Warning: Missing argument 2 for wpdb::prepare(), called in /data/web/virtuals/42317/virtual/www/wp-content/plugins/sticky-front-page-categories-and-tags/home_cat.php on line 46 and defined in /data/web/virtuals/42317/virtual/www/wp-includes/wp-db.php on line 1212
Aktuality zdravotnictví - Part 83

Portál nejen pro zdravotníky

… o všem, co vás zajímá

Tetrazepam

Tetrazepam

Evropská léková agentura (EMA) dnes doporučila, aby se v zemích EU přestaly používat léky proti bolesti a svalovému napětí, jež obsahují účinnou látku tetrazepam. Podle ní má tato látka příliš velké vedlejší účinky a způsobuje vážné kožní problémy. Úřad o tom informoval na svých internetových stránkách. V ČR se prodává lék Myolastan, který tetrazepam obsahuje.

 

Tetrazepam patří do skupiny benzodiazepinových léčiv a kromě léčby svalového napětí se používá například pro celkové utlumení organismu, takže slouží i jako lék na spaní a proti úzkosti.

EMA uvedla, že užívání léku s sebou nese příliš velké riziko vedlejších účinků, zejména kožních problémů. Může způsobit například takzvaný Lyellův syndrom neboli syndrom opařené kůže. Lékařům doporučuje, aby pro svoje pacienty volili alternativní léčiva.

ČTK

budova_malá Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) dnes uložila vedení VZP, aby se u soudů aktivně bránilo proti pražskému protonovému centru. Podat na ně má případně i další trestní oznámení. Po jednání rady to novinářům řekl její šéf Petr Nosek. Zdůraznil, že pacientům, kteří by protonovou léčbu skutečně potřebovali, ji VZP zajistí. Žalobu centra na pojišťovnu řeší rozhodčí soud, vede se pak i další soudní spor o neplatnost smlouvy.

 

Protonové centrum vyrostlo na Bulovce za 4,2 miliardy korun. Nemá smlouvu s žádnou zdravotní pojišťovnou. Zatím mu uhradily léčbu tří pacientů. Od VZP chce zařízení získat kontrakt za miliardu ročně, a to na 15 let. Odvolává se na smlouvu o smlouvě budoucí, kterou s ním v roce 2006 podepsal nucený správce pojišťovny. VZP dokument zpochybňuje. Podala na centrum i trestní oznámení, stejně postupovalo středisko. O proplácení léčby začali usilovat i pacienti, uspořádali petici. VZP za rychlým přibýváním podpisů vidí negativní kampaň Nadace pro protonovou terapii.

„Správní rada považuje reklamní kampaň zástupců protonového centra za vysoce neetickou a lživou, jejímž cílem je výhradně získání veřejných prostředků, nikoliv prospěch pacienta,“ uvedl šéf správní rady Nosek, který je náměstkem ministra zdravotnictví.

VZP s centrem smlouvu o hrazení péče uzavřít nehodlá. Její ředitel Zdeňěk Kabátek řekl, že instituce postupuje „jediným možných způsobem“ – pokud experti určí, že protonové ozařování je pro pacienta jedinou možnou variantou léčby, tak ji pojišťovna uhradí.

ČTK

743_abaeb5f786 Fakultní nemocnice Brno získala díky nadačnímu fondu Kolečko téměř čtvrt miliónu korun na nákup sady nástrojů pro dětskou neuro-mikrochirurgii. Špičkové instrumentarium je používáno při operacích nádoru mozku a míchy, vrozených vad malých dětí (např. myelomeningokéla, Chiariho malformace) či při operacích periferních nervů.

Díky finančním prostředkům z veřejné sbírky (účet č. 192092738/0300), na kterou přispěli stálí sponzoři nadačního fondu Kolečko i drobní přispěvatelé pravidelnými i jednotlivými částkami, bylo pro dětskou neurochirurgii Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie FN Brno zakoupeno nové operační instrumentarium.

