroorganismů. Podařilo se jí snížit úmrtnost ze 40% na 2%. V roce 1860 založila ošetřovatelskou školu. Existovala škola pro platící na 2 roky (dcery z bohatých rodin), pro neplatící na 1 rok a ty to měli pak jako povolání. Byla tou, která stanovila náplň práce sestry, její zodpovědnost a samostatnou roli. Je považována za zakladatelku moderního ošetřovatelství, která se zasloužila o rozvoj a zlepšení zdravotní péče v 19. a 20. století po celém světě.

Zajímavost: 12.květen připadá také na den CFS (chronický únavový a imunitní dysfunkční syndrom), kterým trpěla dle dostupných zdrojů také Florence Nightingale a mnoho let byla upoutána na lůžko.

V tento den děkujeme všem, kteří se dokáží starat o druhé.

 

V každodenním životě používáme často slovo zdraví. Každý člověk přiřazuje zdraví významnou hodnotu, která mu umožňuje pracovat a realizovat své plány. Zdraví je jedno ze základních práv člověka a mělo být u každého jedince v hierarchii hodnot na prvním místě. Je tedy třeba, aby si sestry uvědomily, že zdraví rozhodně není samozřejmostí a proto je nutné o něj správným způsobem pečovat a to ještě dříve, než se objeví zdravotní problémy.

zdravotní sestra Mnoho sester si jistě uvědomuje důležitost prevence a chápou, že je nutné nemocem předcházet. Také jsou si vědomy, že preventivní opatření vedou ke zvýšení kvality životaPřesto však existují sestry, které si myslí, že pokud nemají žádné potíže a cítí se zdravé, není nutné navštěvovat lékaře, a co víc, některé i věří, že jim daná nemoc nehrozí. Proto hlavní úlohu hraje výchova ke zdraví, která spočívá ve změně chování sester a v nutnosti přechodu z oblasti léčení nemocí do oblasti podpory zdraví i prevence.

Při výkonu svého povolání jsou sestry vystavovány různým škodlivým vlivům, které se mohou více či méně podílet na jejich zdravotním stavu. Sestry by si měly uvědomit, které situace pro ně mohou být rizikové a rozhodně není radno je podceňovat. Zejména mladší sestry si dostatečně neuvědomují, že jim hrozí nebezpečí.

Práce sestry je velice náročná, často slouží dvanáctihodinové směny, ráno musí brzy vstávat, cítí se unavené, je narušený jejich cyklus bdění a spánku, zejména po nočních službách, během jedné směny nachodí mnoho kilometrů, jsou na ně kladeny vysoké nároky, které musí během dne stihnout, aj.

  • Zásady péče o vlastní zdraví u sester

Velký podíl na zdraví sestry má životní styl. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry nejčastěji pečují o své zdraví minimálně nebo průměrně.

  • Jezte pravidelně ovoce, zeleninu, ryby, stravu s obsahem vlákniny a vyhýbejte se tučným jídlům

Je důležité, nejen co jíme, ale i v jakém množství, protože nevhodné potraviny vedou k poškození zdraví.

  • Jezte pravidelně alespoň 3 hlavní jídla denně

Mezi pravidla, která by měla být dodržována celý život, patří pravidelnost v přijímání 3 hlavních jídel, tedy snídaně, oběda i večeře, což je největším prohřeškem u sester, které jí nepravidelně a nedodržují přestávky na jídlo. Není výjimkou, že u sester je prvním jídlem až večeře, právě často z důvodu nedostatku času. Důležité je však i stravování při noční směně.

  • Najděte si čas na jídlo v průběhu směny

Sestry často mají nedostatek času na jídlo a pitný režim během služby, což plyne z nepravidelných přestávek. Pro udržení optimálního zdraví a výkonnosti jsou důležité živiny získané z potravy.

  • Dodržujte pitný režim

Pitný režim by měl vždy začít ráno a pokračovat celý den Denní příjem tekutin by měl být alespoň 2,5 l. Hydratace organismu je důležitým předpokladem pro život, protože pokud je v organizmu nedostatek tekutin, začínají se objevovat negativní fyzické projevy. Mezi doporučované tekutiny patří bylinkové čaje, voda, minerálky či přírodní ovocné šťávy. Hlavní zásadou je dostatečné množství během dne. Není však vhodné přijímat najednou velké množství tekutin, na který náš organismus zareaguje zvýšeným vylučováním. U sester je pitný režim dle průzkumů až na dolní hranici a to cca 1,5l za den. Sestry také často pijí větší množství kávy, kterou však nelze započítávat do pitného režimu.

  • Pečujte o dolní končetiny

S péčí o vlastní zdraví úzce souvisí i péče o dolní končetinyU profese sestry jsou dolní končetiny značně přetěžovány, proto je nutná péče i o ně. Ta spočívá zejména ve volbě vhodné zdravotní obuvi. Kromě vhodné obuvi je dále příhodné, aby si sestry v rámci prevence dávaly dolní končetiny do zvýšené polohy, kdykoliv je to jen možné. Zároveň by měly používat  stahovací punčochy.

