… o všem, co vás zajímá

Reálný život zdravotníka

Reálný život zdravotníka

Novinky – fakta – události!

Are you a modern undertaking? Upon condition that you are, you are bound to follow the tendencies. One of such tendencies presently is refusing the ordinary depositories and working with the. It will need hours to highlight all the advantages of the. Nevertheless, we reached a decision to do it and debunk the myths about the madly expensive which do all the same as the gratis cloud storages.

  • In our epoch, people turn to caring about the nature. Do you care about the nature? Just think that in cases when you refuse the paper deeds, you will save the tones of paper. By the same token, you are in a position to save much space when you make use of the Online Storage Areas. For working with them, you just need your computer. One more positive effect of the Alternative Data-warehousing Systems is that you are allowed to use them with your mobile phones. Then and there, on any continent, you and your sponsors are able to read the archival depositories. Regarding the flexibility, it is impossible to forget that from this moment on, there is no point in accomplishing work travels, spending a powerful lot of money on food and restaurants and wasting much time by virtue of the fact that from now on, you take your laptop with the Web linking and get the data you need. Hence, working with the Online Deal Rooms, you will save not only the environment but also a lot of money and time.
  • In our time, we cannot exist without communication. And closing transactions is also impossible without it. On the assumption that you do not understand the connection, we will explain. With the Electronic Repositories, you have the possibility to keep in touch with your customers from the whole Earth. In addition, you may send the sensitive files and to be sure that you will not be a sacrifice of the information leakage.
  • When you prefer to stay unique, the ideal option for you is the Up-to-date Deal Rooms. If you take advantage of them, you have the possibility to give preference to the design in correspondence with your corporate colors. With this in mind, you have the possibility to engage in new partners and surprise old ones.
  • In cases when you count every penny, there is a way out for you. Explore broad-ranging virtual venues with the help of the free attempts. So, you will compare the services and save money. Mainly, they last about 14 days. However, assuming that you are a small company without a lot of workers, there are VDRs which allow you to pay for users.
  • In this day and age, fashion is in every place, it is not only about outfits but also about deal-making. The data room virtual are known in the present day. Large numbers of undertakings refuse using the gratis repositories and the traditional data rooms. For what reason does it happen so? Above all, these two options are not able to guarantee such an advanced protection level for your archival depositories as the Secure Online Data Rooms. To drop short, they use the edge security operations, such as the information encryption, several factor authentication, and the polygraphs. For good measure, assuming that somebody downloaded your closet information, you are able to limit their access to the materials after the end of working together.
  • On circumstances that you are afraid of the Due Diligence rooms for the reason that they are very complicated, we would like to dismantle this myth. Above all, generally, the Virtual Data Rooms are simple-to-use. Secondly, you can get the chargeless tutoring to learn in what way to utilize the Secure Online Data Rooms.

In such a way, you have seen that using the you only win the great diversification of functions for your work. More than that, you show your clients that you stay modern and follow the relevant tendencies.

ilustrace sestra

Jednoho dne jsem se objevila v roli ležící pacientky na nemocničním lůžku. No a proč ne? Věk na to mám, chorobu také. Vtip je v tom, že jsem vždy stála na té druhé straně. Moje povolání je zdravotní sestra. Být pacientkou se teprve učím. Co čert nechtěl, přihodila se mi opravdu nepříjemná nehoda, kterou nehodlám rozebírat.

 

Slyším: “ Babi, no to snad není pravda,vy si myslíte,že tady mám jenom vás?“

Ježíšmarjá, to už fakt tak špatně vypadám? Nu asi ano. Kus odrostlých šedivějících vlasů prosvítá pod barvenými . Moje tvář je bledá, unavená. Make-up se sem nehodí, nehty jsem odlakovala. Nevzdám se však mé oblíbené, jemné avonové vůně. Omlouvám se, omlouvám, a přitom přemýšlím, zda mne obsluhuje pomocný personál, nebo je to DIS, nebo snad Bc, anebo snad dokonce je to Mgr?

Nevím, již ani nezjistím, protože začínám upadat do příjemného snění po aplikaci intramuskulární injekce. Najednou mám v hlavě kolotoč útržků z mého života, objevují se lidé, na které jsem dávno zapomněla. Třeba paní profesorka, která nám již v prvním ročníku kladla na srdce, že nesmíme oslovovat pacienty- babi, dědo. Nejsme přece jejich vnoučata a pro nás má být každý člověk osobnost.

Maturita, kdy pro nás bylo nejdůležitější dobře odmaturovat a neméně důležité získat dobré místo. Zlatá šedesátá, jak se o nich stále mluví. V Americe zvolen John Fitzgerald Kennedy, mladý třiačtyřicetiletý muž, který vnáší do politiky nový vítr.Je objeven laser, vynalezena počítačová myš, počítače se zdokonalují. U nás milujeme Sovětský svaz, který je náš vzor i s prvním kosmonautem J. Gagarinem, jemuž se podařilo obletět zeměkouli. O pár let později stanul na Měsíci americký kosmonaut Neil Armstrong, ale u nás se této události příliš pozornosti nevěnovalo. Přichází Miloš Forman se svými filmy, Jiří Suchý s divadlem Semafor, milujeme Bardotku a Belmonda, ale největší bombou je anglická skupina Beatles. Věra Čáslavská přiváží zlaté medaile ve sportovní gymnastice a nová móda minisukní, natupírovaných vlasů i černých očních linek je nepřehlédnutelná.