Sada nástrojů pro mikrochirurgii je v maximální míře využívána při operacích nádorů mozku a míchy u dětí na neurochirurgickém operačním sále v dětské nemocnici. Tyto výkony jsou prováděny pod mikroskopem jemnou mikrochirurgickou technikou a kvalita nástrojů v těchto případech hraje velkou roli. Nutností je použití kvalitních mikronástrojů i při operacích vrozených vad u malých dětí jakou je myelomeningokéla či Chiariho malformace a v neposlední řadě i při operacích periferních nervů. Špičkové mikronástroje od firmy Lawton zvýšily kvalitu poskytované péče na dětském neurochirurgickém oddělení FN Brno.

Zvyšování kvality péče o dětské pacienty bude v druhé polovině letošního roku završeno získáním bezrámové navigace na neurochirurgický operační sál.

TZ

images

Úsporná opatření poškozují zdraví lidí v Evropě i v Severní Americe. Omezují přístup k lékům a zdravotní péči a kromě sebevražd nebo depresí stojí i za nárůstem infekčních onemocnění.

Na základě desetiletého výzkumu to v nové publikaci tvrdí ekonom David Stuckler z britské Oxfordské univerzity a epidemiolog Sanjay Basu působící na americké Stanfordově univerzitě.

V knize, která vyjde tento týden, jako jeden z příkladů autoři podle agentury Reuters uvádějí Řecko, které kvůli silnému zadlužení požádalo před třemi lety o mezinárodní finanční pomoc. Počet případů nákazy virem HIV v zemi se od roku 2011 zvýšil o více než 200 procent.

 

Z části za tím prý stál nárůst případů užívání drog v době, kdy byl mezi mladými lidmi bez práce každý druhý. Zvýšení počtu nakažený HIV se navíc časově shoduje se snížením rozpočtu na prevenci onemocnění chorobou AIDS a dalšími podobnými kroky. Řecko po rozpočtových škrtech v programech zaměřených na hubení moskytů také prodělalo první epidemii malárie za několik desítek let.

V USA během nejnovější recese ztratilo přístup ke zdravotní péči více než pět milionů lidí. V Británii prý seškrtaný rozpočet donutil opustit domovy zhruba 10.000 rodin.

Spoluautor knihy Stuckler přitom již v dřívějších studiích zveřejněných v odborných časopisech spojil rostoucí míru sebevražd v některých částech Evropy s tvrdými úspornými opatřeními.

Negativní účinky na veřejné zdraví ale podle expertů nejsou nutné ani během nejhorších hospodářských krizí. Například ve Švédsku programy na podporu pracovního trhu během tamní recese i přes velkou nezaměstnanost pomohly snížit počet sebevražd. V USA ve 30. letech minulého století vedlo každých 100 dolarů z programu tehdejších ekonomických reforem vynaložených na pomoc ke snížení počtu sebevražd nebo úmrtí na zápal plic.

„Ve výsledku ukazujeme, že zhoršující se zdraví obyvatel není nevyhnutelný důsledek hospodářských recesí. Je to politická volba,“ uvedl Basu.

ČTK

Vláda se asi postaví proti novele opoziční ČSSD, která ruší stokorunovou platbu za denní pobyt v nemocnicích pro děti do 18 let věku. Se záměrem ale kabinet podle předběžného stanoviska pro čtvrteční zasedání souhlasí a přichystá vlastní normu.

index Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) ji avizoval již dříve.Předloze skupiny sociálnědemokratických poslanců vláda vytkne legislativní nedostatky. Nebude také souhlasit s tvrzením autorů o neústavnosti regulačních poplatků. O normě ale rozhodne Parlament.

Současný stav, kdy za pobyt v nemocnicích musejí platit i děti, označují autoři předlohy za ekonomickou bariéru při přístupu dětí ke zdravotní péči. Právě tento poplatek pokládají podle důvodové zprávy „za hrubě protiústavní a nejvíce asociální a nemorální“. Předkladatelé poukazují i na to, že poplatky za pobyt v nemocnici se nezahrnují do ročního ochranného limitu, který činí v případě dětí 2500 korun ročně.

ČSSD v důvodové zprávě už avizuje, že pokud uspěje v příštích sněmovních volbách, navrhne zrušení všech regulačních poplatků a zavede časově omezený příspěvek na stravu v nemocnicích. Byl by 60 korun za den, pacient by jej hradil nejvýše za 30 dnů hospitalizace v jednom roce.

