… o všem, co vás zajímá

Aktuality

Přinášíme vám nejnovější aktuality z oblasti zdravotnictví.

nemocnice Hustopeče

nemocnice Hustopeče

Chirurgické oddělení v nemocnici v Hustopečích na Břeclavsku se letos postupně změní na jednodenní. Od 1. ledna 2014 nebudou v nemocnici žádné složitější chirurgické výkony. ČTK to řekl ředitel nemocnice Petr Michna. Projekt na přestavbu se dokončuje a nejpozději na konci prázdnin by se podle starosty Hustopečí Luboše Kuchynky mělo začít s úpravami.

„Ještě letos musí být vše hotové,“ podotkl Kuchynka. „Jednodenní chirurgie obsahuje spoustu výkonů, které jsou vhodné pro menší nemocnici. Naším prvořadým úkolem bylo zachovat chirurgii alespoň v nějakém rozsahu,“ uvedl starosta. Přestavba bude podle něj stát deset až 15 milionů korun.
Nemocnice v Hustopečích je městskou nemocnicí a změna chirurgie na jednodenní je výsledkem dohod mezi městem a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Ta chtěla dát nemocnici smlouvu jen na rok, nakonec je dohoda tříletá a podmínkou je právě jednodenní chirurgie.

Hustopečská nemocnice slouží pro spádovou oblast se zhruba 35 000 obyvateli. Další nejbližší nemocnice jsou v Břeclavi a v Brně. Změna chirurgie na jednodenní přinese podle Kuchynky zřejmě částečné omezení provozu, do konce roku ale zůstane běžná chirurgie zachovaná.

Se změnou souhlasí i náměstek ministra zdravotnictví Ferdinand Polák, který se přijel do nemocnice minulý týden podívat. „Nemocnice tohoto typu se má zaměřit na ambulantní služby a na následnou, eventuálně dlouhodobou péči a jednodenní chirurgii. Myslím si, že v tomto je shoda s vedením nemocnice, a myslím, si, že ví jak to dělat,“ tlumočila Polákova slova mluvčí města Dagmar Humpolíková.

ČTK

329-top_foto2-xlkyo Krajská nemocnice Liberec dostala od nadace Kapka naděje deset nových polohovacích lůžek pro dětské oddělení. Usnadní nejen pobyt dětským pacientům, ale i práci zdravotnickému personálu, řekla dnes novinářům vrchní sestra Petra Plašková. Není to první dar, který nemocnice od nadace dostala – v minulosti už získala lůžko intenzivní péče o nedonošené novorozence, sondu k ultrazvuku pro vyšetřování ledvin a také bilirubinometr, který dokáže šetrně a okamžitě odhalit novorozeneckou žloutenku.

Nadační fond Kapka naděje byl založen v roce 2000 a jeho hlavním cílem je podpora transplantačního centra a hematologického oddělení na II. dětské klinice Fakultní nemocnice Motol. Od roku 2002 začal fond podporovat dětská oddělení nemocnic po celé zemi. V Libereckém kraji už pomohl také třeba nemocnici v sousedním Jablonci nad Nisou nebo Ústavu chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou. „V liberecké nemocnici jsem už počtvrté, tentokrát jsme za Kapku naděje předali deset polohovacích lůžek v hodnotě 270 000 korun,“ řekla ČTK prezidentka nadace Vendula Svobodová.

Podle vrchní sestry jsou nová lůžka velkou pomocí pro pacienty i personál. „Jsou určena dětem až do 19 let, jde vlastně o dospělá lůžka. Chtěli jsme hydraulická lůžka, aby nosná plocha toho lůžka byla zvedatelná, aby i malé, třeba šestileté děti mohly slézt z postele, aniž by musely použít stoličku,“ řekla Plašková. Každá postel má zábrany, které lze jednoduše zvednout a spustit, není nutné je složitě oddělávat, jako tomu bylo u starých mechanických lůžek. I pro sestry je manipulace s pacienty na nových postelích mnohem snazší. „Nemusí se k nim tolik sklánět,“ vysvětlila. Lůžka jsou snadno polohovatelná a straší děti dnes novinářům předvedly, že to bez problémů zvládají i samy.