Doba byla typická tím, že se nikdy nic neponechalo náhodě. Člověk se nemohl příliš sám rozhodovat a všechno bylo naplánované. Do třídy s osmadvaceti absolventkami, přišel i stejný počet umístěnek. Ano. Zbývalo se jen domluvit, která chce kam nastoupit. O práci ve fakultní nemocnici bylo zájemkyň více než dost. Nakonec se vše řešilo pomocí prospěchu a já to místo dostala. Je to tak. Učit se někdy i vyplatí.

V červenci jsem už s čerstvým diplomem zdravotní sestry seděla ve vlaku ujíždějícím do krajského města. Po cestě jsme přibrali mou věrnou spolužačku Inku a ve svých devatenácti letech jeli vstříc novému životu a velkému světu.

Přidělili nás na chirurgický pavilon. Inku na oddělení klasické chirurgie, mě na oddělení urologie. První dny jsem byla trochu vyplašená. Znamenalo to mít oči otevřené, nasávat do sebe nové informace a poznávat běh oddělení v průběhu dvaceti čtyř hodin. Pracovala jsem stále pod dohledem a po čase mi byla svěřena první samostatná noční služba. Tam už člověk musí spoléhat jen sám na sebe. Mít na starost několik desítek lidí, většinou po operacích, je velká zodpovědnost. Základní povinnosti jsem znala. Vyplnit, doplnit, zapsat. Napsat hlášení, jak proběhla moje služba a zda se přihodilo něco mimořádného. O půlnoci se některým pacientům podávají antibiotika, měří krevní tlak a spousta jiných úkonů po celou noc. I tak jsem chodila nakukovat do pokojů, jestli pacienti dýchají a jsou v pořádku. Stále dokola jsem leštila dózy, rovnala léky ve skříni podle abecedy, aby mi nikdo nemohl nic vytknout. Jedním uchem jsem naslouchala, jestli neslyším pod okny sanitku nebo vozík na chodbě. Pokud by to byl akutní případ, třeba pacient s ledvinovou kolikou, musela bych okamžitě volat lékaře, pacienta uložit, uklidnit jeho i příbuzné a rychle přichystat injekce, o kterých jsem věděla, že se budou aplikovat.

Na první noční službu se prostě nezapomíná. Člověk si na všechno velmi rychle zvykne. Pokud dělá práci, která ho i baví, no tak to je úplná paráda. Nemohla a nesměla jsem stydlivě klopit oči při výměně obvazů pacientovi, a ne starému, po urologické operaci. Prostřikovat katétry, které vedou z intimních míst a raději se bavit o počasí, to byla nejlepší varianta. Chovat se profesionálně a přitom lidsky. Tak, jak nás to učili v psychologii.

Bydlely jsme s Inkou v hezkém dvoupokojovém bytě nemocničního internátu a na tehdejší dobu opravdu na úrovni. Která z nás měla volno nebo po noční službě, uvařila večeři.

Každá začínající sestra mohla tenkrát samostatně pracovat, ale přesto nad ní z povzdálí bdělo oko starší zkušené sestry. Tomuto ročnímu období se říkalo- nástupní praxe. Plnily se úkoly a následovaly zkoušky a pohovory před komisí. Byla to taková druhá maturita. Jednou z povinností mimo jiné bylo, udělat pro pacienty přednášku, osvětu. Já měla ještě ze školy zpracované téma: „Škodlivost kouření a jak se tohoto zlozvyku zbavit“. Trochu jsem je oprášila a jednoho dne na pokoji u ležících pacientů se sešli i „choďáci“, a já začala. Najednou se otevřely dveře a vešla vrchní sestra našeho oddělení. V závěsu za ní hlavní sestra celé fakultní nemocnice. Na moji přednášku. No nazdar! Pozorně poslouchaly a musím říci, že to dopadlo velmi dobře. Tak moc jsem tenkrát ohromila hlavní sestru svým výkonem, že již při odchodu prohlásila: „Tato sestra má nástupní praxi hotovou“. Možná zapracovala moje herecká průprava nebo paní Hlavní byla kuřačka a po mé přednášce se rozhodla s tím seknout, nevím, ale prostě se jednou zadařilo.

Čas strašně rychle běží. Někdy osud dokáže zasadit i krutou ránu v okamžiku, kdy se to nejméně čeká. Moje milá přítelkyně Inka umírá v tom nejkrásnějším středním věku. Byla již tehdy staniční sestrou chirurgie, zapálená pro svou práci. Slzy v očích mám vždy, když si vzpomenu.

Pracovat „u lůžka“ ve třísměnném provozu se nedá dlouho. Skloubit tuto práci s rodinou je velmi obtížné a vždycky je to na úkor něčeho. V naší nemocnici se zřizovalo oddělení nukleární medicíny a já neváhala ani chviličku. Když se mi pak dostala do rukou učebnice radiologické fyziky, trochu mi zatrnulo. Zvládnu to? Učit se tolik nových věcí! Jenomže, když se chce, všechno jde, říká staré dobré přísloví. A já chtěla.

V sedmdesátých letech, kdy u nás nikdo nevěděl ,co to je CT, ba ani ultrazvuk to byla úplná bomba. Naše oddělení bylo tehdy vybaveno špičkovými přístroji. Prováděly se statické scintigrafie a funkční vyšetření jednotlivých orgánů. Nejvíce jsme se však chlubili vyhodnocovacím systémem Clincom od firmy Nuclear Chicago. Tam bylo možné provádět i dynamické studie. Celý vyšetřovací postup se nahrával do paměti přístroje a poté vyhodnocoval v různých projekcích a řezech zpětným přehráváním na obrazovku přístroje.

