… o všem, co vás zajímá

Legislativa

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) dnes oznámil, že dává vládním legislativcům novelu o vzdělávání zdravotních sester. Plné kompetence by měly podle návrhu po čtyřech letech střední školy a roce vyšší školy.

legislativa2S modelem 4+1, který je podle Němečka osvědčený například v Německu, nesouhlasí některé organizace sester. Sestry nyní pro získání plných kompetencí musejí po střední škole studovat ještě tři roky na vysoké škole.

„Dnes odesíláme do legislativní rady vlády už hotovou novelu zákona o vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. Základní změna je, že přecházíme na model 4+1, to znamená, že pro zdravotní sestry, které by měly mít plné kompetence k běžné práci u lůžka, již nebude povinností mít vysokoškolské vzdělání,“ uvedl.

Ministr požádá vládní legislativce, aby se novele věnovali přednostně, a věří tomu, že změnu podpoří rychle také Poslanecká sněmovna. Norma by podle něj mohla být přijata do konce letošního roku, takže od příštího školního roku už by se jí mohlo vzdělávání sester řídit. Němeček připomněl, že změna je v souladu s požadavky EU i osvědčenou praxí například v Německu.

Nyní ze středních zdravotnických škol vycházejí zdravotničtí asistenti, kteří nemohou pracovat samostatně, jen pod dohledem, a mohou vykonávat jen některé úkony. Ti by si mohli rokem studia na vyšší odborné škole kompetence rychle doplnit, což by ještě navýšilo příliv vzdělaných sester do nemocnic. Ministr počítá i s tím, že k sesterské práci bude lidi motivovat lepšími platy.

Podle Asociace vysokoškolských vzdělavatelů nelékařských zdravotnických profesí v ČR se zkrácením studia zdravotních sester jejich nedostatek nevyřeší.

Podle zdravotnických odborů chybějí v nemocnicích tisíce sester. Kvůli tomu se omezuje provoz a zavírají některá oddělení. Sestry odcházejí z nemocnic kvůli přetěžování, hledají si méně stresující práci, za kterou si vydělají stejně nebo i víc. Loni měly sestry ve státních nemocnicích 28.000 korun, základní plat činil 19.680 korun.

„Nedostatek sester ve zdravotnických zařízeních nesouvisí se systémem jejich vzdělávání ve školách. Ten je nyní nastavený správně a navrhovaná novela zákona o nelékařských zdravotnických povoláních nepřinese pacientům žádná pozitiva. Naopak hrozí, že sníží kvalitu zdravotnické péče,“ varovala asociace.

Asociace systém 4+1 odmítá, návrh nemá podporu ani Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, České asociace sester a Asociace vyšších odborných škol. Asociace navrhuje rozšířit vzdělávací kapacity vyšších a vysokých škol pro vzdělávání sester, nastavit systém celoživotního vzdělávání a změnit minimální personální standardy tak, aby byla zajištěna kvalitní a bezpečná péče a sestry nebyly přetěžovány.

ČTK
Ilustrační foto- zdroj:www.rupexim.cz

Zrušením poplatků v nemocnicích přijde Karlovarská krajská nemocnice a.s. (KKN) asi o 17 milionů korun. Spolu s úhradovou vyhláškou, která nemocnici v loňském roce snížila příjmy od pojišťoven, je to další ztráta, kterou budou muset krajské nemocnice řešit, řekl ČTK ředitel KKN Petr Svoboda.

pokladnička prasátko Naopak zdražením eura se nemocnici zvednou náklady.

„Zatím víme, že jsou zrušené poplatky, s výjimkou poplatku za pohotovost. To nás bude stát 17 milionů korun. Mělo se to nahradit snížením DPH u léků, neví se ale zatím o kolik, ale ví se, že to bude až v roce 2015,“ uvedl Svoboda.

Podle mluvčího KKN Vladislava Podrackého krajské nemocnice vloni dostaly z poplatků asi 20 milionů korun. Zrušením většiny z nich tak přijdou

nemocnice KKN v Chebu a Karlových Varech o většinu z těchto příjmů.