Sociální demokraté navrhovali úplné zrušení regulačních poplatků v minulosti už několikrát, nikdy neuspěli. Poplatky byly zavedeny za vlády Mirka Topolánka (ODS). V nynějším volebním období doznaly některých změn. Poplatek za den v nemocnici vzrostl ze 60 na 100 korun. Místo třicetikorunového poplatku za položku na receptu se platí 30 korun za celý recept.

ČTK

Zhruba sto pacientů v celé ČR je trvale na umělé plicní ventilaci. Většina je v nemocnici, přestože to je pro zdravotní pojišťovny měsíčně o 200 tisíc korun dražší, než kdyby jim byla umožněna umělá plicní ventilace doma.

umělá plicní ventilace ČTK to řekl Petr Břinčil z občanského sdružení Dech života, které usiluje o to, aby v ČR vznikla síť stacionářů a koordinátorů péče a byly vytvořeny jednotné standardy, podle nichž budou pojišťovny domácí léčbu hradit.“Se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) není problém, hradí, co je potřeba, ale u menších pojišťoven se liší pohled na to, co hradit a co ne,“ řekl Břinčil. Sdružení chce podle něj dosáhnout také toho, aby vedle vybavení pro plicní ventilaci byla z veřejných peněz hrazena také následná péče, která zahrnuje sociální práci a činnost terénních pracovníků.Na celou ČR je zatím jediný terénní pracovník a není žádný stacionář, kam by mohly rodiny dát na krátký čas pacienta závislého na plicní ventilaci, než si zařídí své věci, nebo si chvíli od každodenní čtyřiadvacetihodinové péče odpočinou a naberou sil.

„Naším cílem je, aby všech sto pacientů bylo v domácí péči,“ řekl Břinčil. K tomu je podle něj potřeba nejen to, aby pojišťovny péči doma a potřebné pomůcky plně hradily, ale také aby stacionáře na pomoc pečujícím rodinám byly v každém regionu, stejně jako koordinátoři péče.
Na problémy s úhradou dlouhodobé ventilace poukazují také lékaři v nemocnicích. V systému plateb za ukončený případ může podle nich trvat roky, než nemocnice peníze dostane.
Změny ve struktuře intenzivní péče řeší pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví. VZP v ní podle mluvčího Oldřicha Tichého prosazuje názor, že pacienti napojení dlouhodobě na umělou ventilaci mají být po určité době přeloženi na lůžka následné intenzivní péče. Legislativa tyto překlady umožňuje. Péče na těchto lůžkách se účtuje měsíčně, takže nemocnice nemusejí na peníze několik let čekat.
ČTK

Nejstarší oční léčebna v Kroměříži, která pomáhala školákům s vadami očí, skončila. Pojišťovny totiž přestaly platit na tamní lůžka. V zařízení se každoročně vystřídala stovka dětí mezi čtyřmi až 15 lety. V nejistotě zůstává i druhá léčebna tohoto druhu v republice.

oční léčebna

Nejstarší oční léčebna v Kroměříži, která pomáhala školákům s vadami očí, skončila. Pojišťovny totiž přestaly platit na tamní lůžka.

Léčebna v kroměřížské nemocnici byla jednou ze dvou léčeben v republice a jediná na Moravě, která pomáhala při tupozrakosti a šilhání.

Pojišťovny se podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého dohodly, že lůžka, na kterých děti spaly, už nebudou proplácet. V těchto případech totiž považují pobyt v nemocnici za hotelovou službu, kterou pacienti potřebovali kvůli vzdálenosti a nemohli se každý den vracet domů.

V nejistotě zůstává i druhá léčebna tohoto druhu v zemi ve Dvoře Králové, kde se každoročně léčí přes 200 dětí. V červnu jim totiž končí smlouva, podle tamního primáře jim však zatím nikdo nenaznačil, že by mělo zařízení skončit.

Kroměřížská léčebna byla založena hned po druhé světové válce a s malými přestávkami nebo obměnami vydržela až do tohoto roku. Dětem nabízela takzvanou ortodontickou péči v míře, která jinde možná nebyla. Tedy nepřetržitý pobyt v nemocnici v délce třeba pěti týdnů, spojený s provozem mateřské i základní školy.

