Fyziologie a terminologie nervového systému:
- CNS je řídící a spojovací systém uvnitř organismu, mezi jeho hlavní funkce patří:
- Dráždivost
- Vodivost
- Schopnost koordinace
- základní stavební jednotkou je neuron, který se skládá z:
- těla neuronu (obsahuje jádro, ribozomy, lysozomy, endoplazmatické retikulum), zajišťuje proteosyntézu a sestavování proteinových komplexů
- axonu (odstředivého výběžku), obvykle je na každém neuronu jeden, přenáší vzruchy od těla buňky
- dendritů (dostředivých výběžků), kratší než axony, vybíhají z jedné buňky v hojném počtu, přijímají signály ze senzorických buněk nebo axonů jiných neuronů a vedou je do těla buňky
- synapse – místa komunikace neuronů s jinými buňkami
- reflex, je základní činnost, zajišťuje ji reflexní oblouk (receptor → dostředivé vlákno → ústředí → odstředivé vlákno → výkonný orgán)
- monosynaptický
- polysynaptický
- míšní
- kmenový
- korový
- receptor je zakončení nervů, které převádějí podněty na vzruchy (většinou se jedná o chemoreceptory)
- proprioreceptor (svalová vřetena – v kloubech)
- exteroreceptor (vjemy z venku)
- interoreceptor (vjemy vnitřní – ze srdce)
Ústřední nervstvo
- mícha – navazuje na prodlouženou míchu, skládá se z šedé hmoty (neurony, střední část míchy) a bílé hmoty (plášť míchy, podpůrné buňky, provazce míšní, spojení mezi CNS a periférií), přední mícha (řídí hybnost těla – bederní a křížový segment, vyprazdňování, topořivost tělesa, při postižení nepohyblivost, inkontinence)
- vegetativní reflexy zabezpečují klidové napětí ve svalech a jednoduché svalové pohyby především obranného charakteru
2) mozek – skládá se z:
- prodloužené míchy – v zadní jámě lební, má tyto centra dýchání, řízení krevního tlaku, regulace srdeční činnosti a reflexy sací, polykací, kašlací, slinění, kýchání, zvracení – při porušení = zástava dýchání)
- zadní mozek – zadní jáma lební, most (obkružuje dolní plochu prodloužené míchy) a mozeček (kryje shora prodlouženou míchu), má vliv na kosterní svalstvo, vzpřímenou polohu a koordinaci pohybů
- střední mozek – mezi mostem a hemisférami mozku, na dolní část jsou stonky (bílá hmota, nervové dráhy), na horní části čtverhrbolí (šedá hmota, jsou zde zrakové reflexy = pohyby očí a sluchové reflexy = pohyby těla za zvukem), Sylviův kanálek (spojení 4 a 3 komory mozkové)
- mezimozek – na spodině mozku, uprostřed je 3. komora mozková, je tvořen párovým talamem (velké jádro nervových buněk, kontrola, propouštění a tlumení senzitivních vzruchů) a nepárovým hypotalamem (hypotalamická jádra, na úzké stopce zavěšena hypofýza)
- přední mozek – je rozdělen na 4 laloky (čelní, spánkový, temenní a týlní), ve spodní části je čichové centrum, na povrchu je šedá hmota (gyry = závity) a uvnitř je bílá hmota (vlákna a kelózní těleso = vlákna spojující obě hemisféry)
- kůra mozková – nejvyšší řídící centrum, neurony jsou seskupeny do funkčních okrsků (analyzátorů), centrum motorické (vůlí ovládané pohyby), kožní citlivosti (zakončení dráhy vzruchů bolesti, tepla, chladu, tlaku a dotyku), zrakový (syntéza obrazů), sluchový a vestibulární (dráha sluchu, polohy a pohybu těla) a čichový (vlákna čichové dráhy)
3) hlavové nervy
- čichový (nervus olfactori)
- zrakový (nervus opticus)
- okohybný (nervus oculomotorius)
- kladkový (nervus trochlearis)
- trojklanný (trigeminus)
- odtahující (abducens)
- lícní (nervus facialis)
- sluchově rovnovážný (nervus vestibulocochlearis)
- jazykohltanový (nervus glossopharyngeus)
- bloudivý (nervus vagus) – inervace hlavového svalstva, GIT, dýchacího systému a myokardu
- přídavný (nervus accessorius)
- podjazylkový (nervus hypoglossus)
Periferní nervstvo
1) míšní nervy
- senzitivní – vlákna dostředivá, přenos pocitů od receptorů do centra, spinální ganglia (buňky se senzitivními výběžky, uložení mimo CNS, zadní míšní kořeny)
- motorické – vlákna odstředivá (eferentní), odpověď ke svalů, pohyb, přední míšní kořeny, při jejichž přetětí dojde k poruchám hybnosti
2) vegetativní nervy