Poplatky za pobyt v nemocnicích byly zrušeny od ledna na základě rozhodnutí Ústavního soudu. Jestli se obnoví a v jaké výši, zatím není jisté. V platnosti ale zůstává poplatek za ošetření na pohotovosti.

Podle Svobody navíc hospodaření nemocnic zasáhne zdražení eura po intervenci České národní banky. „U nás jsou mzdy asi 50 procent nákladů a ostatní náklady jsou s výjimkou energií většinou ze zahraničí. Zdražením eura o devět procent se nám náklady zvednou o asi 25 milionů korun,“ odhaduje Svoboda.

KKN je přitom v hluboké ztrátě, podle odhadů za loňský rok přes 100 milionů korun. Největší vliv na to měla úhradová vyhláška, podle níž nemocnice dostaly loni jen 90 procent objemu prostředků roku 2011. Náklady i objem péče přitom rostl. Zastupitelstvo kraje už muselo na podzim navýšit základní jmění KKN o 36 milionů, aby se nemocnice vyhnuly možnému insolvenčnímu řízení.

čtk

obvodní lékař Reformy ve zdravotnictví se letos zastavily před hlavním krokem, kterým měla být zásadní změna ve fungování zdravotních pojišťoven. Jejich vliv na tvorbu sítě nemocnic a ambulancí měl stoupnout, zvýšit se měla také kontrola hospodaření pojišťoven.

Od některých reformních kroků se naopak upustilo. Po stížnosti opozice zrušil Ústavní soud poplatky v nemocnici a budoucí vládní koalice chce zrušit také poplatek u lékaře a v lékárně, zůstat má jen na pohotovosti.

Zdravotníci varují, že už tak napjatý zdravotnický rozpočet přijde zrušením poplatků o další příjmy, pacienti ročně platili 5,5 miliardy korun. Resort spotřebuje za rok 290 miliard. Zdravotnické odbory jsou ve stávkové pohotovosti, varování zaznívá z krizového štábu nemocnic, odborů a pacientů, krizového štábu lázní, sdružení lékařů i profesních komor.

Resort od července vede po pádu vlády Petra Nečase (ODS) Martin Holcát. O ministru vzešlém z voleb budoucí vládní koalice vyjednává.

Aktuálně je ve zdravotnictví spor o novou úhradovou vyhlášku. Zatím se zdravotníci spokojili s výzvami k prezidentu Miloši Zemanovi, aby použil své autority ke korekci přístupu vlády v demisi. Několik otevřených dopisů poslali také Holcátovi. Ministr jim odpověděl, že na péči dává jeho úhradová vyhláška na rok 2014 o deset miliard korun víc, než jim dala vyhláška jeho předchůdce Leoše Hegera (TOP 09) pro letošní rok. Je v ní prý také méně regulací, jak žádal Ústavní soud.

Na rozdíl od počátku letošního roku, kdy se bouřily nemocnice kvůli rušení smluv s pojišťovnou a lékařská komora organizovala za podpory pacientů i odborů protesty „za záchranu dostupné péče“, je tedy teď ve zdravotnictví klid. Je to ale klid před bouří – proti vládě v demisi, která nemůže dělat reformy, nemá podle zdravotníků smysl protestovat. Vyčkávají, až vznikne nová vláda, aby měli s kým vyjednávat. Na rozdíl od Hegera se tedy Holcát výzev k odstoupení nedočkal.

Své požadavky se zdravotníci snažili prosadit za pomoci petic: pod petici za záchranu kvalitního zdravotnictví získala lékařská komora s podporou odborů 123.000 podpisů. Uspořádala 1. března Den zdraví lékařů, většina ale ordinovala. Heger jim poděkoval, že se k nátlaku nepřidali, a pacienty ujistil, že situace zdravotnictví není tak kritická, jak tvrdí komora. Péče je podle něj zajištěna, platy zdravotníků rostou a na rozdíl od jiných odvětví zdravotníkům nezaměstnanost nehrozí.

