… o všem, co vás zajímá

Fyziologie a terminologie nervového systému:

  • CNS je řídící a spojovací systém uvnitř organismu, mezi jeho hlavní funkce patří:
  • Dráždivost
  • Vodivost
  • Schopnost koordinace
  • základní stavební jednotkou je neuron, který se skládá z:
  • těla neuronu (obsahuje jádro, ribozomy, lysozomy, endoplazmatické retikulum), zajišťuje proteosyntézu a sestavování proteinových komplexů
  • axonu (odstředivého výběžku), obvykle je na každém neuronu jeden, přenáší vzruchy od těla buňky
  • dendritů (dostředivých výběžků), kratší než axony, vybíhají z jedné buňky v hojném počtu, přijímají signály ze senzorických buněk nebo axonů jiných neuronů a vedou je do těla buňky
  • synapse – místa komunikace neuronů s jinými buňkami

 

  • reflex, je základní činnost, zajišťuje ji reflexní oblouk (receptor → dostředivé vlákno → ústředí → odstředivé vlákno → výkonný orgán)
    • monosynaptický
    • polysynaptický
    • míšní
    • kmenový
    • korový
  • receptor je zakončení nervů, které převádějí podněty na vzruchy (většinou se jedná o chemoreceptory)
    • proprioreceptor (svalová vřetena – v kloubech)
    • exteroreceptor (vjemy z venku)
    • interoreceptor (vjemy vnitřní – ze srdce)

Ústřední nervstvo

      1. mícha – navazuje na prodlouženou míchu, skládá se z šedé hmoty (neurony, střední část míchy) a bílé hmoty (plášť míchy, podpůrné buňky, provazce míšní, spojení mezi CNS a periférií), přední mícha (řídí hybnost těla – bederní a křížový segment, vyprazdňování, topořivost tělesa, při postižení nepohyblivost, inkontinence)
  • vegetativní reflexy zabezpečují klidové napětí ve svalech a jednoduché svalové pohyby především obranného charakteru

 

2) mozek – skládá se z:

  • prodloužené míchy – v zadní jámě lební, má tyto centra dýchání, řízení krevního tlaku, regulace srdeční činnosti a reflexy sací, polykací, kašlací, slinění, kýchání, zvracení – při porušení = zástava dýchání)
  • zadní mozek – zadní jáma lební, most (obkružuje dolní plochu prodloužené míchy) a mozeček (kryje shora prodlouženou míchu), má vliv na kosterní svalstvo, vzpřímenou polohu a koordinaci pohybů
  • střední mozek – mezi mostem a hemisférami mozku, na dolní část jsou stonky (bílá hmota, nervové dráhy), na horní části čtverhrbolí (šedá hmota, jsou zde zrakové reflexy = pohyby očí a sluchové reflexy = pohyby těla za zvukem), Sylviův kanálek (spojení 4 a 3 komory mozkové)
  • mezimozek – na spodině mozku, uprostřed je 3. komora mozková, je tvořen párovým talamem (velké jádro nervových buněk, kontrola, propouštění a tlumení senzitivních vzruchů) a nepárovým hypotalamem (hypotalamická jádra, na úzké stopce zavěšena hypofýza)
  • přední mozek – je rozdělen na 4 laloky (čelní, spánkový, temenní a týlní), ve spodní části je čichové centrum, na povrchu je šedá hmota (gyry = závity) a uvnitř je bílá hmota (vlákna a kelózní těleso = vlákna spojující obě hemisféry)
  • kůra mozková – nejvyšší řídící centrum, neurony jsou seskupeny do funkčních okrsků (analyzátorů), centrum motorické (vůlí ovládané pohyby), kožní citlivosti (zakončení dráhy vzruchů bolesti, tepla, chladu, tlaku a dotyku), zrakový (syntéza obrazů), sluchový a vestibulární (dráha sluchu, polohy a pohybu těla) a čichový (vlákna čichové dráhy)

 

