Warning: Missing argument 2 for wpdb::prepare(), called in /data/web/virtuals/42317/virtual/www/wp-content/plugins/sticky-front-page-categories-and-tags/home_cat.php on line 46 and defined in /data/web/virtuals/42317/virtual/www/wp-includes/wp-db.php on line 1295
Aktuality zdravotnictví - Part 7

Portál nejen pro zdravotníky

… o všem, co vás zajímá

rescueme_logoTriko, které zachrání život

Zdravotnická záchranná služba ČR společně s Horskou službou ČR se zapojila do projektu RescueMe. Ten má za úkol usnadnit záchranným složkám identifikaci postiženého, urychlit určení anamnézy a tím zefektivnit celý záchranný proces. Základem systému jsou unikátní trika se speciálním potiskem, který usnadní práci nejen profesionálům, ale pomůže s poskytováním první pomoci také laikům. Zejména v případech, kdy je postižený v šoku, nebo v bezvědomí.

Do situace ohrožující lidský život se může člověk dostat prakticky kdykoli a kdekoli. Nejčastějšími důvody výjezdů záchranné služby jsou podle statistik za loňský rok úraz, dopravní nehoda, akutní infarkt myokardu či cévní mozková příhoda. Ve všech těchto případech je úspěšnost záchrany závislá na rychlosti, s jakou se postiženému dostane první pomoci. „Velmi často jde doslova o vteřiny,“ potvrzuje prezident Asociace ZZS ČR a ředitel ZZS Jihočeského kraje MUDr. Marek Slabý.

Speciální tričko urychlí první pomoc až o desítky vteřin

Pomoci ušetřit drahocenný čas by měl nyní záchranářům, ale i laikům, nový záchranný systém RescueMe.

Základem tohoto systému je tričko, na jehož rub si člověk nechá natisknout nejdůležitější data o své osobě. Tím je základní anamnéza jako alergie, epilepsie, diabetes, kardiostimulátor a vůbec vše, co by měl záchranář o dané osobě vědět. Dále jméno, bydliště a kontakt na blízkou osobu. Všechna tato data zásadním způsobem usnadní záchranářům jejich činnost, pokud najdou člověka v bezvědomí, nebo ve stavu, kdy není schopen odpovídat na otázky,“ uvádí Slabý.

Potisk se nachází na rubu trika, tudíž citlivá data nejsou na první pohled viditelná. Ale záchranář podle oficiálního loga na samotném triku nebo na nášivkách či visačkách na svrchních částech oděvu pozná, že osoba je zapojena do systému RescueMe. Tudíž postiženému pouze jednoduše vyhrne tričko naruby a vše důležité z něj vyčte. To samotnou záchranu zrychlí v řádu minut, které mohou být rozhodující.

Potisk napoví i laikům

Kromě potisku osobních údajů na spodní straně trička nachází se na lícové straně logo projektu a velmi podrobný popis základů první pomoci. „Tuto část potisku na triku mít můžete i nemusíte, ale vřele ji doporučujeme,“ říká zakladatel projektu, polárník Václav Sůra, a vysvětluje: „Když naprostý laik najde člověka v bezvědomí, často vůbec netuší jak si počínat. Ale i proškolené osoby často podlehnou stresu a neví, jak se v kritické chvíli zachovat, nevzpomenou si ani na číslo záchranné služby. Na tričku RescueMe každý na první pohled najde jasný a přehledný soubor pokynů pro efektivní poskytnutí první pomoci do chvíle, než na místo dorazí tým profesionálních záchranářů.

Doživotní registrace v systému pro záchranu života

Zařazením do systému RescueMe se člověk zároveň doživotně zaregistruje v centrálním registru RescueMe. V něm bude pod unikátním kódem zanesena jeho anamnéza, kterou bude moci nositel trička kdykoli aktualizovat. Unikátní osobní kód je pochopitelně součástí samotného trička.

Informace v peněžence jsou záchranářům k ničemu

Mnoho lidí nosí své citlivé informace o zdravotním stavu například v peněžence. Problém je v tom, že Záchranná služba nemá oprávnění legitimovat člověka, tím pádem ho nesmí ani prohledávat ve stavu bezvědomí.

Vyžádat si doklady, nebo provést osobní prohlídku smí skutečně pouze jen Policie ČR. Pro nás je proto mnohem jednodušší, pokud má pacient vše napsané na triku, které stačí jen odhrnout. Pokud má postižený toto triko na sobě, víme, že tyto údaje poskytuje dobrovolně a je srozuměn s jejich využitím,“ uvádí Slabý.

Proč ostatní systémy nefungovaly?

Myšlenka vytvořit projekt, který by usnadnil záchranu lidského života, není v českých zemích novinkou. Přívěšky, čipy, náramky… to vše mělo už v minulosti záchranářům pomoci při identifikaci a záchraně postiženého. Jenže ani jeden z těchto systémů neměl šanci na úspěch. „Tyto projekty nikdy nebyly dotaženy do konce. Záchranáři nikdy pořádně nevěděli, že existují nějaké náramky, nebo dokonce čipy. Tím spíše na ně neměli žádné čtečky. Nikdy nic z toho nebylo oficiální. I kdyby třeba záchranář o náramku věděl, vlastně data z něj ani nesměl použít, protože jim nemohl důvěřovat,“ říká Jiří Brožek, náčelník Horské služby České republiky.

U projektu RescueMe je to ale jiné. Jde o oficiální projekt, na jehož vývoji se aktivně podílela jak Záchranná služba, tak Horská služba a obě tyto instituce jsou pod jeho funkčností podepsány. „Vývoj samotného potisku trval více než rok, vše bylo do nejmenšího detailu diskutováno a konzultováno s největšími kapacitami záchranných složek u nás. Na všech krajských záchrankách i na Horských službách už proběhly nebo probíhají školení k tomuto systému a záchranné složky jsou připraveny RescueMe aktivně využívat,“ ujišťuje Václav Sůra.

Specialisté se shodují: triko může dát člověku druhou šanci

Kromě samotných záchranářů vyjádřila projektu podporu i řada uznávaných osobností z řad sportovců či cestovatelů. „Nikde a už vůbec ne na horách, neexistuje 100% bezpečnost. Tento jednoduchý nápad mi sice nemůže přímo zachránit život, stejně jako třeba lano, přilba, sedák, cepín nebo lavinový přístroj, ale genialita RescueMe se projeví přesně v momentě, když už jsou kostky vrženy – je tady malér a vy nebo ostatní ho musíte začít fofrem řešit! Urychlením a především zklidněním celé situace při samotné záchraně a první pomoci mohu dostat druhou a možná třeba i úplně poslední velkou šanci,“ uvedl Viktor Kořízek, horský vůdce UIAGM, spoluzakladatel České asociace horských vůdců (ČAHV).

Zároveň se však všichni odborníci shodují na důležité zásadě: Buďme odpovědní za svůj život a zdraví a nezapomeňme na to, že ani toto triko nenahradí rozvážnost a nepřecenění vlastních sil!

Více informací o projektu RescueMe a způsobu, jak se do něj zapojit, najdete na webové adrese www.rescueme.cz.

triko_damske_fantasy_tyrkysove_BAtriko_damske_fantasy_tyrkysove_FU

Nejčastější otázky a odpovědi:

  • Jak je možné se zapojit do systému RescueMe?

Do systému RescueMe se zájemce zapojí jednorázovou doživotní registrací na www.rescueme.cz a následným zakoupením trička s potiskem se svými daty. Podrobný návod na objednání naleznete na webu www.rescueme.cz.

  • Komu je triko určené?

Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech – náhlý kolaps a ztráta vědomí může potkat prakticky kohokoli, kdykoli a kdekoli. Triko je tak vhodné nejen pro aktivní sportovce, turisty či pro outdoorové aktivity, ale i pro starší lidi či naopak pro děti, které by pro případ nouze měly mít vždy při sobě základní informace + kontakt na zodpovědnou osobu (například během letních táborů, při cestování a podobně). V blízké budoucnosti vznikne speciální dětská edice triček.