- výběžky buněk v CNS (přenos do hladké svaloviny a žláz), prahová hodnota podnětu (nejnižší možné dráždění, které je schopno navodit nervový vzruch
- inervace vnitřních orgánů (sladění, přežití, mobilizace, periferní charakter = centrum je v hypotalamu)
- automaticky zajišťuje funkci srdce (myokard), hladkého svalstva a žláz
- sympatikus – obrana, útok, mobilizace, aktivita (mydriáza, vasokonstrikce, TK, tachykardie, sepětí svěračů), chemický přenašeč vzruchu je noradrenalin
- parasympatikus – útěk pryč, relaxace, vyvážení (myóza, pocení, bradykardie, TK, uvolnění svěračů), chemický přenašeč vzruchu v posledním úseku je acetylcholin
Na 1. motoneuronu vzniká centrální paresa (mozek+mícha), první křížení je na pyramidové dráze (hemiparesa), na 2. motoneuronu vzniká periferní paresa (periferní obrna, omezený pohyb, ochablost končetin).
Poruchy vědomí
Vědomí:
- je stav mysli, jehož základem je bdělost, která je předpokladem dalších stránek vědomí (pozornost, orientace, myšlení, aj.)
- mezi základní ukazatele patří:
- bdělost (vigilita) – vyjadřuje kvantitativní stránku vědomí
- jasnost (lucidita) – vyjadřuje kvalitativní stránku vědomí
- idiognosie (uvědomění si sebe sama) – diferenciace okolí
- změny stavu vědomí označujeme jako poruchy vědomí, jež mohou být vyvolány různými příčinami:
- mozkolebeční poranění, nádory, infekce, netraumatické krvácení
- intoxikace, fyzikální vlivy (alkohol, léky, hypotermie, hypertermie, ..)
- metabolické příčiny (jaterní selhání, urémie, diabetické koma, těžká dehydratace, ..)
- kardiovaskulární poruchy (šokové stavy, arytmie, CMP, ..)
- psychiatrická onemocnění
Dělení poruch vědomí:
1) kvalitativní poruchy
- poruchy lucidity, jsou charakterizovány dezorientací místem, časem a osobou, poruchou myšlení nebo jednání, udržuje se normální stav vědomí, ale obsah vědomí, jeho jasnost je změněna
- kvalitativní poruchy se dělí na :
- amence (zmatenost) – nesouvislé myšlení, z něho pramenící bezradnost, nejistota, poruchy orientace, jde o stav vleklý, kolísavé intenzity, na proběhlý stav bývá ostrůvkovitá amnézie (výpadek paměti)
- delirium – nesouvislé myšlení, provázené neklidem, poruchou orientace, poruchami vnímání (nejčastěji zrakovými halucinacemi nebo iluzemi), bludy bývají přítomny ojediněle a jsou jen přechodného, prchavého rázu, delirium má kratší trvání než amence, je známkou hlubší poruchy vědomí a na proběhlý stav je rovněž amnézie, někdy se jedná o kombinaci (amentně – delirantní stavy), častá u starých jedinců, v důsledku různé zátěže (dehydratace, infekce), kdy dochází k dekompenzaci mozkové perfúze a mozkové hypoxii
- mrákotný stav (obnubilace) – kvalitativní porucha vědomí, při níž postižený jedinec jedná bez kontroly svého vědomí a na své jednání si nepamatuje (může se chovat agresivně, jindy převládá automatické neúčelné jednání, např. u epilepsie)
2) kvantitativní poruchy
- poruchy vigility, představují snížení bdělého stavu různého stupně od lehkého útlumu až po hluboké bezvědomí
- užívá se rozdělení:
- somnolence – ospalost patologického rázu, nemocného lze slovním podnětem probudit, jeho reakce jsou zpomalené, ale je schopen slovní komunikace, odpovídá s latencí
- sopor – spavost je hlubší, nemocného nelze probudit slovním podnětem, jedinec reaguje na silnější podněty (bolestivá stimulace), komunikace výrazně vázne, spíše odpověď jen zamručením, obranným pohybem, grimasou
- koma – bezvědomí, nemocný není schopen komunikace
- synkopa (mdloba) – náhlá, přechodná, krátkodobá ztráta vědomí způsobená poruchou prokrvení CNS (např. působením zvýšené teploty většinou v kombinaci s delším stáním, při rychlé vertikalizaci)
3) apalický syndrom
- soubor příznaků funkčního výpadku mozkové kůry (pallia) při zachované funkci mozkového kmene, patří k decerebračním syndromům
- příčinou může být déletrvající hypoxie kůry (šok, intoxikace CO, déle trvající resuscitace, mozkový edém), který vzniká následkem vícečetného, rozsáhlého poškození kůry mozkové (těžká traumata, anoxie po zástavě srdeční, apod.)