3) hlavové nervy

    1. čichový (nervus olfactori)
    2. zrakový (nervus opticus)
    3. okohybný (nervus oculomotorius)
    4. kladkový (nervus trochlearis)
    5. trojklanný (trigeminus)
    6. odtahující (abducens)
    7. lícní (nervus facialis)
    8. sluchově rovnovážný (nervus vestibulocochlearis)
    9. jazykohltanový (nervus glossopharyngeus)
    10. bloudivý (nervus vagus) – inervace hlavového svalstva, GIT, dýchacího systému a myokardu
    11. přídavný (nervus accessorius)
    12. podjazylkový (nervus hypoglossus)

 

Periferní nervstvo

1) míšní nervy

      • senzitivní – vlákna dostředivá, přenos pocitů od receptorů do centra, spinální ganglia (buňky se senzitivními výběžky, uložení mimo CNS, zadní míšní kořeny)
      • motorické – vlákna odstředivá (eferentní), odpověď ke svalů, pohyb, přední míšní kořeny, při jejichž přetětí dojde k poruchám hybnosti

 

2) vegetativní nervy

  • výběžky buněk v CNS (přenos do hladké svaloviny a žláz), prahová hodnota podnětu (nejnižší možné dráždění, které je schopno navodit nervový vzruch
  • inervace vnitřních orgánů (sladění, přežití, mobilizace, periferní charakter = centrum je v hypotalamu)
  • automaticky zajišťuje funkci srdce (myokard), hladkého svalstva a žláz

 

      • sympatikus – obrana, útok, mobilizace, aktivita (mydriáza, vasokonstrikce, TK, tachykardie, sepětí svěračů), chemický přenašeč vzruchu je noradrenalin
      • parasympatikus – útěk pryč, relaxace, vyvážení (myóza, pocení, bradykardie, TK, uvolnění svěračů), chemický přenašeč vzruchu v posledním úseku je acetylcholin

 

Na 1. motoneuronu vzniká centrální paresa (mozek+mícha), první křížení je na pyramidové dráze (hemiparesa), na 2. motoneuronu vzniká periferní paresa (periferní obrna, omezený pohyb, ochablost končetin).

Poruchy vědomí

Vědomí:

  • je stav mysli, jehož základem je bdělost, která je předpokladem dalších stránek vědomí (pozornost, orientace, myšlení, aj.)
  • mezi základní ukazatele patří:
  • bdělost (vigilita) – vyjadřuje kvantitativní stránku vědomí
  • jasnost (lucidita) – vyjadřuje kvalitativní stránku vědomí
  • idiognosie (uvědomění si sebe sama) – diferenciace okolí
  • změny stavu vědomí označujeme jako poruchy vědomí, jež mohou být vyvolány různými příčinami:
  • mozkolebeční poranění, nádory, infekce, netraumatické krvácení
  • intoxikace, fyzikální vlivy (alkohol, léky, hypotermie, hypertermie, ..)
  • metabolické příčiny (jaterní selhání, urémie, diabetické koma, těžká dehydratace, ..)
  • kardiovaskulární poruchy (šokové stavy, arytmie, CMP, ..)
  • psychiatrická onemocnění

 

Dělení poruch vědomí:

1) kvalitativní poruchy

  • poruchy lucidity, jsou charakterizovány dezorientací místem, časem a osobou, poruchou myšlení nebo jednání, udržuje se normální stav vědomí, ale obsah vědomí, jeho jasnost je změněna
  • kvalitativní poruchy se dělí na :
  • amence (zmatenost) – nesouvislé myšlení, z něho pramenící bezradnost, nejistota, poruchy orientace, jde o stav vleklý, kolísavé intenzity, na proběhlý stav bývá ostrůvkovitá amnézie (výpadek paměti)
  • delirium – nesouvislé myšlení, provázené neklidem, poruchou orientace, poruchami vnímání (nejčastěji zrakovými halucinacemi nebo iluzemi), bludy bývají přítomny ojediněle a jsou jen přechodného, prchavého rázu, delirium má kratší trvání než amence, je známkou hlubší poruchy vědomí a na proběhlý stav je rovněž amnézie, někdy se jedná o kombinaci (amentně – delirantní stavy), častá u starých jedinců, v důsledku různé zátěže (dehydratace, infekce), kdy dochází k dekompenzaci mozkové perfúze a mozkové hypoxii
  • mrákotný stav (obnubilace) – kvalitativní porucha vědomí, při níž postižený jedinec jedná bez kontroly svého vědomí a na své jednání si nepamatuje (může se chovat agresivně, jindy převládá automatické neúčelné jednání, např. u epilepsie)

 

2) kvantitativní poruchy

  • poruchy vigility, představují snížení bdělého stavu různého stupně od lehkého útlumu až po hluboké bezvědomí
  • užívá se rozdělení:
  • somnolence – ospalost patologického rázu, nemocného lze slovním podnětem probudit, jeho reakce jsou zpomalené, ale je schopen slovní komunikace, odpovídá s latencí
  • sopor – spavost je hlubší, nemocného nelze probudit slovním podnětem, jedinec reaguje na silnější podněty (bolestivá stimulace), komunikace výrazně vázne, spíše odpověď jen zamručením, obranným pohybem, grimasou
  • koma – bezvědomí, nemocný není schopen komunikace
  • synkopa (mdloba) – náhlá, přechodná, krátkodobá ztráta vědomí způsobená poruchou prokrvení CNS (např. působením zvýšené teploty většinou v kombinaci s delším stáním, při rychlé vertikalizaci)

 

3) apalický syndrom

  • soubor příznaků funkčního výpadku mozkové kůry (pallia) při zachované funkci mozkového kmene, patří k decerebračním syndromům
  • příčinou může být déletrvající hypoxie kůry (šok, intoxikace CO, déle trvající resuscitace, mozkový edém), který vzniká následkem vícečetného, rozsáhlého poškození kůry mozkové (těžká traumata, anoxie po zástavě srdeční, apod.)
  • bezvědomí je různého stupně, charakteristické je coma vigile, kdy má pacient otevřené oči (občas polknutí, šeptání), ale nereaguje na okolí, jsou přítomny poruchy vitálních funkcí, mohou být křeče, parézy, inkontinence
  • apalický syndrom může trvat různě dlouho a zvláště mladí lidé se mohou uzdravit, třebaže trvá již několik let

 

4) Locked in syndrom (syndrom Monte Cristo)

  • syndrom arteria basillaris = deeferentační stav (vnímá okolí, kromě zachovalé okulomotoriky zcela paralyzován)
  • při uzávěru a. basillaris (vede okysličenou krev do mozkového kmene), Willisův okruh je jediný systém, který zásobuje krví mozkový kmen je pacient ohrožen na životě, selhává oběhově i ventilačně

 

Diagnostika a léčba:

  • odebrání anamnézy (nemocný, příbuzní, svědci události, …), asistence lékaři
  • odběry biologického materiálu a aplikace léčiv dle ordinace lékaře
  • monitorace vitálních funkcí a jejich záznam do dokumentace
  • monitorace GCS, reakce a velikost zornic a stavu nemocného, další vyšetření CT, RTG, apod., zavedení a monitorace ICP
  • odstranění příčiny poruchy vědomí, resuscitační péče a specifická léčba vyvolávající příčiny

 

Specifika terminologie:

    • afázie – úplná fatická porucha
    • anizokorie – nestejně široké oční zornice
    • dysfázie – částečná fatická porucha, řeč není plynulá
    • dyskineza – nepravidelný, poměrně rychlý, opakující se abnormální pohyb
    • dystonie – pomalý, tonický, často intenzivní abnormální pohyb
    • meningeální syndrom – reflexní svalové spasmy, způsobující ztuhnutí šíje, opistotonus, omezující předklon hlavy, celková přecitlivělost, cefalea a zvracení
    • mioza – zúžení zornic
    • mydriáza – rozšíření zornic
    • nystagmus – rychlé, rytmické záškuby očí
    • parestezie – brnění, mravenčení
    • paréza – částečné ochrnutí
    • plegie – úplné ochrnutí
    • rigidita – ztuhlost