Podle primáře Martina Kuchaře čeká zřejmě lůžka už v úterý zátěžová zkouška. „Čarodějnice znamenají příliv mladistvých pacientů intoxikovaných alkoholem, jsou pro nás v tomto ohledu mnohem náročnější než Silvestr,“ poznamenal primář. V průměru podle něj zdravotníci každoročně v poslední dubnový den ošetří kolem pěti opilých dětí od 15 do 18 let, někdy i mladších. V Liberci je sice od Nového roku záchytka, tam ale policie i zdravotníci převážejí jen opilé či jinak intoxikované dospělé, o děti se stále musejí starat lékaři v nemocnici.

ČTK

Fitness cvičeníV Česku chodí pravidelně cvičit do fitness center 60 000 lidí a jejich počet roste. Obrat trhu s fitness dosahuje přibližně 800 milionů korun. Vyplývá to z údajů světové fitness asociace IHRSA a České komory fitness. Češi dají za cvičení v průměru 30 eur, tedy 777 korun měsíčně.

Velmocemi fitness jsou Velká Británie, Německo, Španělsko a Itálie, ve kterých je registrováno přes sedm milionů členů. „V České republice je odhadem registrováno 60 000 členů. Je zde ale předpoklad pro další nárůst tohoto čísla z důvodu, že v ČR jsou preferovány spíše permanentky a jednotlivé vstupné nad paušálním klubovým ročním členstvím,“ uvedl Roman Hrůza z České komory fitness.

Počet lidí, kteří se pravidelně věnují některé formě fitness, tak v ČR dosahuje jen 0,7 procenta populace. Optimističtější tuzemské odhady České komory fitness hovoří o 1,7 až dvou procentech pravidelně cvičící populace. Ve Velké Británii chodí cvičit pravidelně téměř 12 procent lidí, ve Španělsku dokonce 17 procent.

V Česku si mohou zájemci vybrat z 350 fitness klubů. Například v Rakousku je to 681 center, v Belgii 902 a v Nizozemsku 1900.

Novinkou v tomto sportu je především tzv. zdravotní fitness. Jeho cílem je ve spolupráci s lékaři a zdravotními pojišťovnami nabízet takové tréninky, které pomáhají při prevenci a léčbě onemocnění typu vysokého cholesterolu, artritidy, bolesti krční páteře, osteoporózy, cukrovky, vysokého krevního tlaku, bolestech bederní páteře a také vhodná cvičení pro ženy v těhotenství.

„Podmínkou pro funkční systém je spolupráce s lékaři, kteří vědí, že existujete, věří v prevenci a jsou ochotni s vámi pracovat,“ uvedl ředitel evropské divize asociace IHRSA Hans Muench.

Různé modely zdravotních fitness podle něj dobře fungují v celé Evropě. „Například ve Vídni je to projekt Vienna Medical Fitness, v Německu Aktiva Medici, po celém Švýcarsku existuje síť center Kieser Training,“vyjmenoval Muench.

ČTK

ilustarce pacienta Psychiatrická péče v ČR je svou strukturou nejblíže zemím bývalého Sovětského svazu a Balkánu a nejvzdálenější vyspělým zemím západní Evropy. Vyplývá to ze studie odborníků z Psychiatrického centra Praha.

Ve studii nazvané Reforma systému psychiatrické péče: mezinárodní politika, zkušenost a doporučení porovnali tuzemský systém se 30 státy Evropy a dali doporučení pro chystanou českou reformu. ČTK studii získala ještě před jejím vydáním.

„Nechtěli jsme ukázat, kdo je lepší či horší. Zjišťovali jsme, do jakého klubu evropských států v organizaci psychiatrické péče patříme a jaké jsou trendy,“ řekl ČTK autor analýzy Petr Winkler. „Nejblíže se ve struktuře péče podobáme Bulharsku, Rumunsku, Gruzii, Černé Hoře a Lotyšsku,“ doplnil spoluautor Filip Španiel.

Podle studie se reformy v Evropě ubíraly zhruba stejným směrem, v každé zemi jinou rychlostí. Postupné byly v Británii, radikální změnou byly nastoleny v Itálii. Západoevropské země léčebny buď zrušily, nebo zmenšily.

Všechny léčebny zrušila Itálie. Jejími zkušenostmi argumentují kritici, v ČR není podle nich dostatečná síť komunitní péče, a tak prý hrozí, že duševně nemocní skončí na ulici nebo ve vězení.