  • Kolik triko stojí?

Registrace do systému RescueMe stojí 480,-Kč a základní triko s potiskem pořídíte za 320,-Kč.

  • Mohu si nechat potisknout vlastní triko?

Ano, na vyžádání je možné nechat prakticky jakékoli triko potisknout a proměnit na záchranné tričko RecueMe. O vhodnosti materiálu pro potisk se dozvíte na stránkách www.rescueme.cz. Cena samotného potisku při dodání vlastního trička je cca 150,-Kč.

  • Co když si triko někdo ode mne půjčí?

Základním pravidlem, které je nutné při zapojení do systému RescueMe dodržovat, je nikdy nepůjčovat triko druhé osobě! Záměna dat může způsobit velké komplikace a ohrozit člověka na životě. Též při likvidaci starého trika je nutné vystřihnout potisk s daty a ty znehodnotit. Všechna tato upozornění jsou uvedena přímo na triku.

  • Jak se dají data v systému aktualizovat?

Spolu s registrací obdrží člen systému RescueMe také přístupové údaje k online evidenci svých dat v registru, kde může data upravovat a aktualizovat. Důležité je mít na paměti, že při aktualizaci klíčových dat v registru je vhodné nechat vyrobit nové tričko s aktualizovaným potiskem.

  • Jak na první pohled poznám, že postižený je v projektu RescueMe, že na něm mám při první pomoci hledat triko?

Systém RescueMe má patentován unikátní logo s modrou hvězdou života, která je součástí samotného lícového potisku trička. Právě logo dává nejen záchranářů na vědomí, že je člověk součástí systém RescueMe. V případě, že tričko netvoří vrchní vrstvu oblečení, měl by dotyčný označit svůj oděv logem pomocí nášivek, nálepek, visaček a podobných doplňků, které je možno získat na www.rescueme.cz. Tam je též možno objednat praktický batoh s logem RescueMe.

  • Je nějak projekt RescueMe propojen s nedávno vyšlou mobilní aplikací Záchranka?

Nikoli. Projekty spolu nespolupracují, ale ani si nikterak nekonkurují. Mobilní aplikace Záchranka je určena především pro osoby, které zůstaly při vědomí a nachází se v oblasti pokryté mobilním signálem a jsou schopny komunikovat a přivolat si pomoc mobilem. Systém RescueMe pomáhá urychlit záchrannou akci u osob, které jsou ve stavu bezvědomí a nemohou komunikovat.

  • Je triko funkční i v zahraničí?

Projekt zatím funguje pouze na území České republiky, je navázán na záchranné složky ČR. V budoucnu však bude projekt rozšířen i do dalších zemí Evropy. Celý projekt je patentován ve všech 28 státech Evropské unie.

  • Kdo je provozovatelem systému?

Zakladatelem systému RescueMe je cestovatel a polárník Václav Sůra a jeho tým, který v současné době provozuje portál www.rescueme.cz a stará se o technickou stránku projektu, jako jsou registrace členů, potisk triček apod. Podobu a funkčnost projektu celý tým vyvíjel ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou služnou v České republice a Horskou službou ČR.

  • Kdo ze známých osobností projet podporuje?
  • et PhDr. Miloslav Stingl – Známý český cestovatel, etnograf, který osobně poznal řadu domorodých kultur ve 151 zemích světa. Je také mimořádně plodným spisovatelem, který zpracoval své zážitky ve více než 40 knihách. Je čestným náčelníkem indiánského kmene Kickapoo.
  • Viktor Kořízek – horský vůdce UIAGM, spoluzakladatel ČAHV, 59x stál na vrcholu Matterhornu, 500x stál na vrcholu Studniční hory. Lavinový specialista a psovod lavinových psů, sestavil lavinovou metodiku v ČR, vytvořil lavinovou předpověď pro ČR a zapojil ČR do EAWS (European Avalanche Warning Services).
  • David Křížek – Profesionální závodník a trenér jachtingu. Držitel 24 titulů mistra republiky a celé řady mezinárodních úspěchů. Celkem 4 krát přeplul Atlantický oceán a získal bronzovou medaili v extrémním závodě osamělých mořeplavců Transat 6,50 z Francie do Brazílie.
  • Josef Šimůnek „ŠIMON“ – Od roku 1998 spoluzakladatel České asociace horských vůdců – UIAGM. Dosud absolvoval 13 výprav na “osmitisícovky”, většinou jako šéf výpravy z toho čtyři vrcholy zdolal vždy bez podpůrného kyslíku.
  • Petr Horký – Režisér, cestovatel a spisovatel. Došel na severní pól, přešel na lyžích Grónsko. Sám nebo společně s Mirkem Náplavou a i s Miroslavem Zikmundem napsal 9 knih, natočil více než 80 dokumentů z téměř sto zemí světa. Je dvojnásobných držitelem literární ceny Egona Ervina Kische. V roce 2014 běžel v kinech jeho úspěšný film Století Miroslava Zikmunda, za který byl kromě jiných cen nominovaný na Českého lva.
  • Lucie RadováBlogerka a novinářka, co miluje španělskou kuchyni, argentinské víno a uzbeckou vodku. Natáčí pro cestovatelský pořad Objektiv, moderuje podobně zaměřený Travel Journal a ze života na cestách píše na svůj blog luckycesta.cz.
  • Štěpán Rusňák – Vystudoval biologii na Karlově univerzitě v Praze, procestoval 80 zemí všech kontinentů. Pracuje jako konzultant cestovního ruchu. Momentálně působí ve funkci ředitele Pražské paroplavební společnosti. Věnuje se mimo jiné genealogii, fotografování a dokumentaristice.

TZ

očkování

Blíží se období letních dovolených a většina lidí zvažuje, zda se vydá za exotikou, po Evropě, nebo dá přednost tuzemským destinacím. Podle odhadů Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) dosáhne počet cestovatelů v letošním roce téměř 1,2 miliardy.

 

Cestovní ruch se bezpochyby stal v posledních desetiletích významnou ekonomickou veličinou, čímž nabývá stále více na významu i obor cestovní medicíny. Riziko nepříjemných zdravotních obtíží během pobytu či po návratu z dovolené lze minimalizovat pomocí cílených preventivních opatření, mezi která patří například očkování či vyvarování se rizikového chování. Za tzv. cestovatelský základ je považováno očkování proti žloutence typu A, případně užití kombinované vakcíny proti virovým hepatitidám A a B, které lze doplnit dalšími vakcínami dle individuálních potřeb cestovatele.

Z odhadů Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) vyplývá, že do roku 2020 bude nadále pokračovat nárůst počtu cestovatelů, a to každoročně až o 4 %. Jejich celkové množství se bude pohybovat kolem 1,4 miliard. Se stejným trendem se počítá až do roku 2030, kdy by mělo být evidováno 1,8 miliard příjezdů. Nejvíce jich v současné době míří do evropských destinací, nicméně významně narůstá počet osob, které cestují do epidemiologicky rizikových oblastí tropů. Mezi oblíbené turistické destinace patří jihovýchodní a jižní Asie, Latinská Amerika a subsaharská Afrika.

Vyplatí se myslet na zdravotní prevenci

S rozvojem cestovního ruchu a nárůstem turistů a osob cestujících za prací do epidemiologicky rizikových oblastí úzce souvisí i nezbytnost zdravotní přípravy a předcestovního poradenství. Návštěva specializovaného centra cestovní medicíny pomůže nejen identifikovat rizika spojená s cílovou destinací a charakterem plánované cesty, ale především je snížit. Avšak v mnoha případech cestovatelé podceňují tato preventivní opatření, spoléhají na svůj vlastní úsudek či intuici a možnosti konzultace s odborníkem nevyužijí. Vystavují se tak případným zdravotním rizikům, která je mohou zastihnout v průběhu pobytu, ale také po jeho návratu.