Jen loni se dětí s vadami očí v Kroměřížské nemocnici vystřídalo dohromady 108. Byly pod stálým lékařským dohledem a oči cvičily mnohem častěji než doma. Navíc používaly speciální přístroje, se kterými odborníci umí pracovat.

ČTK

Na informovanost o prevenci a léčbě této diagnózy, případně, jak s touto diagnózou žít, se zaměřilo občanské sdružení Onkomaják, které již čtvrtým rokem putuje po České republice v rámci osvětové kampaně Střevotour 2013. Letos tato kampaň odstartuje v rámci II. Evropských dnů kolorektálního karcinomu v Brně, které se konají 26. –27. 4. 2013.

majak V ČR žije přes 50 000 lidí, kteří tuto rakovinu měli nebo mají. Z nově zjištěných onkologických onemocnění tvoří rakovina tlustého střeva a konečníku v ČR 14,4 procenta, v EU 13,1 procent a v USA 11 procent. Češi se tak řadí mezi národy, které zbytečně na tuto rakovinu umírají. Toto zákeřné onemocnění připomenul také letošní ročník Světového dne proti rakovině a prevence nádorů tlustého střeva bude i tématem českého dne proti rakovině, známého jako „květinový den“.

„Pro úspěšnou léčbu rakoviny tlustého střeva je včasná prevence nejdůležitější. Putováním s maketou chceme proto nadále připomínat tuto nejjednodušší cestu, jak onemocnění předcházet. Letos se více zaměříme i na to, aby lidé věděli, že ani odhalená nemoc nemusí znamenat konec. Existují u nás komplexní onkologická centra, která díky vysoce specializované péči nabízí cílenou a vysoce efektivní léčbu. Informace nejen o nich chceme i touto formou k lidem dostat. Tato nemoc je opravdu zákeřná, věříme, že i díky tomu, že se letos stala hlavním tématem světového i českého dne proti rakovině, tak společně přispějeme k větší informovanosti a další osvětě,“ říká Pavla Freij, ředitelka občanského sdružení Onkomaják, které Střevotour pořádá.

Střevotour začne letos v rámci celoevropského setkání lékařů, pacientů a dalších evropských i českých odborníků na II. Evropských dnech kolorektálního karcinomu v Brně.

„Letos bude konference zaměřena na boj s tímto onemocněním v době tzv. EU CRC Guidelines (Pokyny pro zaručení kvalitního screeningu a diagnostiky rakoviny tlustého střeva a konečníku), vysoce odborného materiálu Evropské komise, který doporučuje, jak úspěšně provádět screening kolorektálního karcinomu v jednotlivých zemích,“ uvádí poslanec Evropského parlamentu RNDr. Pavel Poc, jeden ze zakladatelů Evropských dnů kolorektálního karcinomu v Brně a dodává: „Moc bych si přál, aby se Brno postupně stalo jakýmsi evropským centrem screeningu a prevence rakoviny‘. Potenciál na to rozhodně má. Loňský úspěch konference nám to potvrdil. Nastartovali jsme celorepublikový program cíleného zvaní občanů na preventivní vyšetření kolorektálního karcinomu, který je krátce před spuštěním a přispěli ke vzájemné výměně informací a zkušeností a především nacházení společných řešení.“

Putování s maketou tlustého střeva je jen jednou z aktivit Onkomajáku. Další informační kampaň o nemoci tlustého střeva připravuje sdružení ve spolupráci s hercem Miroslavem Etzlerem, který se stal jeho tváří.

TZ

Poskytovatelé zdravotní péče v Česku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku se potýkají s nedostatkem peněz na svou činnost. Výsledkem je rostoucí zadlužení zdravotnictví za současného vykazování zisků části firem podnikajících v tomto odvětví.