V zemích bývalého východního bloku jsou systémy většinou stále centralizované, lůžka jsou hlavně ve velkých léčebnách.

V západní Evropě je situace rozdílná. V Itálii, Finsku, Švédsku a Británii byly zrušeny všechny léčebny, v Německu, Belgii, Francii a Nizozemsku zůstala v léčebnách velká část lůžek, jsou to ale menší léčebny. Dřív běžné léčebny s více než tisícem lůžek jsou v západní Evropě raritou, v ČR jich je několik.

Pokud se Česko hlásí k evropským hodnotám a trendům, a pokud se skutečně chce přiblížit vyspělým státům, musí podle doporučení studie přesunout část péče z velkých léčeben do komunit a do oboru také víc investovat.

Česká psychiatrie dostává 3,5 procenta peněz zdravotnictví, po reformě má mít pět procent, průměr EU je osm procent. Ministerstvo zdravotnictví spustí reformu příští rok, dá na ni do roku 2020 přes šest miliard korun z evropských fondů – zhruba čtyři miliardy na modernizaci léčeben a nemocnic s psychiatrickou péčí a na budování komunitních center. Dvě až tři miliardy půjdou na vzdělávání zdravotníků a na kampaň na destigmatizaci psychiatrie.

Česká reforma začne změnou léčeben na psychiatrické nemocnice, akutní péče v nich posílí. Počty lůžek klesnou, ubytovací standard stoupne. Léčebny mohou zapojit své mobilní týmy do komunitní péče. Ve spolupráci s kraji vzniknou centra duševního zdraví, která budou koordinovat péči v regionech, jedno centrum na 100.000 obyvatel.

Ředitel Psychiatrického centra profesor Cyril Höschl se obává, aby reforma nevyústila v pouhé administrativní změny. Riziko vidí v tom, že by se psychiatrické nemocnice zapojily do komunitní péče. „Podobný veletoč by znamenal ovládnutí české psychiatrie přejmenovanými léčebnami. Komunitní péče v léčebnách je navíc protimluv, podobně jako nemůže být poskytována domácí péče v nemocnicích,“ řekl profesor ČTK.

ČTK

Tetrazepam

Tetrazepam

Evropská léková agentura (EMA) dnes doporučila, aby se v zemích EU přestaly používat léky proti bolesti a svalovému napětí, jež obsahují účinnou látku tetrazepam. Podle ní má tato látka příliš velké vedlejší účinky a způsobuje vážné kožní problémy. Úřad o tom informoval na svých internetových stránkách. V ČR se prodává lék Myolastan, který tetrazepam obsahuje.

 

Tetrazepam patří do skupiny benzodiazepinových léčiv a kromě léčby svalového napětí se používá například pro celkové utlumení organismu, takže slouží i jako lék na spaní a proti úzkosti.

EMA uvedla, že užívání léku s sebou nese příliš velké riziko vedlejších účinků, zejména kožních problémů. Může způsobit například takzvaný Lyellův syndrom neboli syndrom opařené kůže. Lékařům doporučuje, aby pro svoje pacienty volili alternativní léčiva.

ČTK

budova_malá Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) dnes uložila vedení VZP, aby se u soudů aktivně bránilo proti pražskému protonovému centru. Podat na ně má případně i další trestní oznámení. Po jednání rady to novinářům řekl její šéf Petr Nosek. Zdůraznil, že pacientům, kteří by protonovou léčbu skutečně potřebovali, ji VZP zajistí. Žalobu centra na pojišťovnu řeší rozhodčí soud, vede se pak i další soudní spor o neplatnost smlouvy.

 

Protonové centrum vyrostlo na Bulovce za 4,2 miliardy korun. Nemá smlouvu s žádnou zdravotní pojišťovnou. Zatím mu uhradily léčbu tří pacientů. Od VZP chce zařízení získat kontrakt za miliardu ročně, a to na 15 let. Odvolává se na smlouvu o smlouvě budoucí, kterou s ním v roce 2006 podepsal nucený správce pojišťovny. VZP dokument zpochybňuje. Podala na centrum i trestní oznámení, stejně postupovalo středisko. O proplácení léčby začali usilovat i pacienti, uspořádali petici. VZP za rychlým přibýváním podpisů vidí negativní kampaň Nadace pro protonovou terapii.