My se museli stále vzdělávat, učit se nové vyšetřovací metody, znát základy dozimetrie, radiační ochrany i likvidace radioaktivního odpadu. Existovala velmi přísná opatření a pracovat s otevřenými zářiči vyžadovalo velkou zodpovědnost. Na lékařské fakultě se konaly krajské semináře. Všichni, lékaři, inženýři, magistři farmacie, kteří v laboratoři připravovali radiofarmaka k aplikaci, sestry, laborantky, jsme se navzájem znali a hrdě si říkali „nukleárčíci“.

Z dřímoty mě vytrhává a z dálky zaznívá směsice hlasů. Kde to jsem? Jdu po horách a pořád nemohu dojít nahoru, jezdím výtahem vzhůru dolů, bloudím krásnými velkými domy a nikdo mne nevidí Sny, které se mi rády opakují.

Ne, ne, jsem tady a teď. Sklání se nade mnou obličej a usmívající se šedé oči s drobnými vějířky vrásek kolem. Když uslyším milý hlas a cítím v něm opravdovost, vstřícnost a empatii, hned bych skočila do pohorek a vyběhla si hodně vysoko. A myslím si, že to co nejdříve udělám. Ještě nějakou chviličku se tady pozdržím, a pak hurá na to.

Libuše MÜNSTEROVÁ

Ilustrační foto- zdroj: Thinkstockphotos

Milí zlatí, všichni, ke kterým budou tyto věty směřovat.

V dnešní době, nejen pro nás, zdravotníky, velmi citlivé a diskutované téma- „Zdravotník a krize ve zdravotnictví“.

batPři poslední směně jsem se při listování Doctisem dostala k veřejnému sdělení velmi inteligentní a erudované lékařky k tomu, jak naloží naše nemocnice s krizí v rámci nedostatku zdravotnického personálu a lékařů. Nutno zmínit, že příspěvek byl staršího data, z roku 2008. Příspěvek zůstal bez odpovědí.

Krize byla už tehdy, krize byla asi i dávno předtím.  Krize je a krize bude a bude prohlubovat. Současný stav zdravotnictví nezachrání ani „rychlokvaškově“ vyrobený personál nebo zákon. Myslím, že ani peníze navíc …

 Když jsem před patnácti lety posílala přihlášku na zdravotnickou školu, rodičové mi shodně a jasně sdělili, že pokud si budu jedinkrát stěžovat na cokoliv spojeného se studiem, praxí a následným životem praktickým, dostanu (promiňte mi za to slovo) přes hubu. Moji osvícení rodičové. Jenže já nic jiného dělat nechtěla. Už jako dítě na táborech jsem se nikdy ničeho neúčastnila a běhala jen za zdravotníky, kterým jsem se vtírala s nabídkou pomoci na marodky. Při přijímacích zkouškách jsem pak trousila bobky strachem, že průměr 1.8 mi k přijetí zkrátka nepostačí.

Přijata k dennímu studiu.

Po střední následovala VOŠ, odkud jsem prchla hned, jak jsem potkala svou životní lásku, protože nejsem kariéristka. Následovala praxe na interním oddělení, které kdysi opravdu působilo jako odkladiště toho nejhoršího, co jsme ve zdravotnictví mohli zažít. Byla to škola života. Díkybohu za to!

Během toho všeho dvojí přijetí na VŠ UK, ošetřovatelství – nenastoupeno/těhotná. Jupííí, po tolika letech. Nejsem kariéristka :)

Už brzy při rodičovské jsem se ale musela při finanční tísni malinko zapříčinit a přispět trochou do rodinného rozpočtu alespoň částečným úvazkem. Nyní pracuji papírově na 0,8, ale znáte to všichni – přesčasy, papíry, nemožnost naplánovat si skoro jediný týden, aniž by neproběhla změna služeb. Personálu za branami nepočitatelně, uvnitř o sestru nezakopnete. Arogantní klienti, arogantní rodiny klientů, někdy i lékaři a často i bohužel ty kolegyně, které by měly táhnout s Vámi za jeden provaz. Jsme v tom přece všichni spolu.

Na druhou stranu mám kolem sebe, ale i pár těch, kteří jsou usměvaví, pracují srdcem i duší, se kterými si chcete povídat i po směně, kdy „lezete“ po čtyřech. Několik vděčných a laskavých mezi klienty, kteří do Vás vidí, jsou blažení za milý pohled a za naklepaný polštář Vám řeknou stokrát „děkuji“, i když nemusí. Děkuji jim všem!

Krize z nedostatku panuje i v naší nemocnici, provozy jsou omezené, redukují se počty lůžek, dochází i k uzavírání oddělení. Samy chodíme z práce vyčerpané, frustrované a neochotné se smířit se stávající situací. Jenže jen meleme pusou, nepoznala jsem nikoho, kdo by byl ochotný přímo konat…

Nedokážu si pomoct, ale myslím, že si spoustu věcí děláme špatně i my samy, v dnešní době, která je taky sama o sobě „nemocná“. Odnaučili jsme se zvládat i lehčí stresové situace, neumíme se podpořit, přestali jsme si pomáhat (každý je zodpovědný jen sám za sebe), je i hodně těch, co razí, že kdo nic nedělá, nic nezkazí. Nedokážeme říkat otevřeně své názory a říkat „ne“. Vše řešíme přes sociální sítě, kde máme na oko víc přátel než v reálném životě. Z toho pak vznikají řetězové reakce typu „Jana psala, že Lenka řekla o Kačeně, že… z toho plynoucí konflikty na pracovišti, ke kterým by nikdy nemuselo dojít, kdyby jsme se, sobě chovali férově a uměli spolu komunikovat. Příchozí generaci sester a asistentů kritizujeme, nicméně oni nemají moc možností od koho si sami vzít příklad, pokud to nechtějí dělat z lásky, zarytě a celým svým srdcem s přesvědčením, že pro tohle se prostě narodili.