Shodli se na tom představitelé lékařských odborů zemí visegrádské čtyřky na setkání v Bratislavě. Upozornili také na údajně netransparentní podmínky ve zdravotnictví, Odbory vybídly vlády, aby situaci začaly řešit.

nedostatek peněz ve zdravotnictví „Nic z toho, co se nazývá reformami, nespěje k tomu, aby se odstranily chyby v zdravotním systému. Fungující věci spíše rozvracejí, cílem je rozvrátit síť veřejných nemocnic a dokázat, že stát není dobrým správcem,“ řekl k situaci v Česku předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel.

Dodal, že „volby nemají skoro žádnou cenu a že finanční skupiny si koupí vítěze a pak se realizují jejich představy“.

Zástupci lékařských odborů zemí V4 poukázali i na to, že zdravotní pojišťovny nemají povinnost uhradit zdravotnickým zařízením skutečné náklady za poskytnutou zdravotní péči. Projevuje se to prý také tak, že výdaje na zdravotní péči v přepočtu na obyvatele jsou v těchto státech mnohem nižší než jen průměr EU.

Čeští odboráři dříve v letošním roce neúspěšně požadovali změnu úhradové vyhlášky tak, aby nemocnice dostaly více peněz. Podle Engela uspořádání stávky lékařů k prosazení svých požadavků ovšem není řešením, protože péče o pacienty musí být zajištěna. Dodal, že protestní akce má větší dopad například na firmy podnikající ve výrobních odvětvích než ve zdravotnictví.

Odborové organizace by uvítaly stanovení rozsahu základní zdravotní péče, která by byla kryta z veřejného zdravotního pojištění, a nadstandardních úkonů placených z komerčního připojištění. Tvrdily rovněž, že vlády v Česku a na Slovensku si neplní závazky, ke kterým se přihlásily v souvislosti s protestními akcemi lékařů.

Podle odborů nenastalo slíbené zvýšení platů doktorů. Se svými požadavky se zástupci lékařů zemí V4 chtějí obrátit na poslance Evropského parlamentu.

ČTK

 

Pětašedesáti let se v sobotu 20. dubna dožil významný český kardiochirurg Jan Pirk.

Je přednostou kardiocentra v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze. Za svůj život provedl přes 7000 operací srdce a několik stovek úspěšných transplantací. V dubnu 2012 provedl se svým lékařským týmem unikátní zákrok, při kterém se jim jako prvním na světě podařilo úspěšně odoperovat pacientovi srdce se zhoubným nádorem a nahradit ho dvěma speciálními čerpadly na baterie.

Jan Pirk Pirk začal po studiích na lékařské fakultě UK v Praze pracovat v nemocnici v Nymburce. Od roku 1974 pracuje v IKEM, kde se v roce 1991 stal přednostou. V současné době patří mezi špičku operatérů srdcí ve světě.
V dubnu 2003 tým lékařů pod jeho vedením poprvé v postkomunistické Evropě použil pro záchranu pacienta mechanické srdce. Unikátní zákrok byl výsledkem programu „umělého srdce“, přesněji mechanické srdeční podpory. Ta je určena pro pacienty, pro které není vhodné srdce právě k dispozici, jako přechodná podpora do transplantace.

V dubnu 2012 nahradil jeho tým těžce nemocnému sedmatřicetiletému hasičovi Jakubu Halíkovi srdce dvěma speciálními čerpadly na baterie. Tuto metodu před Pirkem zkusili jen lékaři v americkém Houstonu, kde je jedno z nejlepších kardiocenter na světě. Američtí specialisté nebyli příliš úspěšní, pacient za deset dní po zákroku zemřel. Čeští lékaři postup zdokonalili. Halík přežil s unikátní pumpou v těle zhruba 200 dní a poté zemřel na infekční onemocnění.

V nedávné době se Pirk zapojil do prezidentské volební kampaně, když se stal šéfem volebního výboru neúspěšného kandidáta Jana Fischera.

ČTK


Warning: Missing argument 2 for wpdb::prepare(), called in /data/web/virtuals/42317/virtual/www/wp-content/plugins/sticky-front-page-categories-and-tags/home_cat.php on line 46 and defined in /data/web/virtuals/42317/virtual/www/wp-includes/wp-db.php on line 1212

forinel
facebook google forum_ikona

Kalendář akcí

<< Čer 2018 >>
PÚSČPSN
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Nová akce

  • žádné události

Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...