Další petice byly za záchranu lázní, za zařazení protonové léčby do úhrad z veřejného pojištění či proti chystaným fúzím – v pražském Revmatologickém ústavu a v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie byla kvůli plánu na slučování s fakultními nemocnicemi vyhlášena také stávková pohotovost.

Zastavení změn v českém lázeňství žádali v petici odboráři, lázeňští pracovníci, vedení lázní i pacienti. Nový seznam lázeňské péče omezil počty léčených, příjmy lázní klesly. Petice byla za návrat k původnímu seznamu, a tedy k původnímu rozsahu péče a plateb od pojišťoven. Další petici pořádali rodiče za záchranu dětské léčebny Vesna v Janských Lázních. Dohromady pod oběma peticemi je 37.000 podpisů.

Petici Hlas pro život za zařazení protonové léčby do úhrad z veřejného pojištění podepsalo 150.000 lidí. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) odmítá platnost smlouvy o smlouvě budoucí, podepsal ji v roce 2006 nucený správce. Chce jiné podmínky, pražské centrum prý léčí dráž než mnichovské centrum, kam VZP nemocné s rakovinou posílá. Dvěma žalobami na VZP se zabývá Rozhodčí soud, VZP se domáhá uznání neplatnosti smlouvy o smlouvě budoucí u civilního soudu. Kauzu řeší také protikorupční policie, vznesla obvinění z pokusu o zneužití pravomoci veřejného činitele.

VZP zatěžuje také řešení projektu IZIP. Za deset let do něj dala 1,7 miliardy. Správní rada schválila odkup elektronického portálu, včetně zbylých akcií projektu IZIP od menšinového vlastníka za 59 milionů. VZP chce mít 100 procent podniku, nyní má 51 procent. Pokud se to nepodaří, z projektu odejde, akcií se zbaví a vypíše výběrové řízení na nový portál, který potřebuje pro komunikaci s lékaři, plátci pojistného i pojištěnci.

ČTK

Už od ledna mají mít středočeské nemocnice dostatek lékařů na to, aby se jejich přesčasy zkrátily na polovinu nynějšího stavu. Nestane se to, ředitelé přiznávají, že jediným řešením je novinku obejít. Nebo jej ignorovat…

nedostatek peněz ve zdravotnictví Ještě v květnu letošního roku si středočeské nemocnice i krajské vedení lámaly hlavu nad tím, kde vezmou od Nového roku desítky lékařů navíc. Zpřísní se totiž pravidla pro přesčasy podle směrnice EU a ze současných 832 hodin za rok jich zbude jen polovina. Teď už někteří z nich přiznávají, že úloha nemá řešení.

Anebo má – nový předpis obejít. „To nařízení je zcela nesmyslné a v našich podmínkách ho nelze zavést. To vám řekne každý rozumně uvažující ředitel tak velké nemocnice, jako je ta naše. Takže já ho neřeším,“ tvrdí rezolutně ředitel kolínské nemocnice Petr Chudomel.

Ignoranci nového předpisu, respektive jeho obejití vidí jako jedinou šanci i krajská radní pro zdravotnictví Jiřina Fialová (KSČM).

„Jiná možnost v podstatě není. I kdybychom chtěli zaplatit nové lékaře, kteří nám přesčasy odslouží, na trhu jednoduše nejsou,“ podotkla.

Pacient svou péči dostane, doktoři budou mít více smluv

Bez přesčasů se přitom nedá zajistit stávající objem péče, který kraj nechce v žádném případě snížit. A tak od ledna začnou nemocnice ještě více využívat už známého způsobu, jak získat papírově dost lidí na přesčasy při stejném počtu lékařů. Tedy řetězení smluv.

Jeden lékař bude mít kromě standardní pracovní smlouvy ještě takzvanou dohodu, nebo bude rovnou pracovat na IČO. Možné jsou i vícečetné smlouvy napříč nemocnicemi. A někde zase podle zjištění MF DNES plánují vznik dceřiné společnosti, pro niž budou lékaři pracovat.

Stále jsou však nemocnice, které se něco takového ještě zdráhají potvrdit oficiálně.