 

Ošetřovatelská péče:

  • pacienti s poruchou vědomí jsou plně odkázáni na péči a pomoc druhé osoby
  • průběžně monitoruje vitální a neurologické funkce
  • důležité je uložení pacienta do správné polohy a zabránění riziku vzniku komplikací
  • sestra sleduje, hodnotí a kontroluje:
  • dýchání (kvalitu, frekvenci, pravidelnost, SaO2, průchodnost DC)
  • poruchu vědomí (dle GCS)
  • reakci zornic (na osvit, velikost, tvar, vše ve srovnání s druhým okem))
  • kardiovaskulární systém (puls, TK)
  • stav hydratace a výživy (přívod tekutin a živin)
  • stav kůže a sliznic, tělesnou teplotu, vyprazdňování (hygienická péče)
  • celkový stav a projevy pacienta
  • komunikaci a kontakt s pacientem, s rodinnými příslušníky
  • péče o invazivní vstupy, zajištění bezpečnosti pacienta
  • rehabilitační léčbu

 

Sestra komunikuje i s pacientem v hlubokém bezvědomí, nikdy nekomentuje zdravotní stav pacienta na pokoji nemocných !!!!

 

 

Syndrom nitrolební hypertenze:

  • vzniká při expanzivních nitrolebních procesech (intrakraniální nádory, hematomy, ischémi, mozkový edém, mozkové herniace, hydrocefalus)

Příznaky:

  • cefalea nereagující na analgetika, cerebrální zvracení, vertigo
  • porucha vědomí, ložiskové příznaky, hypoventilace

Léčba:

  • drenážní poloha (polohování, transport – polosed 30°)
  • léčba neklidu, úzkosti, bolesti a specifických příznaků (hypertenze, tachykardie, poruchy srdečního rytmu), kortikoidy
  • osmoterapie (přesun tekutiny do vaskulárního kompartementů = Manitol)
  • hyperventilace (cíl dosažení hyperkapnie → vasokonstrikce)
  • „odlehčovací výkony“ = zevní komorová drenáž, lumbální drenáž, dekompresní kraniektomie

 

 

Oběhové poruchy mozku

CMP (cévní mozkové příhody)

 

  • mezi oběhové komplikace patří hypotenze (nutná léčba koloidy), kardiální zástava (KPCR, sympatomimetika, monitorace TK a vitálních funkcí)
  • hypertenze v reakci na stres (nesnižovat příliš rychle!!!), abnormality srdeční funkce (trigger arytmií, tachykardie, bradykardie)

 

Příčiny:

– jsou ischemické nebo hemoragické, poměr je 9 : 1 (kdy se v 90% vyskytují ischémie a v 10% krvácení)

  • ischemie – arterioskleróza, hypertenze, embolie, přímé trauma cév krku nebo IC, hyperkoagulace, vaskulopatie, metabolické choroby
  • hemoragie – spontánní krvácení (aneurysma, tumory, vaskulopatie), hypertenze, krvácivé diatézy, traumata

 

Hemoragie:

  • mezi nejčastější hemoragické oběhové poruchy patří Subarachnoideální krvácení
  • vyskytuje se ve 4 – 5 % ze všech krvácení, je typickým urgentním stavem v neurologii (mortalita tohoto onemocnění je 5 – 10 %, při provalení do komor nebo plicním edému)

Příznaky:

  • náhlá, krutá cefalea, meningeální syndrom, zvracení
  • porucha vědomí kvalitativního nebo kvantitativního typu, někdy se vyskytuje epiparoxysmus, ložisková symptomatologie
  • po 48 hodinách dochází k vasospasmům mozkových cév, tento stav se nikdy nesmí operovat hrozí ischémie okolní tkáně