V současné době je evidováno, že až 70 % cestovatelů postihnou zdravotní obtíže v souvislosti s cestou, v 5 % těchto případů je dokonce nutné vyhledat zdravotní péči. Nejčastěji se turisté v tropických oblastech potýkají s cestovatelským průjem, a to až v 80 % případů. Dále se mohou vyskytovat onemocnění, jako jsou například chřipka, horečka dengue, malárie, břišní tyfus či žloutenka typu A a B. Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) patřila mezi nejčastěji importované tropické nemoci na území ČR v roce 2015 horečka dengue, kterou se nakazilo 40 cestovatelů, a malárie s 29 nakaženými. U obou uvedených infekcí je zaznamenáván vzestupný trend v počtu diagnostikovaných případů. Velký problém představuje především malárie, neboť vzrůstá počet případů se závažným či komplikovaným průběhem vyžadujících intenzivní péči. V letošním roce byl v ČR zaznamenán i případ úmrtí na komplikace spojené s malárií. Přesto tato infekce zůstává bohužel podceňována jak ze strany cestovatelů, tak odbornou veřejností.

Specializovaná pracoviště cestovní medicíny a infekčního lékařství poskytují nejen komplexní poradenství před odjezdem, ale také diagnostiku a léčbu zdravotních obtíží spojených s cestováním. Českým centrem s největšími zkušenostmi v tomto oboru je bezesporu Klinika infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Očkování kombinovanou vakcínou proti žloutence typu A a B platí za tzv. cestovatelský základ

Mezi nejčastější dovážené nemoci, kterým se dá předcházet očkováním, patří žloutenka typu A. Jejím virem je možné se nakazit prakticky kdekoliv, k přenosu dochází orální cestou, nebezpečí představují situace s omezeným dodržováním hygienických standardů či kontroly kvality potravin a pitné vody. Její výskyt je evidován rovněž na území Evropy, včetně České republiky. Žloutenka typu B se nejčastěji přenáší prostřednictvím nechráněného pohlavního styku, ale nakazit se jí dá všemi tělními tekutinami. Pozor by si lidé měli dát na sdílení osobních hygienických potřeb, jako jsou holicí strojky, zubní kartáčky či ručníky, i na těch může virus přežívat. Riziko představují i zákroky typu manikúra, pedikúra či tetování. Dle potřeb cestovatele lze očkováním zajistit dlouhodobou ochranu proti žloutence typu A či při užití kombinované vakcíny i proti žloutence typu B, vakcinace však nemusí chránit 100 % očkovaných jedinců. Očkování proti virovým hepatitidám je považováno za tzv. cestovatelský základ. Další očkování se obvykle doplňují na základě vybrané destinace a její aktuální epidemiologické situace.

Relevantní informace najdou cestovatelé i na webech

Mimo specializované ordinace, kde odborník poradí se zdravotní prevencí při cestách, může s přípravou na dovolenou pomoct i webová stránka www.bezpecnadovolena.cz. Ta nabízí cestovatelům přehledným způsobem nejdůležitější informace o jednotlivých destinacích, poskytuje přehled povinných i doporučených očkování, adresy českých ambasád nebo důležitá telefonní čísla pro volání na policii, hasiče a zdravotní záchrannou službu pro všechny země světa. Součástí webu jsou i rady a tipy, na co před cestou nezapomenout a čeho se vyvarovat. Více informací naleznete také na www.zloutenky.cz.

Vakcíny Twinrix Adult proti žloutence typu A a proti žloutence typu B; Engerix-B 10 μg a Engerix-B 20 μg proti žloutence typu B; Havrix 720 Junior Monodose a Havrix 1440 proti žloutence A jsou registrované léčivé přípravky, které nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění s výjimkou úhrady vakcíny Engerix-B, podléhá-li pacient očkování dle vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, v platném znění.

Vakcíny jsou léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Očkování provádí lékař. O způsobu aplikace a úhrady se předem informujte u svého lékaře nebo pediatra dítěte. Aplikace vakcíny může být spojena s nežádoucími účinky, které jsou popsány v příbalových informacích. Před použitím každé vakcíny si proto předem pečlivě prostudujte příbalovou informaci dostupnou též na www.gskkompendium.cz. Případné nežádoucí účinky, prosím, nahlaste i na cz.safety@gsk.com. Očkování nemusí chránit 100 % očkovaných.

Vakcinační akce č.j.: MZDR 77496/2015-3/OVZ.                                                            CZ/TWI/0012/16

GlaxoSmithKline, s.r.o., Hvězdova 1734/2c, Praha 4, tel.: 222 001 111, e-mail: cz.info@gsk.com.

TZ

Ilustrační foto- zdroj: cestovani.lidovky.cz

 

logo_as_webVrozené srdeční vady představují postižení srdce, které je přítomno již při narození. Za jejich vznik odpovídají genetické poruchy i faktory vnějšího prostředí. Jen v České republice se ročně narodí asi 500 dětí se srdeční vadou. Většinu vad lze dnes upravit operačním nebo katetrizačním výkonem. Jsou ovšem oblasti na světě, kde je výskyt podobných komplikací mnohonásobně vyšší a účinná pomoc neexistuje. Z tohoto důvodu vznikl nadační fond Africké srdce, který chce zajistit účinnou podporu a dlouhodobě pomáhat dětem se srdečními problémy tam, kde není zdravotnictví na takovém stupni rozvoje jako v České republice.

Nadační fond Africké srdce vznikl přímou iniciativou lékařů pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) – prof. MUDr. Josefa Kautznera, CSc., FESC, přednosty Kliniky kardiologie a MUDr. Michala Pazderníka, lékaře kliniky a předsedy pracovní skupiny Kardio 35 při České kardiologické společnosti (ČKS). Současně získal podporu prof. MUDr. Miloše Táborského, Ph.D., FESC, MBA, předsedy ČKS či kardiologa MUDr. Romana Gebauera z dětské kliniky Kardiocentra v německém Lipsku. Cílem nadace je předávat znalosti v oblasti kardiologie, ve které čeští odborníci patří k absolutní světové špičce, tam, kde podobné znalosti prozatím chybí.

Nadační fond bude účinně pomáhat vybraným dětským pacientům s vrozenými srdečními vadami, které by bez naší pomoci nepřežili do dospělosti. Jak již název napovídá, bude to primárně v Africe. Současně chceme podporovat rozvoj vzdělanosti afrických studentů medicíny, pro které budeme v IKEMu organizovat pravidelné vědecko-výzkumné stáže, tak aby mohli ve svých zemích v budoucnu účinněji pomoci“, říká k cílům nadačního fondu prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC.

Nadační fond začíná v Súdánu a následně rozšíří činnost i do dalších afrických zemí.

V prvních měsících fungování nadačního fondu bude hlavní činnost směřovat do pouštního Súdánu, kde již funguje spolupráce s místními odborníky.

„Chceme ale pokračovat dál. Ve spolupráci s nadací Asante Kenya, kterou vede Lejla Abbásová, vybíráme další lokality v odlehlých oblastech Keni, kde je také potřeba účinné zdravotnické pomoci. I tam chce nadace Africké srdce nabízet pomocnou ruku. V následujících měsících předpokládáme vytipování dalších oblastí,“ dodává k plánům nadačního fondu jeden ze zakladatelů MUDr. Michal Pazderník.

Nadační fond Africké srdce

  •  Účinná pomoc v léčbě vrozených srdečních vad ve vytipovaných lokalitách v Africe.
  • Studijní programy v České republice pro africké studenty medicíny.

Více na africkesrdce.cz

 

TZ

prostataVýskyt zhoubného nádoru prostaty se trvale zvyšuje. Zatímco v roce 2012 v České republice žilo 43 913 mužů, kteří rakovinu prostaty měli nebo ji v minulosti prodělali, pro rok 2015 se předpokládal výskyt až 59 293 případů – to představuje nárůst o 35 %. Je proto zásadní, aby se muži více zajímali o své zdraví a včas podstoupili vyšetření, které může onemocnění odhalit ještě ve stádiu, kdy je dobře léčitelné. K tomu má dopomoci také preventivní akce „Běž s tátou na vyšetření“, která proběhne 21. června letošního roku na Karlově náměstí.