Třeba v Mladé Boleslavi podle mluvčí Kamily Hamáčkové řešení teprve hledají. Stejné je to v mělnické nemocnici, která není krajská. „Snížený počet hodin je snížený počet hodin. Bude to velmi těžké a nelze vyloučit, že to bude znamenat i omezení služeb,“ tvrdí ředitel Tomáš Jedlička.

I tak se zdá, že nařízení, které mělo doktory před náporem přesčasů chránit, se mine účinkem. „Tohle je klasická česká slepá ulička, ze které není jednoduchá a rychlá cesta ven,“ komentuje situaci mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

O problému se přitom ví minimálně pět let. Restrikce na přesčasy měla platit už od roku 2009, Česko si z evropského předpisu dohodlo výjimku. „Po celou dobu se ale nic nedělo, doktoři chybí stále, systém vzdělávání absolventů je v rozvalu a oni prchají do zahraničí,“ dodává mluvčí komory.

Celá věc má přitom ještě jeden rozměr, a tím jsou peníze. U lékařů totiž platby za přesčasy tvoří mnohdy až polovinu jejich mzdy. A pokud by je nesloužili, nedostanou za ně ani zaplaceno.

„Já jim přeci nemůžu zaplatit za práci, kterou neudělali. Na pokles příjmů lékaři nepřistoupí, a tak by se stejně hledaly cesty, jak to obejít,“ ukazuje na další zádrhel šéf příbramské nemocnice a předseda krajského zdravotního výboru Stanislav Holobrada.

Potrestat za nedodržení postupu může nemocnice v tomto případě inspektorát práce. A jeho šéf, generální inspektor Rudolf Hahn, upozorňuje, že za to mohou dostat pokutu v řádech deseti- i statisíců, přičemž horní hranice je až dva miliony. „Jestli ale budeme příští rok mít kontroly zaměřené zrovna na tohle, to vám nejsem schopen říci. Určitě ale platí, že prověříme každý podnět, který bychom v této oblasti dostali,“ podotkl Hahn. Ani pro inspekci podle něj nebude situace jednoduchá. Třeba i proto, že návrhů na kontroly dostává velké množství.

Zdroj: Mladá fronta DNES, Zuzana Fojčíková

Leo_Heger Česko musí do 25. října zapracovat do zákonů evropská pravidla pro poskytování a úhradu přeshraniční zdravotní péče. Dnes ministr Leoš Heger předloží vládě návrh novely s pravidly pro tuto péči v zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace.

Ročně o souhlas s plánovanou péčí v cizině žádá do tří stovek občanů ČR a rok od roku jich ubývá.
Důvodem je jazyková bariéra a pak také to, že léčbu si pacient uhradí v cenách dané země, zatímco zdravotní pojišťovna účet proplatí v cenách tuzemských, které jsou obvykle nižší.

Na plánovanou péči českých pacientů v zahraničí bylo v roce 2010 i 2011 vynaloženo 10,9 milionu korun. Je to minimální procento z celkových výdajů zdravotních pojišťoven, které ze základního fondu na zdravotní péči daly v roce 2011 celkem 216,7 miliardy korun.

Péče v cizině může být neodkladná a plánovaná. Neodkladná je ta, kterou pacient potřebuje, aby se kvůli léčení nemusel vracet do ČR. Plánovaná je ostatní péče, může to být například i taková, na kterou by člověk v tuzemsku příliš dlouho čekal.

Platné normy dosud zakotvují jen to, že ze zdravotního pojištění se pojištěncům uhradí částka, kterou vynaložili na neodkladnou zdravotní péči, jejíž potřeba nastala během jejich pobytu v cizině, a to do výše stanovené pro úhradu v ČR. Další právní úprava způsobu hrazení péče čerpané v zahraničí v českém právním řádu není.

Heger ocenil, že navržená novela jasně vymezuje nárok pojištěnců na náhradu nákladů, které vydali za zdravotní péči v jiných státech EU. V případě ohrožení stability systému veřejného zdravotního pojištění tím, že by služby byly čerpané v nadměrné míře, zakotví novela institut předchozího souhlasu zdravotní pojišťovny.