Pracuji stále na stejném oddělení, jednou jsem dala i výpověď a odešla do jiného zařízení, ale v oboru. Za týden jsem byla zpět na starém. Nikdy za ty roky mne nenapadlo odejít ze zdravotnictví úplně. Nic jiného neumím a nic jiného by mne asi ani nebavilo a nenaplňovalo tak, jako moje práce. Je vyčerpávající, únavná a někdy v ní hledám i smysl – a najdu.

Když je mi nejhůř, stačí se rozhlédnout. Vidím, že v tom nejsem sama a vážím si těch, co spolu držíme tu pomyslnou basu. A v úúúplně nejvypjatějších situacích se nechám pevně doma obejmout, vzpomenu si na Čtyři dohody Dona Miguela Ruize a vím, že život je o něčem jiném, než o krizi ve zdravotnictví a věcech s tím spojenými :)

Jmenuji se Jindřiška Ulčová, je mi jednatřicet let. Pracuji jako všeobecná sestra na interním oddělení – ráda a dobrovolně, bez použití donucovacích prostředků.  Vychováváme s manželem dvě dcery a mám spokojené manželství. Přátele, kterých si vážím a rodiče, kteří mi nedali ještě nikdy přes hubu i když si občas postěžuju. Každá práce má své, všichni musíme nějakým způsobem fungovat – platit složenky, úvěry, hypotéky, dětem botky, školky, denodenní provoz domácností. Každý děláme, co umíme, co zmůžeme. Důležitým však považuji, zachovat si důstojnost, vnitřní rozvahu a své vlastní priority. I když je v nich moje práce zahrnuta a mám ji ráda, není středobodem mého bytí a určitě se kolem ní svět netočí :)

Všem jen krásné, milé a laskavé dny

J.

Autorka: Jindřiška Ulčová

Soutěž o nejlepší článek na téma- Zdravotní sestra (zdravotník) a krize ve zdravotnictví.

Více ZDE.

 

 

 

Nedostatek sester ve zdravotnických zařízeních nesouvisí se systémem jejich vzdělávání ve školách. Ten je nyní nastavený správně a navrhovaná novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních nepřinese pacientům žádná pozitiva. Naopak hrozí, že sníží kvalitu zdravotnické péče. Vyplývá to z dnešního prohlášení Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v České republice (AVVNZP), která s tímto návrhem novely zásadně nesouhlasí.

AVVZNPNa vině současného stavu je celkové podfinancování zdravotnictví a zcela nevyhovující platové podmínky, které neodpovídají těžké a zodpovědné práci sester. Snížení nároků na vzdělávání nepřivede do nemocnic mladé sestry, protože jim schází motivace nastoupit hned po škole do tak náročné práce. „Skutečné příčiny nedostatku sester souvisí s jejich přetěžováním, stresujícím pracovním prostředím a nízkým finančním ohodnocením,“ uvedla předsedkyně asociace prof. Valérie Tóthová, která se na kvalifikační přípravě sester podílí již od roku 1982 a nyní je děkankou Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity. Členové AVVNZP mají v oboru bohaté zkušenosti: asociace vznikla v lednu 2014 a sdružuje dvacet vysokých škol z České republiky, na nichž studují všeobecné sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuté a další zdravotníci.

Asociace důrazně odmítá návrat do hluboké minulosti a upozorňuje na vývoj medicíny, který si žádá mnohem kvalifikovanější členy zdravotnického týmu než dřív. Je třeba také počítat s tím, že klesla úroveň středoškolského vzdělání, ale naopak se postupem doby změnilo myšlení pacientů a narostla jejich zdravotní gramotnost, díky níž mají na sestry vyšší nároky. „Kvalitní a bezpečnou ošetřovatelskou péči může zajistit jen osobnostně zralá, vysoce odborně vzdělaná, kriticky myslící a empatická všeobecná sestra,“ zdůraznila místopředsedkyně asociace dr. Zdeňka Mikšová, která je proděkankou Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci.

Cílem novely zákona č. 96/2004 Sb. je však přípravu všeobecných sester zkrátit. Od roku 2004 platí tato pravidla: plnohodnotná kvalifikace vzniká tříletým bakalářským studiem na vysoké škole, nebo tříletým studiem na Vyšší zdravotnické škole. Současné absolventky středních zdravotnických škol, které studují čtyři roky a po maturitě získávají titul zdravotnický asistent, plnou kvalifikaci nemají a mohou pracovat jen pod odborným dohledem. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček navrhuje zásadní změnu: vrátit se do minulosti, kdy základ zdravotnické kvalifikace sester tvořilo středoškolské studium na středních zdravotnických školách; absolventka SZŠ by nově měla titul praktická sestra. A pokud si čtyřleté studium doplní jedním rokem pomaturitního studia na Vyšší zdravotnické škole, získá plnou kvalifikaci k výkonu povolání a titul všeobecná sestra.

AVVNZP tzv. systém 4+1 odmítá, návrh nemá ani podporu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, České asociace sester – profesní organizace sester a Asociace vyšších odborných škol. Varianta 4+1 nesplňuje ani směrnice Evropské unie pro uznávání kvalifikací.