- bezvědomí je různého stupně, charakteristické je coma vigile, kdy má pacient otevřené oči (občas polknutí, šeptání), ale nereaguje na okolí, jsou přítomny poruchy vitálních funkcí, mohou být křeče, parézy, inkontinence
- apalický syndrom může trvat různě dlouho a zvláště mladí lidé se mohou uzdravit, třebaže trvá již několik let
4) Locked in syndrom (syndrom Monte Cristo)
- syndrom arteria basillaris = deeferentační stav (vnímá okolí, kromě zachovalé okulomotoriky zcela paralyzován)
- při uzávěru a. basillaris (vede okysličenou krev do mozkového kmene), Willisův okruh je jediný systém, který zásobuje krví mozkový kmen je pacient ohrožen na životě, selhává oběhově i ventilačně
Diagnostika a léčba:
- odebrání anamnézy (nemocný, příbuzní, svědci události, …), asistence lékaři
- odběry biologického materiálu a aplikace léčiv dle ordinace lékaře
- monitorace vitálních funkcí a jejich záznam do dokumentace
- monitorace GCS, reakce a velikost zornic a stavu nemocného, další vyšetření CT, RTG, apod., zavedení a monitorace ICP
- odstranění příčiny poruchy vědomí, resuscitační péče a specifická léčba vyvolávající příčiny
Specifika terminologie:
- afázie – úplná fatická porucha
- anizokorie – nestejně široké oční zornice
- dysfázie – částečná fatická porucha, řeč není plynulá
- dyskineza – nepravidelný, poměrně rychlý, opakující se abnormální pohyb
- dystonie – pomalý, tonický, často intenzivní abnormální pohyb
- meningeální syndrom – reflexní svalové spasmy, způsobující ztuhnutí šíje, opistotonus, omezující předklon hlavy, celková přecitlivělost, cefalea a zvracení
- mioza – zúžení zornic
- mydriáza – rozšíření zornic
- nystagmus – rychlé, rytmické záškuby očí
- parestezie – brnění, mravenčení
- paréza – částečné ochrnutí
- plegie – úplné ochrnutí
- rigidita – ztuhlost
Ošetřovatelská péče:
- pacienti s poruchou vědomí jsou plně odkázáni na péči a pomoc druhé osoby
- průběžně monitoruje vitální a neurologické funkce
- důležité je uložení pacienta do správné polohy a zabránění riziku vzniku komplikací
- sestra sleduje, hodnotí a kontroluje:
- dýchání (kvalitu, frekvenci, pravidelnost, SaO2, průchodnost DC)
- poruchu vědomí (dle GCS)
- reakci zornic (na osvit, velikost, tvar, vše ve srovnání s druhým okem))
- kardiovaskulární systém (puls, TK)
- stav hydratace a výživy (přívod tekutin a živin)
- stav kůže a sliznic, tělesnou teplotu, vyprazdňování (hygienická péče)
- celkový stav a projevy pacienta
- komunikaci a kontakt s pacientem, s rodinnými příslušníky
- péče o invazivní vstupy, zajištění bezpečnosti pacienta
- rehabilitační léčbu
Sestra komunikuje i s pacientem v hlubokém bezvědomí, nikdy nekomentuje zdravotní stav pacienta na pokoji nemocných !!!!