„Správní rada považuje reklamní kampaň zástupců protonového centra za vysoce neetickou a lživou, jejímž cílem je výhradně získání veřejných prostředků, nikoliv prospěch pacienta,“ uvedl šéf správní rady Nosek, který je náměstkem ministra zdravotnictví.

VZP s centrem smlouvu o hrazení péče uzavřít nehodlá. Její ředitel Zdeňěk Kabátek řekl, že instituce postupuje „jediným možných způsobem“ – pokud experti určí, že protonové ozařování je pro pacienta jedinou možnou variantou léčby, tak ji pojišťovna uhradí.

ČTK

743_abaeb5f786 Fakultní nemocnice Brno získala díky nadačnímu fondu Kolečko téměř čtvrt miliónu korun na nákup sady nástrojů pro dětskou neuro-mikrochirurgii. Špičkové instrumentarium je používáno při operacích nádoru mozku a míchy, vrozených vad malých dětí (např. myelomeningokéla, Chiariho malformace) či při operacích periferních nervů.

Díky finančním prostředkům z veřejné sbírky (účet č. 192092738/0300), na kterou přispěli stálí sponzoři nadačního fondu Kolečko i drobní přispěvatelé pravidelnými i jednotlivými částkami, bylo pro dětskou neurochirurgii Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FN Brno zakoupeno nové operační instrumentarium.

Sada nástrojů pro mikrochirurgii je v maximální míře využívána při operacích nádorů mozku a míchy u dětí na neurochirurgickém operačním sále v dětské nemocnici. Tyto výkony jsou prováděny pod mikroskopem jemnou mikrochirurgickou technikou a kvalita nástrojů v těchto případech hraje velkou roli. Nutností je použití kvalitních mikronástrojů i při operacích vrozených vad u malých dětí jakou je myelomeningokéla či Chiariho malformace a v neposlední řadě i při operacích periferních nervů. Špičkové mikronástroje od firmy Lawton zvýšily kvalitu poskytované péče na dětském neurochirurgickém oddělení FN Brno.

Zvyšování kvality péče o dětské pacienty bude v druhé polovině letošního roku završeno získáním bezrámové navigace na neurochirurgický operační sál.

TZ

images

Úsporná opatření poškozují zdraví lidí v Evropě i v Severní Americe. Omezují přístup k lékům a zdravotní péči a kromě sebevražd nebo depresí stojí i za nárůstem infekčních onemocnění.

Na základě desetiletého výzkumu to v nové publikaci tvrdí ekonom David Stuckler z britské Oxfordské univerzity a epidemiolog Sanjay Basu působící na americké Stanfordově univerzitě.

V knize, která vyjde tento týden, jako jeden z příkladů autoři podle agentury Reuters uvádějí Řecko, které kvůli silnému zadlužení požádalo před třemi lety o mezinárodní finanční pomoc. Počet případů nákazy virem HIV v zemi se od roku 2011 zvýšil o více než 200 procent.

 

Z části za tím prý stál nárůst případů užívání drog v době, kdy byl mezi mladými lidmi bez práce každý druhý. Zvýšení počtu nakažený HIV se navíc časově shoduje se snížením rozpočtu na prevenci onemocnění chorobou AIDS a dalšími podobnými kroky. Řecko po rozpočtových škrtech v programech zaměřených na hubení moskytů také prodělalo první epidemii malárie za několik desítek let.

V USA během nejnovější recese ztratilo přístup ke zdravotní péči více než pět milionů lidí. V Británii prý seškrtaný rozpočet donutil opustit domovy zhruba 10.000 rodin.

Spoluautor knihy Stuckler přitom již v dřívějších studiích zveřejněných v odborných časopisech spojil rostoucí míru sebevražd v některých částech Evropy s tvrdými úspornými opatřeními.

Negativní účinky na veřejné zdraví ale podle expertů nejsou nutné ani během nejhorších hospodářských krizí. Například ve Švédsku programy na podporu pracovního trhu během tamní recese i přes velkou nezaměstnanost pomohly snížit počet sebevražd. V USA ve 30. letech minulého století vedlo každých 100 dolarů z programu tehdejších ekonomických reforem vynaložených na pomoc ke snížení počtu sebevražd nebo úmrtí na zápal plic.