Výskyt rakoviny prostaty v české populaci zaznamenal za posledních deset let růst o 56 %.

„Rakovina prostaty v posledních letech dokonce překonala výskyt rakoviny tlustého střeva, která byla doposud nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním mužů v České republice. Dle nejnovějších dat se tato čísla budou i nadále zvyšovat – v roce 2016 zde bude žít odhadem více než 63 tisíc mužů se zhoubným nádorem rakoviny prostaty, v roce 2020 počet pacientů stoupne téměř až na 80 000,“ varuje prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky Fakultní nemocnice v Motole a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Ačkoliv paralelně se vzrůstajícím počtem případů tohoto zhoubného onemocnění klesá úmrtnost, která se za posledních deset let snížila o 14 %, přesto je nezbytné nadále motivovat muže k větší ochotě podstoupit preventivní vyšetření.

Muži se vyšetření bojí, kdo je k němu přiměje?

Faktem bohužel zůstává, že se čeští muži vyšetření bojí podstoupit nebo lékaře navštíví až ve stádiu, když už je nemoc rozšířená. V tomto ohledu nachází lékaři vítaného pomocníka – manželky pacientů. Ty mají na zdraví mužů často větší vliv, než si samy uvědomují. Ačkoli rakovina prostaty představuje ryze mužské onemocnění, Češky se něj zajímají.

„Většina mužů se prohlídky bojí. Je to pro ně příliš intimní. A právě proto je nutné je podpořit a zdůraznit, že vyšetření není bolestivé a není důvod k obavám. V těchto situacích bývají největší oporou mužům jejich manželky a partnerky. Jejich starost o blízké a péče o ně může být zásadní. Často jsou to právě ony, které mužům dodávají potřebnou odvahu a popřípadě je i k lékaři doprovodí,“ říká doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Akce „Běž s tátou na vyšetření“ chce oslovit syny a dcery

Rozšíření povědomí o rakovině prostaty mezi mladší generací, to je cíl, který si klade preventivní akce „Běž s tátou na vyšetření“. Ta 21. června proběhne pod patronací Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve spojitosti s „Dnem otců“ na pražském Karlově náměstí.

„Naším cílem je oslovit mladší generaci. Ta sice není rakovinou prostaty dosud ohrožena, ale může pozitivně ovlivnit své otce, k tomu, aby navštívili lékaře a nechali se vyšetřit. Proto v rámci akce budeme nabízet zdarma krevní testy, které nám pomohou odhalit zvýšenou hladinu PSA, která slouží jako hlavní ukazatel případných problémů,“ doplňuje MUDr. Otakar Čapoun z Urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Akce proběhne v úterý 21. června na Karlově náměstí mezi 10. a 17. hodinou.

TZ

Ilustrační foto- zdroj:zena-in.cz

Česká studie AquaLife Institutu poukázala na zásadní význam ranního příjmu tekutin, který ovlivňuje celkovou hydrataci v průběhu dne. Během dopoledne by děti měly přijmout minimálně 400 ml tekutin a pokračovat v pití rovnoměrně během celého dne. Takto správně nepije polovina dětí. Pitný režim přitom ovlivňuje kognitivní i fyzické funkce těla. Děti, které pijí málo, se cítí častěji unavené, bolí je hlava, hůře vnímají a nesoustředí se. Kvalitní pitný režim tak ovlivňuje nejen stav hydratace, ale i chování jedince či školní výsledky.

pitný režimPitný režim u dětí je nutné hlídat, potřeba příjmu tekutin na jednotku hmotnosti je u nich totiž vyšší než u dospělých a na nedostatek tekutin reaguje jejich organismus citlivěji. Nedostatečný příjem tekutin se tak u dětí rychleji odráží ve změnách vnitřního prostředí, ve změně poměru červených krvinek a plasmy a následné dehydrataci. Fyziologicky se snížený příjem tekutin projeví pocitem žízně, kdy množství hromadících se osmoticky aktivních látek signalizuje mozku potřebu doplnit tekutiny.

 

Pocitu žízně při běžném denním režimu je lepší předcházet

Většina dětí (65 %) pije, až když pocítí žízeň. „Laicky řečeno, to že cítíme žízeň, znamená, že tělu již chybí tekutina a musí si o ni říkat. Pijeme-li tedy, až když nás donutí žízeň, je to pro náš organismus pozdě,“ upozorňuje vedoucí lékař studie AquaLife Institutu, MUDr. Petr Tláskal, CSc., Ústavní nutriční lékař FN Motol.

Vzhledem k tomu, že děti stejně jako senioři pociťují žízeň později, může u nich docházet k dehydrataci. Studie navíc ukázala na zajímavý fakt, že děti, které pociťují žízeň, pijí méně často, než ty, které pijí, aniž by čekaly, než je donutí žízeň. A právě pravidelnost v přijímání tekutin se jeví jako klíčový faktor ke správnému zavodňování organismu. Po sklenici by lidé měli sáhnout šestkrát či vícekrát za den.

Stádia dehydratace a zdravotní projevy při ztrátě tekutin

  • S úbytkem tělesné hmotnosti v důsledku ztráty tekutin nižší než 5 % dochází k mírné dehydrataci. Ta se obvykle projeví sníženou schopností soustředění psychiky, prodloužením reakčního času a únavou. Jedny ze symptomů jsou suché rty a snížená tvorba moči.
  • V případě vyššího úbytku tekutin než 5 % dochází ke ztrátě tělesné hmotnosti, zpomalení mozkových procesů, ohrožení krátkodobé paměti. Dalšími příznaky jsou zhoršená koordinace, zrychlení pulzu, závratě a bolesti hlavy.
  • Těžká dehydratace je charakterizována ztrátou hmotnosti nad 10 %, většinou je nutné nitrožilní podání tekutin. Dochází k zástavě moči a může způsobit až smrt.
 Vynechat tekutiny po ránu, je horší než nesnídat

Studie AquaLife Institutu prokázala, že v průběhu školy, kdy pitný režim nehlídají rodiče, děti nepijí dopoledne a příjem tekutin v průběhu dne je u nich nevyrovnaný. Každé páté dítě se po ránu vůbec nenapije, více než 10 % dětí se napije pouze třikrát denně nebo méněkrát za celý den.

„Nepravidelnost v příjmu tekutin je hlavní příčinou, proč se u dětí objevuje dehydratace, a to i v případě, kdy za celý den vypijí dostatečné množství tekutin. Jako největší chyba se jeví vynechat nápoje ráno a dopoledne, což bohužel dělá celá pětina dětí, a to je špatně. Důležité tedy není jen snídat, ale pořádně se po ránu i napít,“ upozorňuje na zajímavý výsledek studie MUDr. Tláskal.

Studie ukázala, že jedna pětina dětí, které vůbec nesnídají, nebo se pouze najedí, mají ráno mnohem vyšší osmolalitu moči a trpí dehydratací. Děti by měly ráno přijmout z nápojů i potravin cca 250 ml vody, za celé dopoledne pak přibližně 400 ml vody.

Na sladkých limonádách pitný režim dětí nestavte

Kvalitu pitného režimu však kromě frekvence příjmu tekutin ovlivňuje i to, co děti pijí. V průběhu vyučování i mimo něj se jako jeden z faktorů rozhodujících o tom, po jakém nápoji děti sáhnout, ukazuje dostupnost.

Naopak mléko i minerálky v pitném režimu některým dětem úplně chybí. Jedna pětina dětí mléko nepije vůbec, přitom stejné množství dětí si dá sklenici mléka denně. Nedostatek mléka v dětském organismu může vést k podprůměrnému příjmu některých důležitých živin a minerálních látek, jako je například vápník.

Stejně tak minerální vody nepijí děti často. Například vodu se sirupem si dají třináctkrát častěji než právě minerální vodu. Příjem minerálek pozitivně a přirozeně ovlivňuje bilanci minerálních látek, které se u některých dětí ukázaly nedostatečné.