„Tato česká třetí cesta k získání kvalifikace všeobecné sestry není solidním a dlouhodobým řešením velkého nedostatku sester ve zdravotnických zařízeních i v zařízeních sociální péče. Po věcné stránce obsahuje řadu závažných rizik. Pokud by byla navzdory odborným argumentům přijata, poškodí ve svých důsledcích kvalitu poskytované péče, vztahy mezi různými kategoriemi sester i uznávání odborné kvalifikace těchto nových sester mimo hranice ČR,“ varuje prof. Jiří Mareš z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Členům AVVNZP také vadí, že připravovaná úprava zákona se vůbec nezabývá kompetencemi sester a dalších pracovníků (nelékařů), kteří pracují ve zdravotnickém týmu, což je hlavní předpoklad pro změnu ve financování zdravotnické, eventuálně ošetřovatelské péče v ČR. Upozorňují rovněž, že v nemocnicích chybějí také méně kvalifikovaní pracovníci, kteří mají odlišné kompetence od sester a vykonávají méně náročné ošetřovatelské úkony.

„Recept“ na řešení nedostatku sester podle AVVNZP:

– Vytvořit sestrám takové podmínky k výkonu povolání, které umožní vzdělaným nelékařským profesionálům uplatnit nové kompetence.

– Zohlednit náročnost výkonu při odměňování sester a ostatních členů ošetřovatelského týmu.

– Podpořit současné vzdělávání sester navýšením kapacit vzdělávacích institucí připravujících sestry – vyšších a vysokých škol.

– Promítnout pracovní činnosti sester do úhradové vyhlášky.

– Změnit nastavení minimálního personálního obsazení tak, aby byla poskytována kvalitní a bezpečná péče a nedocházelo k přetěžování sester.

– Nastavit systém smysluplného celoživotního vzdělávání.

 

tz Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v ČR

Naše zdravotnictví se hroutí, jako domeček z karet. Dávno neplatí, pracovat ve zdravotnictví rovná se prestiž. Mladá generace se do zdravotnictví nehrne, a když, tak s přístupem, nedostanu se na školu, půjdu na „zdrávku“, tam mě vezmou i bez přijímaček. Školy i studenti hřeší na to, že povolání zdravotní sestry ztratilo své renomé a není o něj zájem.

Bat copyrJak ale nalákat studenty do zdravotnictví, když v dnešní době po čtyřech letech studia není sestra nic a musí další tři roky studovat, aby byla podle zákona kvalifikovanou sestrou? Přitom vzdělávání sester čtyři roky na zdravotnické škole a pár měsíců praxe pod dozorem erudované sestry by mělo být dostatečné a sestra by měla být placena jako samostatná sestra, protože je schopna samostatné práce. Bohužel tomu tak není.

Můj syn je v deváté třídě a přesto, že to neschvaluji, vysnil si povolání zdravotnického záchranáře. Baví ho záchranářské kurzy a tábory, jen nevím, zda nebude zklamán realitou.

V týdnu jsme měli rozhovor, že by se měl konečně začít připravovat na přijímací zkoušky, které ho čekají za měsíc. Jeho odpověď mě doslova zvedla ze židle.

„No, tak když neudělám přijímačky do Hradce, tak mě vezmou u nás. Bože, nikdo se tam nehlásí, nejsou lidi, tak se tam určitě dostanu.“

Zůstala jsem zírat s otevřenou pusou. Snaha oponovat, že je silný ročník a když neudělá přijímačky, tak ho nemusí vzít, se minula účinkem.

Jak může s takovým přístupem dobře a kvalitně zvládat práci zdravotníka? Chce ji vůbec dělat? Nedivím se, že nejsou sestry. Jedna polovina studentů do zdravotnictví ani nastoupit nechce a ta druhá polovina, když na praxi vidí, jak se se sestrami zachází. Co všechno dělají, co si nechají líbit, že zdravotní sestra a nejen ona je vlastně vykořisťovanou silou, jim pomůže se rozhodnout, že to opravdu nemají zapotřebí a vůbec nenastoupí. Proč taky?

Já osobně jsem produktem čtyřletých zdravotních škol. Studium na škole bylo opravdu výběrové a popravdě, měla jsem obavy, abych se tam se dvěma dvojkami na vysvědčení v osmé třídě dostala. Ve druhém ročníku jsme nastoupily na praxi, a škola mě začala nesmírně bavit. V té době jsem si uvědomila, že je to přesně to, co chci dělat. Dnes po x letech praxe si pamatuji téměř vše! Tak kvalitní tehdy byla výuka lékařů a odborných učitelek, které vzešly z tehdejších sester u lůžka.

Mám svou práci ráda a hrdě se hlásím k profesi zdravotní sestry. Nicméně, bezostyšnost, jaká se děje v dnešní době nezná hranice. Sestřičky, které svou práci vykonávají s láskou a pečlivostí, zdravotnictví nespasí. V očích veřejnosti jsou viděny jen jako „služky.“ Nikoho nezajímá, že ta „služka“ studovala několik let a má znalosti na úrovni lecjakého medika. Slouží jako hromosvod lékaře, vrchní, pacienta i příbuzných. Vyčerpané, přetížené a špatně ohodnocené, dříve či později ze zdravotnictví stejně odejdou. A my se můžeme jen dohadovat, zda se ještě podaří vylepšit postavení sester a dalších nelékařských pracovníků ve společnosti.

Je třeba začít konečně jednat! Jsme tým a bojujme jeden za druhého!

Jana Gryc, ředitelka portálu Sestřička.com

 

 

 

 

 

Za poslední staletí učinila medicína obrovský skok kupředu. Přesto si mnohdy ani neuvědomujeme, jaké máme štěstí, že můžeme využívat lékařství na takové úrovni, na jaké je dnes. Abychom tento fakt dokázali plně ocenit, stačí se ohlédnout do minulosti na často děsivé postupy a prostředky našich předků.