Diagnostika:

  • anamnéza, laboratorní vyšetření, neurologické vyšetření
  • CT, likvor, angiografie, dopplerovské USG, TCD (transkraniální dopplerovská sonografie)

Léčba:

  • základním postupem je resuscitační péče (A, B, C), monitorace vitálních funkcí drenážní poloha
  • symptomatická léčba, všeobecně prospěšná terapie, adekvátní výživa
  • časná rehabilitace
  • CT mozku (NMR, USG), krevní odběry, neurologické vyšetření
  • další léčba následuje až po provedení CT
  • trombolýza ?
  • operační řešení
  • konzervativní postup

 

Ischemické ikty:

  • v 90 % jsou příčinou všech oběhových poruch
  • vyskytují se ve formě přechodné TIA (tranzitorní ischemická ataka), kde příznaky vymizí do 6 hodin nebo plně dokonané CMP
  • vznikají uzávěrem tepen a to buď:
  • arteria cerebri media (ACM) – teritoriální infarkt (kardioembolizační stenoza nebo okluze ACI, disekce ACI – arteria carotis interna), expanzivní chování, porucha vědomí, respirační problémy, diagnostika CT a TCD
  • arteria basillaris a arteria vertebralis – 95 – 100% úmrtnost (stenóza, trombóza, embolizace), hypoperfuze bez poruchy vědomí, nausea, vomitus, diagnostika CT (dense artery sing)

 

Léčba:

  • základním postupem je resuscitační péče (A, B, C), monitorace vitálních funkcí drenážní poloha
  • symptomatická léčba, všeobecně prospěšná terapie, adekvátní výživa
  • časná rehabilitace
  • CT mozku (NMR, USG), krevní odběry, neurologické vyšetření
  • další léčba následuje až po provedení CT
  • trombolýza ?
  • operační řešení
  • konzervativní postup

 

trombolýza, tromboplastika:

  • mezinárodní registr SITS, protokol, NIHSS – iktové jednotky a aktová centra
  • systémová (intravenózní) – do 3 hodin od začátku potíží
  • lokální (intraarteriální) – do 6 až 12 hodin od začátku potíží
  • kombinovaná
  • další neuroradiointervence
  • Merci katetr
  • Stenty

 

 

Infekce CNS

  • viz. otázka neuroinfekce
  • purulentní meningitis, mozkový abces, herpetická meningoencefalitis, boreliosa, encefalitis

 

Akutní spinální stavy a míšní léze

  • traumata, maligní nádorový proces, benigní expanze, transverzální myelitis (příčný zánět), abscesy, hematomy
  • akutní svalová slabost, poly-dermatomyozitida, periodická obrna, rabdomyolyza (Guillain – Barré)

 

 

 

 

Myastenia gravis

  • autoimunitní onemocnění protilátek proti nikotinovému Acetylcholin receptoru na postsynaptické membráně příčně pruhovaného svalu
  • postižení na nervosvalové ploténce, porucha přenosu mezi nervy a svaly,kdy sval není schopný opakovaně se stáhnout (acetylcholin)
  • má akutní stavy (myastenická, cholinergní nebo smíšená krize)

Příznaky:

  • svalová slabost vázaná na svalovou zátěž, denní dobu, chlad, ostré světlo s predilekcí na okohybných svalech
  • diplopie, ptosa, žvýkací a polykací poruchy, naso a rhinolalie
  • slabost krčních a pletencových svalů v opakovaných pohybech (nemusí být striktně symetrické)
  • při progesy (vystupňování nemoci) oslabení činnosti dýchacích svalů, neschopnost odkašlat, změna charakteru řeči (nádechy neobvykle), tachypnoe

Diagnostika:

  • svalové testy (Gorelik, Seeman, facies myastenica)
  • klinika, anamnéza
  • EMG (RS), CT nebo NMR mediastinu (thyom???), acetylcholinový receptor
  • v dif. Dg. se musí vyloučit Lambert-Eaton syndrom (kořenový syndrom, malobuněčný plicní ca), presynaptická porucha při EMG, botulismus

 

Myastenická krize:

  • je u pacientů s dekompenzací léčené MG, kde nedochází ke zlepšení myastenických příznaků po imunosupresi ani podání inhibitorů acetylcholinesterázy
  • akcentují se cholinergní příznaky, vyvíjí se dechová nedostatečnost

Léčba:

  • vysadit medikaci !!!
  • 5x po sobě jdoucí plasmaferéza (čištění krve)

 

Cholinergní krize

  • projevuje se na GIT průjmy, tenesmy a zvracením
  • bradykardií, pocením, bronchiální hypersekrecí, hypersalivace
  • bifaciální paresa a dysfagie (masivní vytékání slin, riziko aspirace !!!)

Léčba:

  • plazmaferéza, výjimečně IVIG

 

Terminální stádia neléčitelných stavů

  • degenerativně nebo geneticky podmíněné choroby
  • dekompenzace bulbární dysfunkce (polykání a udržení volných DC)
  • ALS, spinální svalové atrofie, myopatie

Nepřipravenost lékařů, pacientů i rodin na otevřenou komunikaci o léčebných variantách a infaustním průběhu nemoci !!!!!!

Křečové stavy

 

  • mezi křečové stavy řadíme epilepsii, Crampi a křeče z únavy (tonická křeč), tetanické křeče, hyperventilační tetanie,metabolicky podmíněné, spasticita s nasedajícími klony (mozkové trauma), intoxikace křečovými jedy (drogově závislý)
  • vyskytují se i záchvatovitá onemocnění, která nemusí být křečovými stavy (např. kardiogenní synkopy, kolapsové stavy, metabolicky podmíněné – DM, tyreotoxikóza, cerebrální hypoperfuze, narkolepsie, katalepsie, intoxikace

 

Epilepsie:

  • je jedním z nejčastějších neurologickým onemocněním
  • mezi příčiny dle četnosti lze zařadit sublimitní hladina AED, chronická strukt. léze, CMP, metabolické rozvraty, vztahy k alkoholu, hypoxie a anoxie, tumor CNS, infekce a jiné (předávkování drogami, trauma, ..)
  • epileptický paroxysmus probíhá jako:
  • konvulzivní (tonicko-klonický, tonický, klonický, myoklonický) GM – grand mal
  • nekonvulzivní (absence status, petit mal status, SW stupor, pyknoleptický status)
  • parciálníelementární (motorický, senzitivní, adverzivní, epi. partialis), unilaterální (Jacksonský, hemiklonický), komplexní (konfuze a fugy, temporální SE, PM SE)

 

Diagnostika:

  • objektivní anamnéza (podrobný popis od svědků záchvatu)
  • 1. záchvat = nutná hospitalizace a následná vyšetření, u léčeného epileptika (pravidelnost léků, životospráva, alkohol, spánková deprivace, …)
  • Komorbidity (další onemocnění), úraz
  • CT, EEG

 

 

GM – grand mal:

  • tonická fáze epileptického záchvatu s apnoí, flexí nebo extenzí trupu a hlavy, napětím končetin (může chybět), trvá asi 1 minutu
  • klonická fáze dramatické generalizované konvulze, stranově většinou symetrické s morzurami a hypersalivací v trvání 1 – 3 minut
  • postparoxysmální zmatenost trvá od 10 sekund po několik hodin
  • kumulované paroxysmy, status epilepticus (epileptický stav)

 

Léčba status epileptikus:

  • cílem léčby je cerebrální perfuze, ukončení klinické a EEG aktivity co nejdříve, zabránit dalším záchvatům, odhalit a odstranit příčinu, zabránit systémovým komplikacím a metabolickému rozvratu
  • udržet volné DC (event. intubace, SaO2), monitorace EKG, žilní vstup, léčiva (nekombinovat malé dávky více druhů)
  • ZERO TIME = konsensus, čas příjezdu ZS
  • 0 – 10 minut žilní vstup, monitorace TK, EKG, SaO2, aplikace 10mg Diazepamu (pokud neodezní SE do 5 minut aplikace dalších 10mg Diazepamu), transport
  • 10 – 20 minut statim odběry, trváli SE opět 10mg Diazepamu 3mg/min., nebo Epanutin 250mg rychlostí 100mg/min. (při trvání opět Epanutin 50-75mg/min.), monitorace, event.intubace a UPV
  • 20 – 45 minut pokud přetrvává SE opět podání Epanutinu do celkové dávky 1000mg a dále do celkové dávky 20mg/kg, pokud je pacient stabilní lze podat bolus midazolamu 10mg a pokračovat kontinuálně 15mg/hod.
  • antiedematózní terapie (manitol, kortikoidy)
  • parenterální antikonvulsiva
  • benzodiazepiny (diazepam, midazolam)
  • fenytoin (epanutin)
  • kyselina valproová (depakine, orfiril)

 

 

Maligní neuroleptický syndrom:

  • iatrogenní poškození, mortalita je 10 – 30 % (jako myastenická krize, hrozí smrt)
  • předávkování léky (neuroleptika, antiparkinsonika L-Dopa, fenothiaziny, tioxantiny, bromkriptin)

Příznaky:

  • hypertermie, svalová rigidita (totální imobilizace), dysfagie, dyspnoe,trizmus, blefarospasmus, dyskinézy
  • tachykardie, arytmie, výkyvy TK, psychická alterace (koma)

 

 

 

Léky:

  • benzodiazepiny (diazepam, seduxen, apaurin, midazolam)
  • opiáty (jednorázově morfin, frakcionovaně nebo kontinuálně fentanyl, sufenta)
  • neuroleptika (chlorpromazin,levopromazin, haloperidol)
  • analgetika (tramadol, nesteroidní antirevmatika)
  • osmoterapie (NaCl 3%, NaCl 10%) – k léčbě edému
  • Manitol 20% – k léčbě edému
  • kortikoidy (dexametazon 4mg a 6-12hod., až 100mg/den, methyl-prednisolon 30-250mg) – k léčbě edému
  • diuretika (furosemid, acetazolamid – přechodný efekt, závažná rizika (hypotenze, minerálová dysbalance) – k léčbě edému
  • fenothiazinová neuroleptika (plegomazin, tisercin, torecan) – proti nausee a zvracení nejpoužívanější
  • antagonisté serotoninu (ondemet, zofran, emetron, emeset, …)– proti nausee a zvracení nejúčinnější
  • antihistaminika (promethazin) – proti nausee a zvracení
  • butyrofenonová neuroleptika (haloperidol) – proti nausee a zvracení
  • prokinetika– proti nausee a zvracení
  • kortikosteroidy kombinované( antiemetické koktejly) – proti nausee a zvracení

 

Ovlivnění sympatiku:

  • symaptomimetika alfa (vasoxin, noradrenalin, hypertensin, dopamin ve velkých dávkách)
  • sympatomimetika beta (isoprenalin, asthmopent, ipradol, partusisten, dopamin v malé dávce)
  • sympatolytika alfa (dehydrobenzperidol, regitin, dibenylin)
  • sympatolytika beta (indreal, visken, trimepranol)

 

Ovlivnění parasympatiku:

  • parasympatomimetika (syntostigmin, ubretit, kalymin, acetylcholin, prostigmin)
  • parasympatolytika (atropin, robinul, bellaspon, oxyphenon)

 

 

 

 

Rate this post

Napsat komentář

forinel
facebook google forum_ikona
Kalendář akcí
<< Říj 2017 >>
PÚSČPSN
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5
Nová akce
  • žádné události
Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...