Syndrom nitrolební hypertenze:
- vzniká při expanzivních nitrolebních procesech (intrakraniální nádory, hematomy, ischémi, mozkový edém, mozkové herniace, hydrocefalus)
Příznaky:
- cefalea nereagující na analgetika, cerebrální zvracení, vertigo
- porucha vědomí, ložiskové příznaky, hypoventilace
Léčba:
- drenážní poloha (polohování, transport – polosed 30°)
- léčba neklidu, úzkosti, bolesti a specifických příznaků (hypertenze, tachykardie, poruchy srdečního rytmu), kortikoidy
- osmoterapie (přesun tekutiny do vaskulárního kompartementů = Manitol)
- hyperventilace (cíl dosažení hyperkapnie → vasokonstrikce)
- „odlehčovací výkony“ = zevní komorová drenáž, lumbální drenáž, dekompresní kraniektomie
Oběhové poruchy mozku
CMP (cévní mozkové příhody)
- mezi oběhové komplikace patří hypotenze (nutná léčba koloidy), kardiální zástava (KPCR, sympatomimetika, monitorace TK a vitálních funkcí)
- hypertenze v reakci na stres (nesnižovat příliš rychle!!!), abnormality srdeční funkce (trigger arytmií, tachykardie, bradykardie)
Příčiny:
– jsou ischemické nebo hemoragické, poměr je 9 : 1 (kdy se v 90% vyskytují ischémie a v 10% krvácení)
- ischemie – arterioskleróza, hypertenze, embolie, přímé trauma cév krku nebo IC, hyperkoagulace, vaskulopatie, metabolické choroby
- hemoragie – spontánní krvácení (aneurysma, tumory, vaskulopatie), hypertenze, krvácivé diatézy, traumata
Hemoragie:
- mezi nejčastější hemoragické oběhové poruchy patří Subarachnoideální krvácení
- vyskytuje se ve 4 – 5 % ze všech krvácení, je typickým urgentním stavem v neurologii (mortalita tohoto onemocnění je 5 – 10 %, při provalení do komor nebo plicním edému)
Příznaky:
- náhlá, krutá cefalea, meningeální syndrom, zvracení
- porucha vědomí kvalitativního nebo kvantitativního typu, někdy se vyskytuje epiparoxysmus, ložisková symptomatologie
- po 48 hodinách dochází k vasospasmům mozkových cév, tento stav se nikdy nesmí operovat hrozí ischémie okolní tkáně
Diagnostika:
- anamnéza, laboratorní vyšetření, neurologické vyšetření
- CT, likvor, angiografie, dopplerovské USG, TCD (transkraniální dopplerovská sonografie)
Léčba:
- základním postupem je resuscitační péče (A, B, C), monitorace vitálních funkcí drenážní poloha
- symptomatická léčba, všeobecně prospěšná terapie, adekvátní výživa
- časná rehabilitace
- CT mozku (NMR, USG), krevní odběry, neurologické vyšetření
- další léčba následuje až po provedení CT
- trombolýza ?
- operační řešení
- konzervativní postup
Ischemické ikty:
- v 90 % jsou příčinou všech oběhových poruch
- vyskytují se ve formě přechodné TIA (tranzitorní ischemická ataka), kde příznaky vymizí do 6 hodin nebo plně dokonané CMP
- vznikají uzávěrem tepen a to buď:
- arteria cerebri media (ACM) – teritoriální infarkt (kardioembolizační stenoza nebo okluze ACI, disekce ACI – arteria carotis interna), expanzivní chování, porucha vědomí, respirační problémy, diagnostika CT a TCD
- arteria basillaris a arteria vertebralis – 95 – 100% úmrtnost (stenóza, trombóza, embolizace), hypoperfuze bez poruchy vědomí, nausea, vomitus, diagnostika CT (dense artery sing)
Léčba:
- základním postupem je resuscitační péče (A, B, C), monitorace vitálních funkcí drenážní poloha
- symptomatická léčba, všeobecně prospěšná terapie, adekvátní výživa
- časná rehabilitace
- CT mozku (NMR, USG), krevní odběry, neurologické vyšetření
- další léčba následuje až po provedení CT
- trombolýza ?