Souhlas bude nutný u služeb, které vymezí nařízení vlády.

Zdravotní služby, pro které bude potřeba souhlasu, nemají tedy podle návrhu být vyjmenované v zákoně. Vláda tak bude moci pružně reagovat na změněné podmínky a finanční rizika.

Materiál zakotvuje podle požadavku EU také vnitrostátní kontaktní místo, které poskytne informace o možnosti čerpání zdravotních služeb v zemích EU. Podle současného znění návrhu by jím bylo Centrum mezistátních úhrad, ve variantách byly zdravotní pojišťovny či ministerstvo zdravotnictví.

V návrhu je vymezen také proces vydávání povolení, které zajišťuje úhradu služeb čerpaných na území jiných členských států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace.

ČTK

injekce Novelu zákona o ochraně veřejného zdraví ve středu schválila Sněmovna. Změny se týkají především činnosti hygienické služby. Novela také zavádí povinnost hlášení úrazů, které si způsobí zdravotnický personál ostrými předměty při poskytování zdravotní péče.

Provozovatel potravinářského podniku, který poskytuje stravovací služby, bude muset hradit náklady dodatečného státního zdravotního dozoru. Vyplývá to z vládní novely zákona o ochraně veřejného zdraví, kterou ve středu schválila Sněmovna. Norma, která promítá do českého právního řádu některé evropské směrnice, míří k posouzení do Senátu.

Úprava stravovacích služeb je podle důvodové zprávy obdobná jako v zákoně o potravinách, kde tato povinnost provozovatelů potravinářských podniků již zavedena byla. Pro dodatečnou kontrolu je dána paušální úhrada 500 korun.

Novela také zavádí do zákona povinnost hlášení úrazů, které si způsobí zdravotnický personál ostrými předměty při poskytování zdravotní péče.

Další změna se týká koupališť – při špatné kvalitě vody bude úřad dál vydávat „zákaz koupání“, jak je to v Česku obvyklé. Ze zákona vypadne možnost „varování před koupáním“. Jiná ustanovení se týkají případů, kdy kvalita dodávané pitné vody přestane vyhovovat předpisům.

ČTK

Ministerstvo podává přehled legislativních změn, jež aktuálně nastanou. Změny se týkají povinných vstupních prohlídek, transplantací orgánů od zemřelého cizince, používání konopí pro léčebné použití a nakonec i regulace léčiv.

Změny týkající se povinných vstupních prohlídek

Novelou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách dochází k upřesnění, za jakých okolností se osoba ucházející o zaměstnání musí podrobit vstupní lékařské prohlídce. S platností od 1. 4. 2013 již v případě výkonu práce na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti není provedení vstupní lékařské prohlídky vždy nutné. Provedení vstupní lékařské prohlídky se vyžaduje jen v případě výkonu práce rizikové, nebo pokud je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy (např. podle zákoníku práce, zákona o silničním provozu, zákona o pedagogických pracovnících apod.).

Novela zákona rovněž obsahuje úpravu, která umožní zaměstnavatelům, aby pracovně lékařské služby pro své zaměstnance mohli po splnění zákonných podmínek poskytovat prostřednictvím svých zaměstnanců – lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. Předpokladem však je zajištění odborné nezávislosti těchto zaměstnanců tak, aby zaměstnavatelem nebylo zasahováno do jejich odborné činnosti a bylo jim umožněno postupovat v souladu s uznávanými medicínskými postupy, zachovávat povinnou mlčenlivost a etiku zdravotnického pracovníka.

Novela transplantačního zákona

Zákon, který vstoupí v účinnost 1. 4. 2013, zapracovává příslušný předpis Evropské unie a nově upravuje možnost odběru tkání nebo orgánů od zemřelého dárce, který je cizincem. Cizinci ale musí být prokazatelně držiteli „dárcovské karty“ – dokladu, který jasně deklaruje souhlas s posmrtným darováním tkání nebo orgánů.