Ppo stopách historie ZDRAVOTNICTVÍVrátíme-li se až na úsvit dějin civilizace, do starého Egypta a Babylonu, můžeme vidět lékařské metody, z nichž mnohé bychom opravdu nechtěli zažít na vlastní kůži. Na utišení bolesti se používal mák či květ lotosu, rány byly hojeny s pomocí krve, masa, mléka, ale dokonce i žluči nebo stolice celé řady druhů zvířat. Zlomeniny se fixovaly pomocí palmových listů nebo dřevěných tyček, které se omotaly lněným obinadlem nebo pomocí papyrových proužků. Pokud potřeboval starověký lékař zastavit krvácení, provedl to pomocí rozžhaveného železa nebo hořícího dřeva. Zašívání ran také nebylo příliš v módě, neboť panovala představa, že hnis by měl volně odtékat. Princip „pus bonum et laudabile“, tedy teorie o chvályhodném hnisu, byl primárně prosazován až do 15. století.

Rány byly vymývány směsí medu a oleje. Babyloňané používali za účelem hojení ran také drcené sušené listy, kořeny či květy, kůru, pryskyřici nebo mízu, které rozpouštěli ve vodě, ale i například v mléce, víně či medu. Staří Řekové sice povýšili lékařství na vědu, avšak nedostatek informací a možností vědeckého zkoumání odsoudily i tento moudrý národ k mnoha nezdarům, mylným a zcestným pokusům a chybným interpretacím.

Jestliže lze starověké národy obdivovat za to, co vše dokázaly s tak fatálním nedostatkem prostředků a možností, pak lékařství středověké je příběhem zcela odlišným a mnohem temnějším.

Provozování lékařské praxe přestává být vědou podrobovanou zkoumání, určenou pro nejvzdělanější a stává se řemeslem ranhojičů. Brutální zákroky se prováděly bez znecitlivění, nozokomiální infekce byla na denním pořádku a tak bychom mohli pokračovat. Teprve s nástupem osvícenství a rozvojem vědy v dnešním slova smyslu se do medicíny vrací postupy přinášející významné výsledky – vzdělání, hledání a zkoumání, a především nutnost potvrzování či vyvracení teorií.

Tehdy, stejně jako dnes, v medicíně platí, že každý zajímavý či revoluční objev je třeba prosadit a rozšířit. Proto je mnohdy za autora určité metody spíše považován její významný propagátor nežli skutečný, prvotní objevitel. Ačkoli si medicína v minulosti prošla mnohými úskalími, neznamená to, že se z toho, co bylo, nemůžeme poučit, abychom pomohli tomu, co bude nebo může být.

 

Pokud Vás kniha zaujala, můžete si objednat můžete na emailu- redakce.sestricka@seznam.cz.

Cena: 250 Kč

Bat
Televizní reklama,
hýbe celým světem,
z dospěláků dělá voly,
plete hlavy dětem.
Dětičkám se dobře daří,…
Actimel je chrání,
za maminku dneska vaří,
z Vitany ta paní.
K snídani si dávám Be-Be,
k tomu šálek Granka,
slíbila mi modré z nebe,
Hypoteční banka.
Hypotéka za hubičku,
odloží Ti splátky,
jen pár procent za službičku,
účtují si zpátky.
Za Vašutem jsem si skočil,
za chvilku mě přesvědčil,
dřív jsem za den stokrát močil,
Prostenal mě vyléčil.
Objevil se příznak chřipky?
Horečka a kašlání?
Do krabičky vraťte čípky,
Coldrex, ten Vás zachrání.
Děti hnusem křiví tlamu,
když jim večer mažu Ramu.
Že prý k žrádlu vůbec není?
Je však zdravá, to se cení.
Tatínek má svoje dny,
na balkóně chlastá,
maminku to netrápí,
vyšla nová Vlasta.
Žirafa co duhu svačí,
to mě vždycky bere,
v bříšku ji to hrozně tlačí,
Lentilky pak sere.
Na kopci jsem zpozoroval
fialovou krávu,
kdo tenhle spot nafilmoval,
asi hulil trávu.
Z WC leze havěť,
svěžest se jí příčí,
ať si mrchy píšou závěť,
Domestos je zničí!
Sušenku si omlékuje,
malá chytrá holčička,
zaskočil jí keksík v krku,
zmodrala jí hlavička.
Neolízne, neotočí,
marně lapá po dechu,
slzy se jí řinou z očí,
neměla žrát ve spěchu.
Pampers, nebo jiné pleny?
Maggi nebo Vitana?
Co rozpustí nejlíp hleny?
Škodovku či Nissana?
Vy, co ještě tápete,
chcete filmy v celku,
u reklamy chrápete,
přepínáte telku.
Ten kdo stvořil reklamu,
zasloužil by přes tlamu.

Autorka: Katka Neřeknesvojepřijímení

Klasická verze:

mravenec Mravenec pracuje celé dlouhé horké léto; postaví si dům a
vytvoří zásoby na zimu.Cikáda si říká, jak je mravenec hloupý, takové pěkné počasí a
mravenec se jen dře. Směje se, tancuje a užívá si.

Pak přijde zima, mravenec se schová do tepla domu a pochutnává si na zásobách, zatímco cikáda se třese zimou a bez jídla brzy umře.

Současná verze:

Mravenec pracuje celé dlouhé horké léto; postaví si dům a vytvoří zásoby
na zimu. Cikáda si říká, jak je mravenec hloupý, takové pěkné počasí
a mravenec se jen dře.Cikády se smějí, tancují a užívají si.
Pak přijde zima, mravenec se schová do tepla domu a pochutnává si na
zásobách.
mravenec 1

Cikády, třesoucí se zimou vyhladovělé, zorganizují tiskovou konferenci, na které se táží, kde vzal mravenec právo na to být v teple a dobře živený, zatímco jiní, méně šťastní, umírají zimou a hladem.