„Z analýzy příjmu tekutin a jídla u dětí vyplynulo, že mají nižší příjem některých důležitých látek jako například kalcium, železo, fluór či jód, jejichž hodnoty se pohybují pod doporučenou denní hodnotou,“ upozorňuje MUDr. Tláskal. Nedostatek minerálních látek stejně jako tekutin ovlivňuje negativně kognitivní funkce organismu.

Co se děje s tělem, když má nedostatek tekutin

Centrum žízně sídlí v mozkové kůře a v případě nedostatku tekutin vysílá signál tělu o potřebě se napít. Kromě žízně tělo vysílá i další příznaky dehydratace, například tmavá moč, sucho v ústech, pocit neklidu, nemožnost se soustředit a nervozita.

Závěry studie a citace

Studie AquaLife Institutu prokázala, že by děti měly více pít, aby nebyly dehydratované a jako jediná studie stanovila potřebnou ranní dávku tekutin. Děti by měly ráno přijmout z nápojů i potravin cca 250 ml vody, za dopoledne (včetně rána) pak cca 400 ml vody. Dříve se ranní doplnění tekutin a celkový stav hydratace nedával do souvislostí, ze studie však vyplynul jako zásadní.

Děti, které byly dříve poučeny (1 škola), byly na tom v ohledu hydratace mnohem lépe ve všech parametrech, proto je potřeba klást větší důraz na osvětu jak u dětí, tak hlavně u rodičů, kteří by tyto důležité informace měli předávat dětem.

Tipy na správný pitný režim v letním období

Hlavní zásadou zdravého pitného režimu u dospělého člověka i dětí je pít pravidelně v menších dávkách. Optimálně by měl dospělý člověk vypít 1,5 – 2 litry tekutin denně, v létě a při zvýšené zátěži pak i více a častěji, tak aby nenastával pocit žízně.

Mezi vhodné tekutiny patří především neslazené nápoje, minerální a pramenité vody, které doplní potřebné množství minerálních látek do těla. Naopak mezi nevhodné nápoje patří ty, které obsahují více než 2,5 % cukru. Dále pak hydrataci nepřispívá kofein a alkohol, protože mají močopudné účinky a tělo spíše odvodňují. Tyto nápoje se proto do příjmu tekutin nezapočítávají.

Kromě množství, četnosti a složení přijímaných nápojů by se měla hlídat také jejich teplota.

Pro tělo je v létě nejvhodnější přijímat tekutiny v teplotě kolem 16 °C, tedy ne vychlazené nápoje či nápoje plné kostek ledu. Při sportu a fyzické zátěži se zvyšuje riziko dehydratace, proto je potřeba dbát na správný pitný režim a doplňovat tekutiny častěji.

Děti a senioři jsou zvláštní skupiny, u kterých dochází ke sníženému vnímání nebo poruše pocitu žízně.

„Děti jsou ohroženou skupinou, protože nedostatečným a nepravidelným pitím si snižují svůj reflex pocitu žízně a ve správnou chvíli nerozpoznají, kdy jejich tělo potřebuje zavodnit. Jejich organismus má navíc vyšší metabolickou aktivitu než dospělý organismus, nezralé funkce ledvin a malé kompenzační rezervy, i proto jsou mnohem náchylnější ke stavu dehydratace, jejíž proces u dětí propukne velice rychle, většinou v řádu hodin,“ upozorňuje na nutnost hlídat pitný režim a pravidelně doplňovat tekutiny u dětí MUDr. Peter Szitanyi, PhD., vedoucí oddělení pro větší děti a dorost Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK.

Stejně tak i starší lidé si musejí svůj pitný režim pečlivě hlídat, protože jsou mnohem citlivější ke ztrátám vody a obsah vody v těle se s věkem snižuje, zároveň s věkem pocit žízně vyhasíná, v důsledku narušení mozkového centra pro regulaci tekutin v těle.

Voda a její význam pro život

Voda je tekutina, bez které by nemohl existovat život, neboť má nezastupitelnou funkci v lidském organismu. Tělo sedmikilového kojence tvoří zhruba 4,8 litru vody, zatímco tělo dospělého muže o hmotnosti 70 kg přibližně 42 litrů.

Za normálních okolností je příjem a výdej vody vyrovnán. Zhruba 50 % vody se vyloučí močí, 40-50 % kůží a plícemi a 3-10 % stolicí. Kolem 0,5-3 % vody je v těle zadržováno podle potřeby organismu.

Metodika a podrobné informace o studii Pitný režim dětí v 10 letech

Hlavním předmětem studie bylo zhodnocení pitného režimu dětí ve věku 9-13 let v rámci víkendu a následného dne dopolední školní docházky.

Organizací studie byla pověřena pediatrická skupina AquaLife Institutu. Studii zpracovali a provedli: MUDr. Petr Tláskal, CSc. (vedoucí studie – Ústavní nutriční lékař FN Motol), Mgr. Tereza Vrábelová (nutriční terapeutka FN Motol), MUDr. Jakub Zieg, Ph.D. (Pediatrická klinika FN Motol) a RNDr. Marie Hladíková (statistik).

Studie proběhla se souhlasem Etické komise FN Motol.

Praktická část studie byla zahájena v listopadu 2015 a ukončena v březnu 2016. Studie se účastnilo 103 dětí, všechny zdravé, bez chronických či akutních onemocnění.

Vlastní metodika studie se opírala o podrobné sepsání všech složek stravy a nápojů, které v průběhu víkendu (soboty a neděle) a pondělního dopoledne dítě zkonzumovalo a vypilo. Dále byla metodika založena na sběru moči a její analýze. Děti ve sledovaném období odevzdávaly celkem tři vzorky moči, u kterých se stanovovala osmolalita a hodnota kreatininu, čímž se zkoumal stav hydratace dětí.

K propočtu doporučeného 24 hodinového příjmu tekutin byl použit vzorec: 1500ml + 20ml/kg hmotnosti nad každý kg nad 20 kg váhy dítěte.

MUDr. Petr Tláskal, CSc. – vedoucí studie

Je vedoucí lékař oddělené léčebné výživy a předseda Nutričního týmu ve FN Praha Motol. Současně je předsedou Společnosti pro výživu (SPV).

mudrDr. Tláskal dlouhodobě pracoval na I. dětské klinice FN v Praze Motole. Zkušenosti s klinickou výživou získal při ročním studijním pobytu v Hospital Necker – pařížské dětské nemocnici a později při pracovním pobytu v nemocnici Argenteuil, Francie. V roce 1997 obhájil diplom pařížské univerzity René-Descartes pro klinickou výživu, s platností v zemích EU. Problematikou výživy se zabýval i při tříletém pracovním pobytu v Tunisku, kde pracoval jako primář dětského oddělení. Ve FN v Motole byl do roku 2012 primářem Dětské polikliniky.

Dr. Tláskal je autorem řady publikací, článků, přednášek, které se vztahují k problematice výživy.

AquaLife Institut

AquaLife Institute je nezávislá organizace sdružující přední odborníky a vědce zejména z oborů lidské hydratace, výživy, zdravého životního stylu či odborníky zabývající se vodou jako přírodním zdrojem. Institut se svou činností snaží přispívat ke zlepšování zdravotního stavu veřejnosti. Věnuje se výzkumu problematiky spojené s příjmem tekutin, zapojuje se do diskuze na relevantní témata, generuje vlastní data a studie, komentuje odborné závěry a doporučení týkající se pitného režimu a jeho vlivu na zdravotní stav. Posláním AquaLife Institutu je získávat a poskytovat přesné informace, na jejichž základě lze dělat důležitá rozhodnutí ovlivňující kvalitu lidského života. Jednou z forem podpory je i vlastní grantový program, který si klade za cíl získávat nové znalosti v oblasti péče o fyziologické složení vnitřního prostředí těla, pitného režimu a hydratace.

Organizační struktura Institutu je tvořena šestičlennou správní radou a komisí pro vědu a výzkum. Více informací naleznete na webu www.aqualifeinstitute.cz a aktuality můžete sledovat na twitterovém  účtu @AquaLife_Inst.