- operační řešení
- konzervativní postup
trombolýza, tromboplastika:
- mezinárodní registr SITS, protokol, NIHSS – iktové jednotky a aktová centra
- systémová (intravenózní) – do 3 hodin od začátku potíží
- lokální (intraarteriální) – do 6 až 12 hodin od začátku potíží
- kombinovaná
- další neuroradiointervence
- Merci katetr
- Stenty
Infekce CNS
- viz. otázka neuroinfekce
- purulentní meningitis, mozkový abces, herpetická meningoencefalitis, boreliosa, encefalitis
Akutní spinální stavy a míšní léze
- traumata, maligní nádorový proces, benigní expanze, transverzální myelitis (příčný zánět), abscesy, hematomy
- akutní svalová slabost, poly-dermatomyozitida, periodická obrna, rabdomyolyza (Guillain – Barré)
Myastenia gravis
- autoimunitní onemocnění protilátek proti nikotinovému Acetylcholin receptoru na postsynaptické membráně příčně pruhovaného svalu
- postižení na nervosvalové ploténce, porucha přenosu mezi nervy a svaly,kdy sval není schopný opakovaně se stáhnout (acetylcholin)
- má akutní stavy (myastenická, cholinergní nebo smíšená krize)
Příznaky:
- svalová slabost vázaná na svalovou zátěž, denní dobu, chlad, ostré světlo s predilekcí na okohybných svalech
- diplopie, ptosa, žvýkací a polykací poruchy, naso a rhinolalie
- slabost krčních a pletencových svalů v opakovaných pohybech (nemusí být striktně symetrické)
- při progesy (vystupňování nemoci) oslabení činnosti dýchacích svalů, neschopnost odkašlat, změna charakteru řeči (nádechy neobvykle), tachypnoe
Diagnostika:
- svalové testy (Gorelik, Seeman, facies myastenica)
- klinika, anamnéza
- EMG (RS), CT nebo NMR mediastinu (thyom???), acetylcholinový receptor
- v dif. Dg. se musí vyloučit Lambert-Eaton syndrom (kořenový syndrom, malobuněčný plicní ca), presynaptická porucha při EMG, botulismus
Myastenická krize:
- je u pacientů s dekompenzací léčené MG, kde nedochází ke zlepšení myastenických příznaků po imunosupresi ani podání inhibitorů acetylcholinesterázy
- akcentují se cholinergní příznaky, vyvíjí se dechová nedostatečnost
Léčba:
- vysadit medikaci !!!
- 5x po sobě jdoucí plasmaferéza (čištění krve)
Cholinergní krize
- projevuje se na GIT průjmy, tenesmy a zvracením
- bradykardií, pocením, bronchiální hypersekrecí, hypersalivace
- bifaciální paresa a dysfagie (masivní vytékání slin, riziko aspirace !!!)
Léčba:
- plazmaferéza, výjimečně IVIG
Terminální stádia neléčitelných stavů
- degenerativně nebo geneticky podmíněné choroby
- dekompenzace bulbární dysfunkce (polykání a udržení volných DC)
- ALS, spinální svalové atrofie, myopatie
Nepřipravenost lékařů, pacientů i rodin na otevřenou komunikaci o léčebných variantách a infaustním průběhu nemoci !!!!!!
Křečové stavy
- mezi křečové stavy řadíme epilepsii, Crampi a křeče z únavy (tonická křeč), tetanické křeče, hyperventilační tetanie,metabolicky podmíněné, spasticita s nasedajícími klony (mozkové trauma), intoxikace křečovými jedy (drogově závislý)
- vyskytují se i záchvatovitá onemocnění, která nemusí být křečovými stavy (např. kardiogenní synkopy, kolapsové stavy, metabolicky podmíněné – DM, tyreotoxikóza, cerebrální hypoperfuze, narkolepsie, katalepsie, intoxikace
Epilepsie:
- je jedním z nejčastějších neurologickým onemocněním
- mezi příčiny dle četnosti lze zařadit sublimitní hladina AED, chronická strukt. léze, CMP, metabolické rozvraty, vztahy k alkoholu, hypoxie a anoxie, tumor CNS, infekce a jiné (předávkování drogami, trauma, ..)