„Ve výsledku ukazujeme, že zhoršující se zdraví obyvatel není nevyhnutelný důsledek hospodářských recesí. Je to politická volba,“ uvedl Basu.

ČTK

Vláda se asi postaví proti novele opoziční ČSSD, která ruší stokorunovou platbu za denní pobyt v nemocnicích pro děti do 18 let věku. Se záměrem ale kabinet podle předběžného stanoviska pro čtvrteční zasedání souhlasí a přichystá vlastní normu.

index Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) ji avizoval již dříve.Předloze skupiny sociálnědemokratických poslanců vláda vytkne legislativní nedostatky. Nebude také souhlasit s tvrzením autorů o neústavnosti regulačních poplatků. O normě ale rozhodne Parlament.

Současný stav, kdy za pobyt v nemocnicích musejí platit i děti, označují autoři předlohy za ekonomickou bariéru při přístupu dětí ke zdravotní péči. Právě tento poplatek pokládají podle důvodové zprávy „za hrubě protiústavní a nejvíce asociální a nemorální“. Předkladatelé poukazují i na to, že poplatky za pobyt v nemocnici se nezahrnují do ročního ochranného limitu, který činí v případě dětí 2500 korun ročně.

ČSSD v důvodové zprávě už avizuje, že pokud uspěje v příštích sněmovních volbách, navrhne zrušení všech regulačních poplatků a zavede časově omezený příspěvek na stravu v nemocnicích. Byl by 60 korun za den, pacient by jej hradil nejvýše za 30 dnů hospitalizace v jednom roce.

Sociální demokraté navrhovali úplné zrušení regulačních poplatků v minulosti už několikrát, nikdy neuspěli. Poplatky byly zavedeny za vlády Mirka Topolánka (ODS). V nynějším volebním období doznaly některých změn. Poplatek za den v nemocnici vzrostl ze 60 na 100 korun. Místo třicetikorunového poplatku za položku na receptu se platí 30 korun za celý recept.

ČTK

Zhruba sto pacientů v celé ČR je trvale na umělé plicní ventilaci. Většina je v nemocnici, přestože to je pro zdravotní pojišťovny měsíčně o 200 tisíc korun dražší, než kdyby jim byla umožněna umělá plicní ventilace doma.

umělá plicní ventilace ČTK to řekl Petr Břinčil z občanského sdružení Dech života, které usiluje o to, aby v ČR vznikla síť stacionářů a koordinátorů péče a byly vytvořeny jednotné standardy, podle nichž budou pojišťovny domácí léčbu hradit.“Se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) není problém, hradí, co je potřeba, ale u menších pojišťoven se liší pohled na to, co hradit a co ne,“ řekl Břinčil. Sdružení chce podle něj dosáhnout také toho, aby vedle vybavení pro plicní ventilaci byla z veřejných peněz hrazena také následná péče, která zahrnuje sociální práci a činnost terénních pracovníků.Na celou ČR je zatím jediný terénní pracovník a není žádný stacionář, kam by mohly rodiny dát na krátký čas pacienta závislého na plicní ventilaci, než si zařídí své věci, nebo si chvíli od každodenní čtyřiadvacetihodinové péče odpočinou a naberou sil.

„Naším cílem je, aby všech sto pacientů bylo v domácí péči,“ řekl Břinčil. K tomu je podle něj potřeba nejen to, aby pojišťovny péči doma a potřebné pomůcky plně hradily, ale také aby stacionáře na pomoc pečujícím rodinám byly v každém regionu, stejně jako koordinátoři péče.
Na problémy s úhradou dlouhodobé ventilace poukazují také lékaři v nemocnicích. V systému plateb za ukončený případ může podle nich trvat roky, než nemocnice peníze dostane.
Změny ve struktuře intenzivní péče řeší pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví. VZP v ní podle mluvčího Oldřicha Tichého prosazuje názor, že pacienti napojení dlouhodobě na umělou ventilaci mají být po určité době přeloženi na lůžka následné intenzivní péče. Legislativa tyto překlady umožňuje. Péče na těchto lůžkách se účtuje měsíčně, takže nemocnice nemusejí na peníze několik let čekat.
ČTK

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Říj 2018 >>
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...