  • Ve volném čase se věnujte volnočasovým aktivitám

Vlivem fyzicky namáhavé práce u sester může dojít k poklesu pohybové aktivity ve volném čase. I když nedostatek pohybu ve volném čase je určitým paradoxem, protože sestry během směny nachodí mnoho kilometrů. V tomto případě je nutné odlišit pracovní zátěž a relaxační pohyby.

  • Najděte si volný čas sami pro sebe, aby jste se mohli uvolnit, odpočinout si a načerpat novou sílu
  • Odpočívejte v prostředí, které je Vám příjemné

Při odpočinku dochází ke svalové relaxaci bez emočního vypětí, při němž následuje uvolnění těla.

  • Spěte alespoň 8 hodin denně

Při práci ve zdravotnictví je narušený cyklus spánku. Je prokázáno, že po nočních směnách je spánek kratší a neplnohodnotný. Problém spočívá i v brzkých nástupech na směnu, kdy je narušeno fyziologické vstávání. Možné problémy související se spánkem se dále projevují na celkové kondici, protože sestry již jako unavené vstávají, cítí se vyčerpané, mohou být podrážděné, ale i nepozorné s čímž souvisí zvýšené riziko pracovních úrazů.

  • Chraňte své zdraví při manipulaci s pacientem

Ženy ze zákona nesmí zvedat břemena, která váží více než 15 kg, ale to se nevztahuje na manipulaci s pacientem. Zákon totiž pacienta nepovažuje za břemeno, proto není výjimkou, že sestra, která váží například 60 kg, manipuluje s pacientem jednou tak těžkým.

  • Dbejte na správné držení těla

Základem pro manipulaci s břemeny je, postavit se co nejblíže k pacientovi nebo předmětu. Před zdvihnutím je důležité rozšířit postoj, pro zajištění stability a ohnout se v oblasti bederní páteře a kolenních kloubů. Dále je důležité nastavit výšku pracovního prostoru do výše těžiště. Při tahání těžkých břemen se doporučuje předsunout jednu nohu dopředu a využívat svalovou sílu dolních končetin. Pro ochranu vlastního zdraví sestry je také důležité využívat horní končetiny jako páky a vyhýbat se práci proti gravitaci.

  • Pěstujte přátelské vztahy na pracovišti a zlepšujte své komunikační schopnosti

Autorka: Gabriela Roubalová

Použité zdroje:

  1. GROFOVÁ, Z. Nutriční podpora – praktický rádce pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 237 s. ISBN 978-80-247-1868-2.
  2. KRIŠKOVÁ, A. et al. Ošetrovateľské techniky. Martin: Osveta, 2001. 804 s. ISBN 80-8063-087-9.
  3. KUKAČKA, V. Udržitelnost zdraví. 1.vyd. České Budějovice: ZF JCU, 2010.228. ISBN 978-80-7394-217-5.
  4. LUKEŠOVÁ, R. – HUDÁČKOVÁ, A. Sestra a její péče o vlastní zdraví, vliv na péči o nemocné.In Nové trendy v ošetřovatelství VI: Sborník z příspěvků s mezinárodní účastí VI Jihočeské ošetřovatelské dny. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta. Katedra ošetřovatelství, 2007. s. 204 – 215. ISBN 978-80-7040-992-3.
  5. MACHOVÁ,J . – KUBÁTOVÁ, D. et al. Výchova ke zdraví pro učitele. 1.vyd. Ústí nad  Labem: PF UJEP, 2006. 250 s. ISBN 80-7044-768-0.
  6. MIKŠOVÁ, Z. et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I. aktualizované a doplněné vyd. Praha: Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6.
  7. PAVLÍČKOVÁ, J. Fakta o jídle a zdraví. Sestra, 2010, roč. 20, č. 4, s. 68. ISSN 1210- 0404.
  8. RADVANOVÁ, A. – BAUEROVÁ, M. Stravování v noční směně  – při třísměnném provozu. Sestra, 2006, roč. 16, č. 6, s. 21. ISSN 1210-0404.
  9. REINDLOVÁ, V. – BOGÁROVÁ, S. Přetížení zdravotnického pracovníka – ano, nebo ne?. Sestra, 2007, roč. 17, č.12, s. 22-23. ISSN 1210-0404.
  10. STARNOVSKÁ, T. Pitný režim. Sestra, 2003, roč.13 , č. 10. s. 42 – 43. ISSN 1210 – 0404.
  11. SÝKOROVÁ, A. Spánek a jeho poruchy. Sestra, 2006, roč. 16, č. 4, s. 22. ISSN 1210- 0404.
  12. ŠLÁGR, J. Lékařské požadavky na zdravotně nezávadné obouvání [online]. rok neuveden, [cit 2010-10-16]. Dostupné z: http://webnet.wz.cz/nem_priz/zdrava_obuv.html
  13. ŽIDKOVÁ, Z. Životospráva sálových sester. Sestra, 2010, roč. 20, č. 2, s. 40 – 41. ISSN 1210 – 0404.

 

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Pro 2018 >>
PÚSČPSN
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...