- epileptický paroxysmus probíhá jako:
- konvulzivní (tonicko-klonický, tonický, klonický, myoklonický) GM – grand mal
- nekonvulzivní (absence status, petit mal status, SW stupor, pyknoleptický status)
- parciální – elementární (motorický, senzitivní, adverzivní, epi. partialis), unilaterální (Jacksonský, hemiklonický), komplexní (konfuze a fugy, temporální SE, PM SE)
Diagnostika:
- objektivní anamnéza (podrobný popis od svědků záchvatu)
- 1. záchvat = nutná hospitalizace a následná vyšetření, u léčeného epileptika (pravidelnost léků, životospráva, alkohol, spánková deprivace, …)
- Komorbidity (další onemocnění), úraz
- CT, EEG
GM – grand mal:
- tonická fáze epileptického záchvatu s apnoí, flexí nebo extenzí trupu a hlavy, napětím končetin (může chybět), trvá asi 1 minutu
- klonická fáze dramatické generalizované konvulze, stranově většinou symetrické s morzurami a hypersalivací v trvání 1 – 3 minut
- postparoxysmální zmatenost trvá od 10 sekund po několik hodin
- kumulované paroxysmy, status epilepticus (epileptický stav)
Léčba status epileptikus:
- cílem léčby je cerebrální perfuze, ukončení klinické a EEG aktivity co nejdříve, zabránit dalším záchvatům, odhalit a odstranit příčinu, zabránit systémovým komplikacím a metabolickému rozvratu
- udržet volné DC (event. intubace, SaO2), monitorace EKG, žilní vstup, léčiva (nekombinovat malé dávky více druhů)
- ZERO TIME = konsensus, čas příjezdu ZS
- 0 – 10 minut žilní vstup, monitorace TK, EKG, SaO2, aplikace 10mg Diazepamu (pokud neodezní SE do 5 minut aplikace dalších 10mg Diazepamu), transport
- 10 – 20 minut statim odběry, trváli SE opět 10mg Diazepamu 3mg/min., nebo Epanutin 250mg rychlostí 100mg/min. (při trvání opět Epanutin 50-75mg/min.), monitorace, event.intubace a UPV
- 20 – 45 minut pokud přetrvává SE opět podání Epanutinu do celkové dávky 1000mg a dále do celkové dávky 20mg/kg, pokud je pacient stabilní lze podat bolus midazolamu 10mg a pokračovat kontinuálně 15mg/hod.
- antiedematózní terapie (manitol, kortikoidy)
- parenterální antikonvulsiva
- benzodiazepiny (diazepam, midazolam)
- fenytoin (epanutin)
- kyselina valproová (depakine, orfiril)
Maligní neuroleptický syndrom:
- iatrogenní poškození, mortalita je 10 – 30 % (jako myastenická krize, hrozí smrt)
- předávkování léky (neuroleptika, antiparkinsonika L-Dopa, fenothiaziny, tioxantiny, bromkriptin)
Příznaky:
- hypertermie, svalová rigidita (totální imobilizace), dysfagie, dyspnoe,trizmus, blefarospasmus, dyskinézy
- tachykardie, arytmie, výkyvy TK, psychická alterace (koma)
Léky:
- benzodiazepiny (diazepam, seduxen, apaurin, midazolam)
- opiáty (jednorázově morfin, frakcionovaně nebo kontinuálně fentanyl, sufenta)
- neuroleptika (chlorpromazin,levopromazin, haloperidol)
- analgetika (tramadol, nesteroidní antirevmatika)
- osmoterapie (NaCl 3%, NaCl 10%) – k léčbě edému
- Manitol 20% – k léčbě edému
- kortikoidy (dexametazon 4mg a 6-12hod., až 100mg/den, methyl-prednisolon 30-250mg) – k léčbě edému
- diuretika (furosemid, acetazolamid – přechodný efekt, závažná rizika (hypotenze, minerálová dysbalance) – k léčbě edému
- fenothiazinová neuroleptika (plegomazin, tisercin, torecan) – proti nausee a zvracení nejpoužívanější
- antagonisté serotoninu (ondemet, zofran, emetron, emeset, …)– proti nausee a zvracení nejúčinnější
- antihistaminika (promethazin) – proti nausee a zvracení
- butyrofenonová neuroleptika (haloperidol) – proti nausee a zvracení
- prokinetika– proti nausee a zvracení
- kortikosteroidy kombinované( antiemetické koktejly) – proti nausee a zvracení
Ovlivnění sympatiku:
- symaptomimetika alfa (vasoxin, noradrenalin, hypertensin, dopamin ve velkých dávkách)
- sympatomimetika beta (isoprenalin, asthmopent, ipradol, partusisten, dopamin v malé dávce)
- sympatolytika alfa (dehydrobenzperidol, regitin, dibenylin)
- sympatolytika beta (indreal, visken, trimepranol)
Ovlivnění parasympatiku:
- parasympatomimetika (syntostigmin, ubretit, kalymin, acetylcholin, prostigmin)
- parasympatolytika (atropin, robinul, bellaspon, oxyphenon)
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.