TM Klinické studie

Ilustrační foto- zdroj: www.prozeny.cz

 

Stačí málo – nepropečený steak na stánku letního festivalu, zmrzlina od egyptského prodavače, koktejl v thajském baru a průjem je na světě. V létě jsou lidé průjmovým onemocněním vystaveni nejvíce – teplo nahrává množení bakterií jak ve vodě, tak v potravinách. Lidé cestují do exotických zemí s nižšími hygienickými standardy, mění svůj zaběhlý režim a stravovací návyky.

průjem„Průjmové onemocnění postihuje drtivou většinu cestovatelů, většinou jej způsobují infekční původci, jako jsou bakterie, viry nebo paraziti. Může se objevit při každé razantnější změně prostředí, kontaktem s novými bakteriemi a s tím související změnou naší mikroflóry. Spouštědlem může být také intoxikace, potravinové alergie či intolerance, ale i zvýšená psychická zátěž – stres z cestování, únava. Takový průjem může skončit bohužel i v nemocnici na kapačkách – a to v případě masivní dehydratace, kdy je třeba doplnit tekutiny a minerály,“ říká MUDr. Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.

Dehydratace z průjmů ohrožuje nejvíce děti – ty potřebují denně přijmout tekutiny v objemu 10 – 15 % své váhy, dospělému stačí 4 %.

„Měli bychom si uvědomit, že nejedeme trpět, ale užít si volno, místa kam jedeme a všeho, co nás tam bude obklopovat. Co se nákupu a konzumace jídla a pití týče, stačí se řídit pravidly „šesti O“: obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit,“ doplňuje MUDr. Mikolášek.

  Jednou z možností, jak připravit trávicí trakt na cestu je podle specialistů preventivní podávání probiotik, která osídlí střevo a posílí imunitu.

„Pokud se akutní průjem rozvine, je možné probiotika využít k jeho zmírnění a zkrácení doby trvání. Pomohou také rychlejší obnově střevní mikroflóry,“ uvedl předseda Mladých praktiků MUDr. Norbert Král. Zkrácení doby trvání akutních průjmových onemocnění za pomoci probiotik dokazují i klinické studie. „Probiotických bakterií a přípravků je celá řada, nejvíce studií popisuje pozitivní efekt u bakterií Lactobacillus rhamnosus a Saccharomyces boulardii. Ty obsahují některé dostupné probiotické přípravky,“ uvádí MUDr. Mikolášek.

Podle známého cestovatele, viceprezidenta Českého klubu cestovatelů Jiřího Kolbaby, snáší každý člověk cestování jinak. „Já mám například skvělé zažívání a zvládám i země s nižším hygienickým standardem. Dávám si pozor na vodu z neprověřených zdrojů, vyhýbám se listové zelenině, u níž nevím, čím byla hnojena a všechno umývám. V cestovní lékárničce sebou vždy nosím z preventivních důvodů „letní“ probiotika,“ říká cestovatel, který procestoval více než 130 zemí světa a navštívil všechny kontinenty.

Zažívací obtíže se často pojí i s cestováním po letních festivalech a stravováním ve stáncích rychlého občerstvení. „Ve vedru se potraviny rychle kazí a tak se hudebnímu fandovi může odleželý párek v rohlíku lehce vymstít. S hygienou to na festivalech také nebývá valné, a je škoda koncert oblíbené kapely poslouchat na záchodovém prkénku,“ dodal MUDr. Norbert Král.

Infekční průjmová onemocnění kromě opakovaného nucení na stolici někdy provází horečka, bolesti svalů a kloubů, únava, zvracení, zimnice, bolesti břicha. Akutní průjem trvá jen několik dnů, chronický déle než 14 dnů a vyžaduje nasazení vhodné léčby.

Co je to průjem

Vyprázdnění více než tří neformovaných stolic za den, změna konzistence a frekvence stolice. Příčinou cestovatelského průjmu bývá infekce (80% bakterie, 15% viry, 5% parazité). Roli hraje také cestovní stres (únava, ponocování, nepravidelný režim), změna ekologických poměrů a nezvyklá strava (projímavý účinek ovoce, nadbytek používaného oleje). Cestovatelé bývají postiženi nejčastěji 3 až 4. den pobytu, druhá vlna přichází kolem 10. dne. Do skupiny cestovních průjmů jsou zahrnuta i onemocnění, která se objeví v prvních 7-10 dnech po návratu domů.

TZ

 

stůlNa dva tisíce onkologů, radioterapeutů a fyziků se sjelo do Prahy, aby tady diskutovali o protonové léčbě. Výroční 55. ročník konference světové Společnosti částicové terapie se koná od 23. do 28. května v Kongresovém centru. Poprvé v České republice.

Odborníci z předních protonových center z Ameriky, Asie i Evropy tady představují nejnovější zkušenosti a klinické výsledky v oblasti protonové terapie nádorů.

„Abychom mohli vyhodnotit přínos protonové radioterapie pro pacienty, musíme být schopni efektivně sbírat klinická data a nastavit registry pro rostoucí počet pacientů a nových diagnóz,“ říká primářka Centra protonové terapie a dětské radiační onkologie z  MD Anderson v Texasu, Anita Mahajan Ph.D.

„V MD Anderson léčíme protony například pacienty s rakovinou plic, rakovinou jícnu a hrtanu, rakovinou prostaty, rakovinou jater, nádory mozku a další. Ve všech případech sledujeme, do jaké míry je protonové záření bezpečnější – tedy nakolik snižuje míru toxicity a vedlejších účinků na zdravé tkáně oproti standardním metodám. Naším cílem je potvrdit, že pacientům protonové záření přináší výrazné zlepšení jejich stavu,“ uvádí Mahajan.

Mgr. Vladimír Vondráček, hlavní fyzik Protonového centra v Praze, dodává:

„Protonový svazek dokáže ozářit nádor tak, že do příslušného kritického orgánu není dodána žádná dávka. A nulová dávka znamená zároveň i nulové riziko vzniku nežádoucího účinku.  Radioterapie je léčba, kdy každý jednotlivý případ vyžaduje individuální posouzení a pečlivé zhodnocení, jaký způsob ozáření je pro daného pacienta nejlepší. Rozhodování zda pacientovi protonovou léčbu indikovat, či ne by ale v žádném případě nemělo být ovlivněno tvrzením, že limitní dávka je bezpečná dávka, které nejen že neplatí, ale hlavně když  k vyloučení rizika nežádoucího ozáření existuje bezpečnější a snadno dostupná léčba – protonová terapie.

Podle odhadů, které v minulosti potvrdila česká Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky (SROBF) ČLS JEP by protony mohly být přínosem pro 10 – 15 % onkologických pacientů léčených radioterapií. Americká společnost pro radiační onkologii ASTRO uvádí ve svých doporučeních až 20 % nemocných. „Podle údajů SROBF přibude v České republice více než 25 tisíc nově ozařovaných pacientů každý rok. Dalších více než 5 tisíc pacientů podstoupí ozáření kvůli návratu onemocnění. Údaje tak napovídají, že každý rok by se v tuzemsku mělo protony ozářit nejméně 3 tisíce pacientů, kteří by z této léčby profitovali,“ shrnuje primář pražského protonového centra, MUDr. Jiří Kubeš, Ph.D.

Podle statistik Společnosti částicové terapie (PTCOG) bylo v roce 2014 některou z metod částicové terapie léčeno ve světě přes 15 tisíc pacientů. Z toho v 10 % případů šlo o dětské pacienty. Protonové centrum v Praze je v provozu přes tři roky a za tu dobu poskytlo léčbu více než tisíci pacientů.

Jednou ze základních diagnóz, kterou mají ve svých indikacích všechna světová protonová centra, je rakovina prostaty.

Publikované výsledky mezinárodních studií z roku 2015 potvrzují, že u protonové radioterapie dosahují pacienti s karcinomem prostaty o 5-10 % lepšího přežívání bez biochemického relapsu a až trojnásobně se snižuje výskyt pozdních nežádoucích účinků jako je například poškození močového měchýře oproti běžné fotonové terapii,“ doplnil MUDr. Kubeš.