Televize uvede vše v přímém přenosu, ukazuje třesoucí se cikády a záběry mravence, jak si v teple útulného domova vychutnává dobroty všeho druhu.

Televizní diváci jsou pobouřeni faktem, že v tak bohaté zemi jsou někteří ponechání utrpení jako chudinky cikády, když si jiní žijí v přepychu.
Interpelují vládu, aby zvýšila mravenci daně, musí přece odvádět spravedlivý díl.

Na základě výzkumu veřejného mínění vyjde zákon o ekonomické spravedlnosti a zároveň antidiskriminační zákon se zpětnou platností.

Daně jsou zvýšeny, mravenec dostane pokutu za to, že nezaměstnal cikády a je mu finančním úřadem zabaven dům, protože nemá peníze na zaplacení daní ani pokuty.

Mravenec emigruje do Lichtenštejnska.

Televize připraví další reportáž, tentokrát o obtloustlých cikádách, kterým nyní docházejí mravencovy zásoby a to přesto, že jaro je ještě daleko.

Bývalý mravencův dům, nyní sociální ubytovna pro cikády, chátrá za nezájmu cikád i vlády.

Vládě je vytýkána nedostatečná sociální podpora a je vytvořena speciální komise s náklady deset milionů.

Mezitím některé cikády zemřou na předávkování a tisk ještě více podtrhuje nutnost starat se o sociální nerovnost a hlavně o cikády.

Slovník cizích slov:
mravenec = normální pracující člověk ,
cikáda = každý normální pracující člověk si domyslí

Zgodnie z tradycją szkoły, z której wyszedł, interesował się twórczością Arystotelesa. Napisał komentarze do Kategorii, Analityk pierwszych, Analityk drugich, O duszy, Meteorologii, Fizyki, Metafizyki, i również do Isagogi Porfiriusza[4]. Czwórka spośród komentarzy Filopona powstały na podstawie lektury komentarzy Ammoniusza syna Hermiasza, podczas gdy zaznacza tenże sam autor[8], aczkolwiek wykazują znaczną autonomia zaś różnice. Kolejne trójka komentarze, do Kategorii, Fizyki i Meteorologii, są samodzielnymi pracami Filopona. W swoich komentarzach Filopon niejednokrotnie nie zgadza się z Arystotelesem, proponując własne sposób stawianych za pomocą niego problemów[8]. Filopon starał się również zestawiać, wszelako nie zawsze konsekwentnie, arystotelizm spośród chrześcijaństwem. Czynił również pewne parówka ustępstwa gwoli platonizmu tudzież stoicyzmu[4].
Filopon jest też autorem dwóch samodzielnych prac filozoficznych: Contra Aristotelem, (praca zaginęła, długie jej fragmenty zachowały się przy Symplicjusza w komentarzach do O niebie zaś Fizyki Arystotelesa[9]) i Wbrew Proklosowi o wieczności świata (Katá Proklu perí ajdiotetos kosmu). W tej drugiej, liczącej 18 ksiąg, pracy polemizuje spośród twierdzeniem Proklosa natomiast filozofii starożytnej w ogóle, że Ziemia istniał odwiecznie. Twórczość zachowało się w przekładzie syryjskim[10]. W księdze Oraz Filopon wskazywał, iż nieskończoność Boga można zrozumieć po nieskończoności Jego działania, oraz polemizował spośród poglądem, iż uprawianie miłości światła do słońca jest podobny jak świata aż do Boga. W księdze II wywiódł, iż idee zawsze są w Bogu, w księdze III wyjaśniał, z jakiego powodu Bożyszcze nie stale korzysta ze swej mocy, posługując się Arystotelesowskim podziałem na punkt programu i okazja. Księgę IV poświęcił niezmienności Boga, Jego opatrzności, natomiast dowodził, iż bycie świata niczego nie dodaje aż do doskonałości Boga. W księdze V mówił o wieczności natomiast czasie, w VI o tym, iż kula ziemska został wytworzony. W księdze IX sprzeciwiał się przedkładaniu Platona powyżej prawdę, wskazując na błędy tuż przy Platona oraz dowodząc, iż konkret natomiast formy materialne zostały stworzone. W księdze XI dowodził jedności materii pierwszej zaś wykazywał, iż Platon nie uważa jej wewnątrz odwieczną[11]. W księdze XII podważał przekonanie, iż komplet, co wytworzone, jest materialne. W księdze XV mówił o stosunku świata do jego modelu intelektualnie poznawalnego, w XVI – o jedności woli Boga, w XVIII – rozprawiał drugi raz o błędach Platona – o tym, iż częściej szedł on w środku baśniami poetów aniżeli w ciągu argumentami[12].
Filopon pozostawał w obrębie arystotelizmu, chociaż jego komentarze do dzieł Stagiryty dawny wielce krytyczne. Różnił się odkąd Arystotelesa w w gruncie rzeczy ważnych kwestiach kiedy myśl ruchu, istnienie próżni, mus istnienia piątego elementu. Jego krytycyzm doprowadził go do serii innowacyjnych idei, czyniących go ważnym myślicielem wczesnego średniowiecza[13]. W późniejszym okresie życia Filopon zwrócił się od filozofii w odniesieniu do teologii. Jego preferencje teologiczne ówczesny tak jak radykalne a kontrowersyjne co poglądy filozoficzne. Nie uznając wieczności relacji, sprzeciwiał się kultowi obrazów. W chrystologii szedł za monofizyckim teologiem Sewerem z Antiochii. Nie czynił rozróżnienia pomiędzy naturą i hipostazą natomiast wychodząc z Arystotelesowskiej zasady, że istota nie istnieje poza indywiduami, twierdził, iż ludzkie podejście Chrystusa zupełnie nie istniało samodzielnie[14]. W swym głównym dziele teologicznym, zatytułowanym Rozjemca (Diajtetes e peri henoseos), uznawał wewnątrz Porfiriuszem bycie w Bogu trzech osób i konsekwentnie trzech odrębnych natur. Hipoteza ta, zwana tryteizmem, wywołała ostrą reakcję ze strony Leoncjusza spośród Bizancjum a Jerzego Pizydesa. Arbiter zachował się w obszernych fragmentach w języku syryjskim natomiast w pismach polemistów, prócz dwóch wyżej wspomnianych, oraz obok Jana Damasceńskiego. Wrogowie Filopona przekształcili złośliwie jego alias na Matajoponos (Pracujący na próżno)[4]. Preferencje teologiczne Filopona zostały potępione jak monofizyckie za sprawą cerkiew katedralna konstantynopolitański III (681 r.)[6]. Nie bacząc na koncepcjom neoplatońskim inicjacja duszy w ciałko Filopon uważał za plon uczynione człowiekowi przy użyciu Boga. Przyjmował egzystencja aniołów jak substancji bezcielesnych, odmiennych od czasu Boga natomiast świata. Przebieg poznania Boga przyrównywał aż do przemiany moralnej człowieka[6].
Filopon zostawił też po sobie traktat O stworzeniu świata (Perí kosmopoíjas) w 7 księgach, w którym opierając się na dziełach Bazylego Wielkiego zaś Teodora z Mopsuestii dowodził wyższości biblijnego opisu stworzenia świata ponad rozważaniami Arystotelesa[10]. We wstępie położył akcent na wzgląd, że biblijny przedstawienie stworzenia nie jest ani naukowym, ani filozoficznym wyjaśnieniem początku rzeczy, jednakże zachętą do szukania Boga[7]. Mojżesz nie był, zdaniem Filopona, fizykiem. Nie stawiał sobie pytań o naturę rzeczy, o substancję świata podksiężycowego. Jego celem było przekazać ludziom wiedzę o Bogu a wyszkolić ich żyć zgodnie z nią[15]. Naraz Filopon sprzeciwiał się literalnej interpretacji Księgi Rodzaju rozwiniętej za pomocą Kosmasa Indikopleustesa tudzież jego następców spośród egzegetycznej szkoły antiocheńskiej. Uważał, iż biblijny zobrazowanie stworzenia nie stoi w sprzeczności spośród odkryciami filozofii[16].
Inna praca Filopona, Dysputy powyżej Paschą (De Paschate), ma duże istotność dla rozmowy daty Wielkiejnocy.
Focjusz przekazał tytuły 4 innych, dzisiaj zaginionych, traktatów Filopona: Z przeciwnej strony synodowi chalcedońskiemu (Focjusz, Szafa na książki, cod. 55), Z przeciwnej strony Janowi Scholastykowi (cod. 75), O Zmartwychwstaniu (cod. 21), w którym głosił punkt widzenia, że ciała po zmartwychwstaniu nie będą tożsame z naszymi obecnymi ciałami, i O posągach (cod. 215), w którym polemizował z neoplatonikiem Jamblichem zaś jego dziełem Dyscyplina badawcza pitagorejska[10][7].