Pokud takový doklad nevlastní, je povinností Koordinačního střediska transplantací zjistit u příslušného orgánu státu, zda cizinec nevyjádřil ve své vůli nesouhlas s posmrtným odběrem orgánů. Zároveň vzniká povinnost v této souvislosti kontaktovat osobu blízkou. V případě, že potřebná souhlasná stanoviska nebudou dodána do 72 hodin, není možné transplantaci provést.

Zákon zpřesňuje povinnosti pro poskytovatele zdravotních služeb, kteří provádějí odběry tkání a transplantace tkání, a transplantační centra. Upravuje rovněž výši a způsob uhrazení náhrad žijícím dárcům a to dle následujících pravidel.

Dárce obdrží náhradu výdajů a ušlý výdělek v prokázané výši, nejvýše však ve výši dvojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství (zveřejněné Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů). Do náhrady výdajů se nezapočítává náhrada cestovních nákladů dárce. Ty jsou hrazené podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, a to na základě zaslání jeho žádosti na zdravotní pojišťovnu. Zákon upravuje rovněž výši a způsob úhrady příspěvku na náklady pohřbu osobě, která vypravila pohřeb zemřelému dárci.

Poslanecká novela – zákon č. 50/2013 (novela zákona č.378/2007 Sb. o léčivech a zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách)

Novela zákona s účinností od 1. 4. 2013 umožňuje používání konopí pro léčebné použití nebo vědecké účely. Zákon upravuje, za jakých podmínek bude možné zacházet s konopím, možnosti dovozu, resp. vývozu konopí. Ke všem úkonům bude muset mít příslušný subjekt adekvátní oprávnění, které vždy vydává Ministerstvo zdravotnictví ČR. Zákon rovněž upravuje podmínky pro skladování konopí a specifikuje tzv. ohlašovací povinnost.

V návaznosti na uvedenou novelu zákona o léčivech, kterou bylo umožněno předepisování, výdej a používání konopí v léčebné praxi, připravuje MZ ČR novou prováděcí vyhlášku. Ta stanoví druhy konopí (dle standardizovaného obsahu THC a CBD) pro léčebné použití, kritéria pro ověření jeho jakosti, měsíční množstevní limity, indikace a specializace předepisujících lékařů. Na základě této vyhlášky pak bude možné předepsat a v podobě individuálně připravovaného léčivého přípravku vydat konopné léčivé přípravky v lékárně pacientovi.

Vládní novela – zákon č. 70/2013 Sb. 2013 (novela zákona č.378/2007 Sb. o léčivech) Vládní novela s účinností od 2. 4. 2013 představuje největší zásah do právní úpravy regulace léčiv od roku 2007, přičemž nejvýznamnější změny byly provedeny v oblasti farmakovigilance, distribuce, výroby a předepisování léků.

Některé části novely mají odloženou účinnost jako je tomu např. v případě povinné e-preskripce, která nabývá účinnosti 1. 1. 2015. V tuto chvíli se připravují prováděcí předpisy, které dodefinují jednotlivé parametry zavedení této povinnosti. Pacienti by tak měli mít v případě vyjádření souhlasu možnost kontrolovat duplicity či kompatibilitu jednotlivých léčivých přípravků.

Změny v zákoně o léčivech byly provedeny jednak v důsledku přijetí směrnic Evropským parlamentem, které se týkají humánních léčivých přípravků, pokud jde o farmakovigilanci a o zabránění vstupu padělaných léčivých přípravků do legálního dodavatelského řetězce.

Další změny byly zavedeny ale i v důsledku nedostatků právní úpravy zjištěných v průběhu praxe (např. opatření k reexportům).

Novela zavádí mimo jiné zcela nové instituty jako je např. zprostředkování léčiv, řízení v případě pochybnosti či specifická homeopatika. Dílčí změny pak byly provedeny v oblastech zásilkového výdeje nebo stažení léčiv z trhu.

Poznámka:

Novela zákona o zdravotních službách ke dni 14. 3. 2013 zrušila nutný souhlas obou rodičů s léčbou dítěte.

MZ ČR

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Pro 2018 >>
PÚSČPSN
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...