Význam protonové terapie dokládá také rostoucí počet protonových center po celém světě. V současné době je jich podle údajů Společnosti částicové terapie přes padesát, jen v loňském roce bylo otevřeno 12 nových pracovišť včetně dvou center americké prestižní kliniky Mayo Clinic. „Roste počet center, přesto se protonová léčba dostává jen k malé části těch, kteří by ji potřebovali a mohli z ní profitovat. Hlavním problémem je, že kapacita center nestačí. Postupně se v USA učíme, jak snižovat náklady na výstavbu i provoz a zároveň neustále zlepšovat možnosti léčby rakoviny částicovým zářením,“ dodal předseda Společnosti částicové terapie prof. Jay Flanz, Ph.D.

V České republice je protonová léčba uznána jako léčba hrazená z veřejného zdravotního pojištění a oporu má i ve Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví. Můžeme doložit, že její náklady jsou srovnatelné s léčbou standardní. Věříme, že právě výsledky protonové léčby prezentované zde v Praze v průběhu letošní světové výroční konference PTCOG poskytnou přesvědčivá data i tuzemským onkologům a radioterapeutům z Komplexních onkologických center,“ uzavírá ředitelka PTC Iva Taťounová.

Particle Therapy Co-Operative Group (PTCOG)

Společnost částicové terapie je nezisková organizace sdružující všechna centra poskytující léčbu těžkými částicemi. Je celosvětovou databází soustřeďující klinické protokoly, výsledky léčby a registry všech fungujících a připravovaných center včetně statistik léčených pacientů. Více ZDE

TZ

Ilustrační foto- zdroj:www.internetdict.com

 

Obzvlaste za snizene viditelnosti je nutne mit zrak naprsoto v poradku_photo by LEDLENSERCyklistická sezóna je v plném proudu. Se zvyšujícími se teplotami vzduchu usedá do sedel oblíbeného dopravního prostředku denně desítky tisíc jezdců. Další čekají na období prázdnin. Mezi nimi se však najdou i spousty takových, kteří vědomě riskují zdraví své i svého okolí. Špatná zraková korekce za řídítky může mít až fatální následky. Co ale když dioptrické brýle vadí při jízdě a čočky oči jednoduše nesnesou?

Zrak je u všech účastníků silničního provozu (ale i u většiny sportovců) jednoznačně nejdůležitějším smyslem. Proto při jízdě na kole jsou brýle důležité, podobně jako helma či jiné bezpečnostní prvky. Brýle chrání oči nejen před UV zářením, ale i před kamínky, prachem, drobným hmyzem a dalšími částicemi, které se mohou pohybovat vzduchem a zasáhnout oko. Pro cyklistiku jsou určeny speciální cyklistické nebo sportovní brýle, které dobře sedí, nekloužou z nosu, navíc jsou lehké a komfortní a často mívají výměnná netříštivá skla. Jejich barvu pak můžete volit podle aktuálních světelných podmínek. Tmavá skla jsou vhodná při prudkém slunci, čirá pro jízdu v podvečer a při špatných světelných podmínkách a žlutá skla jsou určena pro jízdu při snížené viditelnosti.

Korekce zraku je nutností!

Při rychlém sportu, jako je cyklistika, je potřeba mít perfektní rozhled bez zkreslení a omezení, dokonalý odhad vzdálenosti a rychlosti blížících se i vzdalujících se objektů, dobrou prostorovou koordinaci… Avšak co dělat, pokud nosíte dioptrické brýle a při sportu se bez nich neobejdete? Nejste jediní, kdo takový problém řeší. Téměř 2/3 nositelů brýlí v České republice se s problémy při sportu již setkalo a někteří kvůli očním vadám ani nesportují. Blahodárného sportu se však netřeba zbytečně vzdávat! Stačí zvolit speciální brýle, kontaktní čočky nebo moderní řešení – laserovou nebo nitrooční operaci očí. Zbavit se dioptrií jednou pro vždy je skvělé nejen pro cyklistiku.

Výběr ideálního řešení pro sportovce záleží na jeho požadavcích a také na jeho oční vadě. Vždy je možné řešit dioptrickou vadu brýlemi – pro sport, speciálními s netříštivými skly. Je možné také použít klipy. A samozřejmě existuje řešení v podobě kontaktních čoček.

Avšak moderní medicína nabízí všem aktivním lidem elegantní řešení. Navíc maximálně bezpečné, bezbolestné a v současné době i finanční přístupné.

Laser je nejbezpečnějším řešením

Dioptrickou vadu lze natrvalo vyřešit tím nejmodernějším způsobem – laserovou operací očí,“ říká docentka Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize, a upřesňuje: „Pro sportovce je vhodná operace femtosekundovým laserem, který je zárukou nejvyšší přesnosti zákroku. Jedná se o velmi účinné řešení dioptrických vad, které je v současné době vítané u lidí všech věkových kategorií a zejména u těch, kteří žijí aktivním způsobem života. Moderní laserové operace jsou velmi bezpečné a šetrné, ošetření je přesné, bezbolestné a dokáže vyřešit různé dioptrické vady i poměrně vysoký počet dioptrií natrvalo. Výhodou laserové operace navíc je, že se ke sportu můžete vrátit už během několika dní.

Alternativou laserové operace je operace nitrooční, kdy je přirozená čočka vyměněna za umělou. „Moderní nitrooční čočky jsou vyráběny z materiálu, který je pro oko naprosto bezpečný. I samotný průběh operace je rychlý, bezpečný a bezbolestný. Pacient na sále stráví přibližně 15 minut a již druhý den na operované oko vidí,“ popisuje druhou skupinu metod na odstranění dioptrií MUDr. Radan Zugar z Očního centra Praha.“

„Nové oči“ se vyplatí

Pacient se vždy musí poradit s lékařem, které řešení je pro něj nejlepší. Jak z hlediska efektu, výhod a pohodlí, takcyklisté s brýlemi s ohledem na finanční náročnost. Pro finanční rozhodnutí si mohou pacienti udělat jednoduché srovnání. Cena laserová operace se pohybuje kolem 20 000 – 30 000Kč za jedno oko. Dioptrickou vadu to vyřeší jednou provždy a nejen pro sport. Navíc řada klinik nabízí možnost rozložit úhradu do několika splátek bez navýšení a potvrzují doživotní záruku. Kvalitní sportovní dioptrické brýle mohou přijít na několik tisíc korun, cena jednodenních kontaktních čoček se pohybuje asi kolem 400 Kč/30 kusů. Není to však jednorázový výdaj, čočky je nutné neustále (dle potřeby) dokupovat, u brýlí je časem nutná výměna skel, v případě ztráty, poškození apod. dokonce nákup nových.

Na webových stránkách některých klinik mohou pacienti využít zajímavou pomůcku, která jim usnadní porovnání. Stačí zadat, jak dlouho člověka dioptrická vada trápí, jaké jsou jeho roční náklady na brýle a kontaktní čočky a okamžitě zjistí, kolik za ně již utratil a zda se laserová operace vyplatí.

Ať už cyklista vybere jakoukoli možnost korekce zraku, jedno je jisté: oči musí mít každý, kdo usedne za řídítka, naprosto v pořádku. Jízdou na kole s oční vadou ohrožuje cyklista nejen sám sebe, ale také své okolí.