Przy jeździe spośród włączoną klimatyzacją ( jako że alias aktualnie się nie da) po jakiejś. Witam jestem po tej stronie nowy również prosze o wyrozumiałosc Mam dośc namaszczony ambaras a wobec tego posiadam bravo 1. A silnie grzejące kaloryfery zaś byle jak działająca klimatyzacja wręcz przeciwnie przyczyniają się do. Nic dziwnego, że za pomocą parówka masa lat to dopiero co głównie tam montowano tego rodzaju urządzenia. Tam dokąd ręce do pracy spędzają najwięcej czasu inaczej w głównie w pracy montowana jest klimatyzacja. Czy da się obinżyć zupełny dyskusja panelowa aż do sterowania klimatyzacją parówka w pozycja dokąd jest wolna. Przy jeździe spośród włączoną klimatyzacją ( ponieważ alias w tym momencie się nie da) po jakiejś. Witam jestem po tej stronie nowy dodatkowo prosze o wyrozumiałosc Mam dośc namaszczony problem a ergo posiadam bravo 1. A silnie grzejące kaloryfery i niestarannie działająca klimatyzacja na to samo przyczyniają się do. Nic dziwnego, iż za sprawą wiele lat owo przed momentem głównie tam montowano tego rodzaju urządzenia. Tam gdzie ręce do pracy spędzają najwięcej czasu czyli w głównie w pracy montowana jest klimatyzacja. Czy da się obinżyć pełny dyskusja panelowa do sterowania klimatyzacją w położenie gdzie jest wolna. Po skończeni kursu kosmetycznego co jakiś czas przyjeżdża aż do Warszawy i szuka. Top Gear Live Kraj nad Wisłą Po niepowodzenie naczelny w historii przyjeżdżamy do Warszawy z. Już w środku nami a wraz z nim refleks licznych atrakcji, pięknych spektakli i. Historia narodzin Polskiej Sanghi wiąże się nieodłącznie z osobą Antoniego Szostki, jako że owo przed momentem on zaprosił Dae Soen Sa Nima aż do Polski. Wraz spośród nim akt naukowców a studentów, wśród nich Kołakowski. XIX wieku społem spośród przebudową pałacu Saskiego, i między placu 29. Chciał podobnie nawiązać kontakty w szerszym niż lecz gród nad Wisłą świecie i samemu dać się w nim poznać.

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Úno 2018 >>
PÚSČPSN
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 1 2 3 4
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...