TZ

 

­Porucha vidění, řeči, brnění, nejistá chůze, ztráta citlivosti rukou či nohou, únava, duševní nevyrovnanost. Jakmile rodiče uvidí tyto příznaky u svého potomka, měli by s ním vyrazit k neurologovi – může se jednat o první ataku roztroušené sklerózy (RS). Lékaři odhadují, že v České republice nyní žije 50 dětí s RS. Včasná diagnóza zásadně zlepšuje jejich naděje na plnohodnotný život. Dětské pacienty s RS v Česku mapuje Registr pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) a upozorňuje na ni v rámci Světového dne RS, který letos připadá na 25. května.

skleroza„Na roztroušenou sklerózu často pediatři ani rodiče v první chvíli nemyslí. Pediatři někdy obtížím přiřadí jinou diagnózu, například vývojové vady nebo je zamění za jiné neurologické onemocnění. Je třeba brát RS v potaz a poslat dítě na neurologii včas. Rychlá a správná diagnostika přímo určuje prognózu RS u dětí, a léčba je mnohem levnější v porovnání s pozdějšími náklady na léčbu komplikací,“ říká známý neurolog, docent Radomír Taláb.

U dětí lékaři rozlišují formu infantilní (do 11 let) a juvenilní (do 18 let). „U juvenilní, také adolescentní formy RS přijde velmi často druhá ataka do 12 měsíců od první, proto je třeba rychle nasadit léčbu. RS v dětském věku zasáhne nejenom malého pacienta, ale celou rodinu, je naprosto klíčové, aby rodina dítě „podržela“ a přizpůsobila chod domácnosti,“ doplňuje docent Taláb. RS ohrožuje více ženskou část populace, podle celosvětových statistik je riziko onemocnění děvčátek po šestém roce 1,5–2x vyšší než u chlapců a dospívajících mužů. „Jak ukazují údaje z ReMuSu, v dospělosti je rozložení podobné. V RS centrech se nyní léčí 72 % žen a 28 % mužů,“ upozorňuje Kateřina Bémová z Nadačního fondu IMPULS, který registr provozuje.

Ukázkovým příkladem včasného záchytu je případ Evy, která se několik dní před svými 14. narozeninami probudila s tím, že na jedno oko pořádně nevidí. S maminkou se pokusily mlhu rozehnat kapkami a mastičkou, ale nepomohlo nic.

„Volala jsem na polikliniku na oční, ale tam nás objednali až za 5 měsíců. Eva šla tedy normálně do školy, ale já najednou dostala strach, vyzvedla ji a jely jsme do ústecké nemocnice. Tam jsme strávily 5 hodin komplexním očním vyšetřením,“ říká maminka Petra.

Oftalmologické vyšetření nic neprokázalo, a tak je lékaři poslali hned na neurologii, kde Evu hospitalizovali. Ráno šla na magnetickou rezonanci a odpoledne na punkci – do 24 hodin byla diagnóza jasná roztroušená skleróza. Eva zůstala v nemocnici týden na kapačkách s kortikoidy. Po zažehnání ataky přešla do specializovaného centra pro léčbu RS v Teplicích.

„Paní doktorka nám jako nejvhodnější léčbu doporučila biologickou. Eva si začala pravidelně píchat injekce s léky, a od té doby nemá žádné problémy, zvládla i týdenní jazykový kurz v Anglii. Navázali jsme normálně na náš předešlý život. Eva sportuje, tancuje, nyní se dostala na gymnázium a chce být lékařkou. Cestujeme, jezdíme k moři, na kole, na hory,“ říká Petra.

Dětem se věnuje ReMuS, který díky Nadačnímu fondu IMPULS funguje už 3 roky, a shromažďuje nejnovější data o nemoci a její léčbě. Registr u nás v současnosti eviduje 32 dětí a mladistvých – 8 z nich je mladších 15 let. Nejmladšímu pacientovi lékaři diagnostikovali nemoc už ve 3,5 letech.

„Příčiny, proč u dětí RS vzniká, se výrazně neliší od dospělých. Roli zde hraje i pasivní kouření. Výzkumy prokázaly, že v rodinách s pasivním kouřením je dvakrát vyšší výskyt dětí s RS než tam, kde se nekouří,“ doplnil docent Taláb. Podle profesorky Evy Havrdové, vedoucí největšího českého RS centra při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, jsou výjimečné, agresivnější formy dětské RS částečně léčeny léky pro dospělé. „Pojišťovny léky většinou bez problémů hradí,“ doplnila profesorka Havrdová.

Jak uvedla odborná garantka ReMuSu, docentka Dana Horáková, registr přináší cenná data o nemoci a účinnosti léčby. Ta by se měla stát podkladem pro jednání o úhradách a zpřístupnění moderní léčby pacientům, kteří mohou z dané léčby nejvíce profitovat.

„Medicína jde mílovými kroky kupředu. Máme na výběr mezi řadou kvalitních léků, ale ne všechny se k pacientům dostanou. Toto řeší i řada jiných medicínských oborů – možnosti léčby versus její ceny. Naši pacienti jsou mladí, za svoji nemoc nemohou, neexistuje prevence, průběh nemoci sami neovlivní. Včasná vhodná léčba jim zachrání 20–30 let aktivního života,“ shodují se obě lékařky, profesorka Havrdová a docentka Horáková.

O projektu ReMuS

Celostátní registr pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS) shromažďuje od roku 2013 data o vývoji nemoci, účincích konkrétních léků a bezpečnosti dlouhodobé léčby – v současnosti do něj přispívá 14 z celkem 15 center specializovaných na léčbu tohoto onemocnění, do konce roku se připojí všechna.

Podle posledních dat registr sleduje 7 786 pacientů s biologickou léčbou. Nejvíce pacientů je z Prahy (1 546) a Středočeského kraje (1 284). Většina (55,7%) sledovaných pacientů pracuje na plný úvazek, 13, 3% na částečný. Lékaři sledují i těhotenství, za rok 2015 porodilo 119 pacientek, 5 z nich mělo dvojčata. Průměrný věk v době začátku nemoci byl 30, 5 roku. Nejmladší pacient měl v době stanovení diagnózy necelé 4 roky, nejstarší 67 let. Zřizovatelem registru ReMuS je Nadační fond IMPULS,  který jej financuje z darů. Odborným garantem registru je Sekce neuroimunologie a likvorologie (SNIL) České neurologické společnosti ČLS JEP. Jednotlivé zprávy z registru lze dohledat na stránkách www.multiplesclerosis.cz.

O Nadačním fondu IMPULS

Nadační fond IMPULS vznikl roku 2000. Jeho cílem je podporovat projekty v oblasti vědy, výzkumu a terapie pacientů s roztroušenou sklerózou mozkomíšní v ČR. Přispívá zejména na fyzioterapii a psychoterapii, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, věnuje se podpoře vzdělávání a osvětové činnosti. Jako jediná nestátní nezisková organizace v EU je zřizovatelem celostátního Registru pacientů s roztroušenou sklerózou (ReMuS), jeho financování zajišťuje z vlastních zdrojů. Více informací na www.nfimpuls.cz.

O roztroušené skleróze

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká.

Na celém světě RS trpí 2,5 miliónů nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 17 tisíc. Nemoc se vyskytuje hlavně ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus, kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz.

TZ

Ilustrační foto- zdroj:www.zena.cz

homolka

Ředitel Nemocnice Na Homolce v rozhovoru pro HN popsal průběh restrukturalizace vyhlášené pražské nemocnice. Loni při tržbách přes tři miliardy vydělala před zdaněním 22 milionů. Nebýt pokuty kvůli krokům Olivova předchůdce Vladimíra Dbalého, bylo by to 50 milionů.

 

Upozornění: Následující článek vybírá redakce www.sestricka.com v rámci monitoringu médií.
Není redakčním textem. Zdroj média tohoto článku najdete na konci textu.

CELÝ ČLÁNEK ZDE

Zdroj:iHNed.cz

Ilustrační foto- zdroj:www.kodys.cz


Warning: Missing argument 2 for wpdb::prepare(), called in /data/web/virtuals/42317/virtual/www/wp-content/plugins/sticky-front-page-categories-and-tags/home_cat.php on line 46 and defined in /data/web/virtuals/42317/virtual/www/wp-includes/wp-db.php on line 1295

forinel
facebook google forum_ikona

Kalendář akcí

<< Jan 2020 >>
PÚSČPSN
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Nová akce

  • žádné události

Anketa

Jsou vhodné jednotné platové tabulky ve státních nemocnicích?

Loading ... Loading ...